Nejsem seriálový divák, v poslední době už vůbec ne. Tenhle se mi ale pěkně zadřel pod kůži. A přiměl mě přemýšlet o běhu času. Mluvím o seriálu Františka Filipa F. L. Věk z r. 1970, Byla jsem tehdy nadšená – a teď asi opět jsem.
Rozsáhlých třináct dílů. Většina z nás je známe, a tak nechci zmiňovat děj. Chtěla bych totiž přiblížit hudební stránku díla. Připomeňme si období panování Marie Terezie, kterému se v určité době říkalo „Temno“, přestože některé její reformy využíváme pilně dodnes.
Tak tedy krátké připomenutí, jak to vlastně tenkrát začalo:
Po stopách seriálu F. L. Věk – ještě stále mi zní v uších starý kancionál Jednoty bratrské. Z kůru tehdy čerstvě přestavěného dobrušského děkanského kostela sv. Václava, zněl nějak takhle: Soudce všeho světa Bože – (Ensamble Versus, komorní sbor Brno).Je to stará píseň, kterou udržovali v povědomí věřící Českobratrské církve evangelické, kteří uchovali staré zpěvníky po předcích, společně s biblí Kralickou, přes všechny ústrky jezuitů.
Těm posléze také nastaly zlé časy. To když jim začal císař Josef II., po smrti své matky, císařské manželky Marie Terezie, zavírat kostely a rušit kláštery. Stále to však vypadalo v Českých zemích, jako klidné období. Poslyšte, jak krásně zní např. katolická adventní píseň Adeste fideles – (Collegium musicum Mohelnice - barokní vánoce v kostele sv. Marka v Litovli v r. 2014).
Nicméně časy se začaly měnit. Do Čech dorazil ohlas Velké francouzské revoluce a chystaly se napoleonské války. Mimochodem, děj Jiráskovy pentalogie počíná rokem 1769 a končí kolem r. 1816. Ve stejném intervalu žil Napoleon Bonaparte (*1769 Ajaccio Korsika - + 1821 Svatá Helena), dokud nebyl poražen v bitvě u Waterloo (1815). Tu dobu dobře vystihuje vojenská píseň, inspirovaná v současné době právě těmito válkami - Holka válka – hudba a slova Jiří Kovařík.
Mě ale nejvíc zasáhla špatně zřetelná, vojácká píseň z vynikajícího televizního filmu Waterloo, natočeného v r. 1967 v režii Jiřího Bělky na motivy divadelní hry Jiřího Šotoly. Kdo má zájem, na konci pod čarou je ke shlédnutí. Je paradoxem, že neznám celý záznam ani notový zápis. Ale i samotná slova vyvolají věrnou atmosféru vojenského tábora.
Píseň je slyšet z ležení Napoleonova vojska v noci před bitvou u Waterloo – starý gardista Pierre (Zdeněk Štěpánek) tam musí do deště a bahna, posloužit svému císaři:
„Pročpak je voják ospalý, jak by měl v očích kámen,
když na vojnu ho sebrali, se spaním už je ámen.
Mistrovi modrá pijáky sluníčko na jaře,
jdou vojáci, jdou do války, za vlast a císaře….
… A třetí noc, ta teprve, jak věrná stráž ho střeží.
Té noci voják poprvé si zase klidně leží.
Leží a spí, a pod hlavou má trávu nebo kámen,
a hlavičku má děravou, a s vojákem je ámen.“
Přišlo hrozné období dobývání území ve jménu šíření těch nejlépe znějících idejí na světě: „VOLNOST! ROVNOST! BRATRSTVÍ!“. Nemělo to konce, dokud se bojištěm nestala celá Evropa. Od Moskvy až po Lisabon, od Stockholmu až po Sicílii. A chvílemi ani to nestačilo a válčilo se dokonce až v Egyptě. Jak, to si můžete domyslet ze vzpomínaného filmu. Vraždy, znásilňování, rabování – hrůzy války, jak jen je uměl namalovat velký Francisco Goya (1746 – 1828). Trvalo to celou jednu generaci. Život jednoho císaře.
A při tom to začalo tak nevinně… Nepřipomíná Vám to něco? Jsme opravdu tak „za vodou“ s naší digitální dobou, anebo si to jen myslíme, možná jako Ti, kteří v době Františka Věka snili o českém jazyce, obdivovali první šicí stroj a těšili se na to, až dorazí „obrození“ i k nám do Čech?.
..
Poznámka – pro zájemce o celý film:
Waterloo – TV film z r. 1967, v režii Jiřího Bělky na motivy divadelní hry Jiřího Śotoly – zpívá starý gardista Pierre (Zdeněk Štěpánek) a okolo ložírující vojáci císaře Napoleona Bonaparta.
Obrázky v článku lze rozkliknout. Informace získány z veřejných zdrojů na internetu (viz URL adresy v odkazech.
