Politika a soutěže o královnu krásy

Pro každé manželství resp. partnerský vztah je očividně smrtelné, pokud se jeden z páru stane Miss ČR nebo premiérem ČR. Naštěstí u nás doma aspoň jeden z těch dvou úkazů nehrozí.

Já se Miss ČR stát nemůžu – samozřejmě hlavně z přesvědčení, že jsou ty soutěže hloupé a degradují ženu na pouhý dekorativní předmět, který je ve volném čase mažoretkou nebo studentkou práv. A pak jsem taky trochu z formy a trochu stará, i když světový mír a lásku pro všechny děti si přeji stejně úporně a svědomitě jako odsátí tuku nebo chemický peeling.

Mohla bych se ovšem stát premiérkou ČR – tohle riziko nelze přehlížet! Emancipace je potvora a možné je všechno. Jen se trochu bojím, že by mi zmizel krk. Co to plácám? Vy jste si vážně nevšimli, že po určité době strávené v politice politikům mizí krk? Asi nějaký vedlejší efekt moci. Taky se bojím, co všechno by na mě letělo, protože takový vrcholný politik je prý děsně sexy, přitažlivý a zranitelný. Podle mě nemůže být zas tak moc zranitelný, protože nemá ten krk, takže minimálně uškrcen už být prostě nemůže…což je někdy škoda.

Strach z mé politické kariéry není však tak velký. Mám totiž takový nemilý pocit, že to ty bojovnice za ženská práva berou poslední dobou za špatný konec. Určitě jste někdy slyšeli o pořadu Heidi Klum, supermodelka v důchodu, která hledá Germany’s Next Topmodel. O tenhle vysněný titul soutěží dívky v pubertě, které ještě nemají prsa a pud sebezáchovy. Já ten pořad nikdy celý neviděla, protože se při každé „talentové“ nebo reality show cítím strašně trapně, červenám se a musím chodit často na toaletu – prostě to nedávám. Tenhle televizní fenomén však nešlo ignorovat, protože ukázky na další super díly mě sprostě atakovaly i během sledování filmu z kategorie pro náročného diváka (já se ani na jiné nedívám, že!). Každopádně se tento pořád znelíbil nějakým německým feministkám, které vběhly na pódium během přímého přenosu slavnostního finále a začaly protestovat – do půli pasu nahé. No, nevím, jestli to něčemu pomohlo. Nějak moc nechápu, jak mohou nahá ňadra, kterých je všude plno, někoho natolik šokovat, aby se zamyslel nad postavením ženy ve společnosti. Ale možná jsem feministka minulého století a nemám už ten správný tah na branku…a gravitace je taky neúprosná.

Jedinou „nadějí“ na mé politické harašení tak zůstávají kvóty, které jsou nyní strašně moderní v orgánech EU a které prostě jednoho dne určí, že všude a za všech okolností bude xy% žen, jinak bude zle! Sice jsem ještě neslyšela žádnou ženu, která by s tímhle nápadem souhlasila, ale zřejmě nemáme co kecat do obhajoby našich vlastních práv. Než to bude pro nás slavnostně vybojováno v Bruselu, tak se máme asi bavit u soutěží, kde se hledá nějaká ta královna krásy.

Tímto mých zamyšlením jsem se krásně uklidnila, jelikož z mé strany hrozí jen nepatrné nebezpečí pro naše domácí štěstí. Za mého partnera samozřejmě mluvit nemohu, ale jelikož si ho neumím představit jako mažoretku nebo želé, tak to snad bude taky ok. A co vy, máte rádi svůj krk?