Pondělní večer, týden začíná. Chce to nějak rozhýbat. Co takhle dát si místo přitroublých seriálů pár amerických pecek, rovnou se šesti pé?
Teď jen najít sluchátka, pořádný ušák, podnožníček a na dva prsty gin s ledem a toníčkem. Můžeme poslouchat společně.
Lonnie Donegan a Chris Barber – Over the new burying ground – na rozproudění krve. Dobrý začátek je důležitý.
Se svou „The Loco-Motion“ nás válcuje Little Eva.
Chce se vylízt z křesla a zkusit si zatrsat pěkně do rytmu:
Little Richard – Good Golly Miss Molly – jak dokázal takhle vřískat a neoněmět…
.
The Kingston Trio – They call the wind Maria – líbí se mi tu asi nejvíc kouzla s rytmem - zkraje taneční skoro reggae, a v závěru skoro kvapík – ovšem americký. Přemýšlím – volají „Maria“ svatou, anebo padlou?
Johnny Horton – Cherokee Boogie! – A pak že indiáni umí jen křepčit kolem vigvamů. Koneckonců tahle země byla kdysi jejich. Johnny Horton to tu s jejich Boogie pěkně roztáčí. Vidím zřetelně pražská šedesátá.
Večer končí, a je tu perla - Sittin´on the dock of the bay – notují si Roger Ridley s dědou Elliotem – a všichni kdo jdou kolem. Tak nějak si představuji završenou globalizaci. Teď se mi bude krásně usínat…
Obrázky v článku lze rozkliknout. Informace získány z veřejných zdrojů na internetu (viz URL adresy v odkazech.
