Blanka zve na hezkou chvilku s: Jaromírem Nohavicou (3. část)

Říkám si  čím dál naléhavěji, jak bohužel stále platí, že nejohroženějšími zůstávají ti nejistí. Nejde jen o šikanu. Jak snadno se pranýřují ti, kteří přiznávají vlastní omyly. Jakékoliv. Stačí, že je rozhořčeně, veřejně nepopřou.

Dostáváme se k závažným tématům. Po všech těch letech, co ráda Jarka poslouchám, si uvědomuji, že na něm obdivuji nejen odvahu, se kterou si dělal, a stále dělá psinu z lidské hlouposti, omezenosti a předsudků, ale také hluboké ponory do vlastní duše. Myšlenky, které nikomu nevnucuje, ale ani nepopírá. Dýchá to z takových písniček, které bych vám teď ráda představila. A s nimi, doufejme, domaluji vnitřní svět Jarka Nohavici.

MIMOŘÁDNÉ

Těšínská – ještě že nikdo neví, co ho čeká…

Děvenka Štěstí a mládenec Žal – spí v jedné posteli kterou jim vítr stlal, v plátěných hazukách se tulí ve spánku, z jednoho talíře snídají pohanku…Atakdále.

Darmoděj  - stejnojmenné album – jeho první LP deska vydaná v r. 1988.

Mikymauz – živě z natáčení filmu Rok ďábla, doprovázen Karlem Plíhalem na kytaru. Vyšlo na albu Mikymauzoleum (čtvrté v pořadí z r. 1993).

Maškarní ples – ten „ples“ trval v Čechách neuvěřitelných 41 let.

Peklo a ráj – tragická slova v monotónní, melodii bez konce…

Dál se háže kamením a píská – takhle zněl z velkých kotoučů tajně nahraný na živých koncertech – věčný příběh.

Některé písně jsou opravdu

STRAŠLIVÉ

Já si to pamatuju – příšerné je, že to funguje stále. Kdo tady sakra pořád rozhoduje, co z koho udělají? Tehdy soudruzi, dneska média.

Samodruhá – v komíně troubí trubač z Jericha – cha – cha -cha. Vina! Vina! Vina! Amen. Amen - slovo, které se hodí každému – a za cokoliv.

Dopisy bez podpisu - never ending story, jdoucí staletími.

Poslední vydané v r. 2017 –

ALBUM PORUBA

je zvláštní částí jeho tvorby. Hodně se liší a přímo z něj cítím, jak moc ho zasáhly všechny ty útoky a řeči v médiích. Až se trochu bojím, jakoby tu bitvu s lidskou závistí a omezeností začal vzdávat. A to bys Jarku fakt neměl.

Poruba – „…tady to bylo kde mě dohnaly mé pochybnosti na úsvitu dospělosti.“ Hudba zcela zaplavuje hlavu. Poruba – Praha- Brno – Hřensko - Čenstochová – všude. „…po ránu je plná malých pionýrů.“ Vždyť to bylo všude kolem nás, v dobách mládí, kdy všechno zlatil pel onoho „poprvé“. Tady to bylo, kde se roztočily naše kolotoče.

Velká tma – tak dobře bylo v té tmě, než kdosi zavolal mě. Přišel tvůj čas. Pojď. Já chtěl jen dosnít svůj sen. Dům a kolem něj zeď a za tou zdí v dálce lehkovážné, najednou planou naše ohně strážné. Vydám se tam, s ramenou sundám to těžké břímě – a velká tma, zase obklopí mě. Tak dobře bude v té tmě. Napadá mě Jiří Wolker: „…smrti se nebojím, smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého. Co strašné je, co zlé je, to umírání je.“.

Nájezdníci – panychida za básníka. Hudba jako příliv a odliv. Ačkoliv žíznivý, nepil jsem patoky a pít je ani nebudu. Kolem mého domu jako had se vine zápalná šňůra. Za stinných časů zpívat písně stinné je osud trubadúra. Zápalná šňůra vybuchovala tak často – a vlastně pořád.

Napořád –  slibuji: budu tě milovat ze všech sil, napořád, Budu jaký chceš abych byl, napořád. Budu za ruku chytat čas napořád. Budu se snažit lepší být. Napořád. Budu do písku kreslit kruh napořád, budu splácet věčný dluh - napořád. Ti nejlepší z nás většinou o sliby nežádají.

Tohle album je celé ponorem do jeho hlubin. Smutným ponorem. Jako ten, kdo žije naplno, a naplno prožívá také své běsy. 

NA KONEC

Osud – každý máme ten svůj. A neseme ho, jak umíme.

Minulost - platí pro nás všechny, tak k nám přichází. Spravedlivě. Někdy až mrazí.

To nechte být – tahle písnička drží všechny nad vodou, ať se s námi děje cokoliv. V kterékoliv době a až do konce našich dnů.

Jsem na konci cesty k Jarkovi. Alespoň prozatím. Ráda bych mu poděkovala za odvahu a za to, jaký je. Jeho písničky mi vždycky voněly barevným ŽIVOTEM ve všech jeho podobách, chutích a dotecích. Přeji mu z celého srdce, aby nalezl Radost. Tak velkou, jakou rozdával a rozdává stále nám všem. 

Obrázky v článku lze kliknutím zvětšit – informace, pokud není pod snímkem uvedeno jinak, získány z volně přístupných, veřejných zdrojů (CC0 Creative Commons) na internetu (viz URL adresy v odkazech).