Město demokracie: důvěrná reportáž z britského Lincolnu

O Magně chartě, do které netloukly ekologické aktivistky, o vězeňské kapli, římské bráně i odpadkových koších

O demokracii se hodně mluví, ale málokdo ví, kde se ona demokracie vlastně vzala. V Lincolnu ji uvidíme na vlastní oči. Skrývá se v temném podzemí pod pečlivě střeženou skleněnou vitrínou. Paní, která ji hlídá, povídala, že těch skoro 800 let, co už je na světě, ji hodně poznamenalo. Není divu, víme, jak to dnes vypadá. A tak s ní musí opatrně. Občas ji schovají a vůbec není vidět. Pro Lincoln ji sehnal biskup, který byl u toho, když ji Jan Bezzemek v roce 1215 podepisoval. Katedrála v Lincolnu byla už tehdy významná – a dnes je třetí největší v Británii - a tak se rozumělo samo sebou, že jedna originální kopie bude v katedrále. To víte, žádný internet, žádná média, a tak bylo třeba tu novinu patřičně rozšířit.

Katedrála v Lincolnu je třetí největší v Británii

Hrad v Lincolnu s promenádou po hradbách. Objekt z červených cihel vlevo je bývalé vězení i místo, kde je v podzemí uchovávána Magna charta

Magna charta čili Velká listina práv a svobod je pro Brity něco jako Prohlášení nezávislosti pro Američany. Je to první omezení královské moci a slib, že král bude dodržovat zákony. Dosud se v britské ústavě dají najít věty, které se před 800 lety objevily poprvé v Magna chartě. Britové jsou na tento jejich dárek celému světu patřičně hrdi. Na stěnách foyer, které vede v Lincolnu k listině, otiskují celé znění Magna charty a věty nacházející se dosud v ústavě jsou vyzlaceny. Tak starobylá je demokracie v Británii, jen se podívejte, jako by tím chtěli návštěvníkům říct.

Ne náhodou si dvě ekologické aktivistky nedávno vybraly právě Magna chartu jako terč svého protestu. Doposud se zachovaly čtyři originální kopie listiny – pro aktivistky byla očividně první volbou Britská knihovna v Londýně. Lincoln by patrně tak nevyzněl. Navíc, troufám si říct, by v Lincolnu dámy do vitríny nemohly tlouct kladivem tak dlouho, paní střežící vitrínu vypadala činorodě a určitě by hned zasáhla. Cha cha, říkáte si, to sotva. Ale kdo ví? Každopádně se listinami můžeme i nadále kochat, ať už v Londýně, v Lincolnu nebo v Salisbury. Tištěnou kopii Magna charty si můžete z Lincolnu i odnést. Není to na škodu, občas na ni mrknout a připomenout, že demokracie tady nebyla pořád.

Magna charta není jediným lákadlem tohoto ne příliš známého města. Je tu taky jediná zachovaná vězeňská kaple z viktoriánské doby (to bylo taky už v Magna chartě – že každý má právo na spravedlivý proces). Ale pozor – není to kaple obyčejná. Každý vězeň měl v kapli svou kóji, aby nemohl vidět na ostatní a aby ostatní neviděli jeho. Důmyslný systém, který měl zajistit totální separaci vězňů a tímto je napravit (aby nepochytali nepravosti od jiných). Jak asi tušíte, úplné oddělenosti se nikdy nepodařilo dosáhnout a vězni našli i tak způsoby, jak mezi sebou komunikovat. Z vězení si toho můžete prohlédnout mnohem více než jednom kapli, těch cel jsou tři poschodí a poslechnout si můžete i dojemné příběhy o vězních samotných.

Vězeňská kaple s oddělenými kójemi pro každého vězně

Toto je pohled od kazatelny. Kazatel tedy viděl všechny, ale vězni sebe navzájem vidět nemohli. Do některých kójí si můžete vlézt a vyzkoušet si to. Fakt vidíte jen před sebe na kazatelnu

Svou osadu založili na místě Lincolnu už staří Římané na své pouti na sever. Hadriánův val, první mezník římského dosahu v Británii, je ještě pár hodin cesty. Vybudovali tu celé město s hradbami, bránami, domy, akvaduktem i lázněmi, tedy jedno z největších měst v provincii Britannica. A jedna z těch bran, postavená v roce 200, doposud v Lincolnu nejen stojí, ale i funguje. Je to jediná římská brána v Británii, pod kterou se stále může jezdit. To je sice trochu riskantní, protože výška brány není kdovíjaká, ale v Lincolnu se hravě vyrovnali i s tím, když se v roce 2017 pod bránou zaklínil náklaďák a nešel ven.

Touto branou vcházeli do města římští vojáci. Boční vstupy pro chodce a ten hlavní pro povozy. Stále v provozu.

A nakonec odpadkové koše. Na každém koši na hradě je napsáno: „Veškerý odpad, který není recyklován, jde na výrobu paliva z odpadu. Lincolnský hrad neposílá na skládky žádný odpad.“ Aha, tak už víme, proč si ekologické aktivistky vybraly Londýn, a ne Lincoln. Vsadím se, že Britská národní knihovna takto ekologicky uvědomělá není.

Odpadkový koš na hradě

Fota byla pořízena autorkou článku.