Být chlap

V Německu se líbají heterosexuální muži na podporu homosexuálů. V Čechách se vraceli Slavíci kvůli drsnému chlapákovi v masce… a slabá žena od plotny se ptá, co vlastně dneska znamená „být chlap“?

Kampaň německého časopisu GQ  „Mundpropaganda“ spočívala v tom, že se mužské heterosexuální celebrity nechaly nafotit, jak se vzájemně vykusují. A nemusíte se bát, i v Německu mají podobné diskutéry jako u nás. Ať už si o smyslu takových kampaní myslím cokoliv, vždycky mě překvapí, kolik mužů se musí - prostě musí – vyjádřit, jak je ta mužská homosexualita odporná. Z každého takového příspěvku úplně cítím ten legrační strach. Strach, aby náhodou ten diskutér nedostal pod stromeček příliš šik šálu nebo třeba slušivou košili, ve které by ho kamarádi považovali za buzíka, co nezvládne deset piv.  Má skutečný - v tomto případě heterosexuální - muž opravdu takový strach a hlavně takovou potřebu se vymezovat proti homosexuální orientaci? A může i homosexuál "být chlap"? Určitě!

V Čechách se zase demonstrativně vracejí Slavíci, protože zpívat se může prý o všem a hlasovat v téhle soutěži pro kohokoliv, třeba i pro nafukovací balónek, který píská hymnu. Nechávám stranou, že zpívat o brutálním znásilnění je přeci jen trochu jiné kafe, než zpívat proti komunistické diktatuře…Řezník mě spíš nutí uvažovat nad celou touhle drsnou subkulturou rapperů i pseudorapperů v Čechách, kteří natáčí jeden hustý klip za druhým.

Co znamená být pořádný chlap? Rapovat v teplákách se zlatým řetězem na krku o tom, jak řídím BMW…a pak v těch teplákách jet tramvají a nepustit sednou ani těhotnou ženskou? Poslouchat muziku o tom, jak se upalují bezdomovci, a pak se nezastat malého děcka, které je na ulici šikanované staršími spolužáky?

Pro mě znamená „být chlapem“ mít koule – rozuměj odvahu dělat správné věci….co je správná věc? Sama nevím přesně, ale prostě něco, co by udělal filmový hrdina John McClane, kterého tak skvěle hraje Bruce Willis. Je mi jasné, že všichni správní chlapáci nemůžou běhat v nátělníku a vyhazovat do vzduchu půl Prahy, bavím se o jakési esenci Johna McClana… „Být chlapem“ může být v tomhle podání klidně i ženská, co se zastane jiné ženy, kterou někdo obtěžuje na zastávce, protože zbytek účastníků, sic s nádobíčkem v kalhotách, se tváří jako nepřítomná sestřenice bez koulí.

Jsou tak tihle drsňáci na diskusích, v klipech nebo teplákách skutečně tak drsní, jak se snaží ukázat, nebo je to jen kamufláž? Netuším, nejsem Freud… ale víc mi zaimponuje brýlatý student, co pustí sednout babču v autobuse, unavený chlápek po noční, který pomůže tomu šikanovanému děcku nebo pokladní v marketu, co pošle svou vedoucí do háje, když ji nutí nosit červenou čelenku na znamení její menstruace.

Všichni tihle se chovají chlapácky! A nepotřebují se bát, že jim spadne mýdlo nebo tepláky…