Neobvyklé transkripce

Žijeme v době, kdy není nic zvláštního slyšet jednu melodii stokrát jinak. Ale – bylo tomu tak vždycky?

V minulých stoletích se také vyskytovaly transkripce slavných hudebních děl a mnohdy velmi zajímavé, ale nebylo to příliš často. Většinou slavné originály převálcovaly pokusy, zahrát téma jinak, i když velmi zdařile. Ráda bych se u některých zajímavých zastavila. Hlavně proto, abychom mohli porovnat, jak jediné krásné téma zní různým komponistům různě. Originál v závorkách vždy dokládá původní, slavnou melodii, tak jak byla prvotně složena.

Felix Mendelssohn-Bartholdy - Koncert pro housle a orchestr E-moll, op. 64, v transkripci pro příčnou flétnu – sólistka Jasmine Choi, doprovází Seoul Philharmonic pod taktovkou Hugjung Lim (2/2014). (Originál s houslemi).

Ludwig van Beethoven – Koncert pro housle a orchestr D-moll,  druhá polovina 1.věty, op. 61, v transkripci pro příčnou flétnu. Karl Heinz Schuetz – flétna za doprovodu Vídeňských filharmoniků pod taktovkou Shalev Ad-Ela. (Originál s houslemi od 15:10 min.).

Charles Gounod – Ave Maria – transkripce pro kytaru v aramžmá Francisco Tárregy, základem J.S.Bach - Preludium 1. Kniha 1, Dobře temperovaný klavír. Sólo na kytaru James Edwards. Zde lze mimo notový záznam, sledovat ještě grafický záznam skladby. (Originál – Diana Damrau). Jak vidno, tato transkripce je v pořadí dokonce už třetí.

Poslední ukázka je trochu jiná – nejde přímo o transkripci, ale o to, jak témata z Mozartovy opery dokázaly inspirovat dva zcela mimořádné skladatele:

Ludwig van Beethoven – Variace na téma Mozartova Dona Giovanniho „La ci darem la mano“ C-moll, WoO 28, přednese Oboe Trio  – 1.hoboj Joakim Dam Thomsen, 2.hoboj – Thomas Rixon, anglický roh – Sven Buller (Kodaň 9.10.2010). Totéž téma zpracované Fryderykem Chopinem pro klavír a orchestr v B-moll, op. 2, přednese na klavír Emil Gilels, jde o živou nahrávku z 15. února 1963 z Grand Hall of the Leningrad Philharmonic. Shodný motiv vnímají oba komponisté velikáni tak jinak, a co z toho dokáží vytěžit. (Předlohou je pasáž z Dona Giovanniho – árie Zerliny a Dona Giovanniho z 1.dějství opery).

Myslím, že závěr srovnání je jasný. Všechny verze potvrzují genialitu originálního hudebního zápisu. A každé je zajímavé a originální svým osobitým způsobem. Je to jako prostřený stůl k jediné slavnostní příležitosti. Je na nás, co okusíme, čemu dáme přednost. Tak zase někdy příště – nad neobvyklými transktripcemi krásných motivů.

Poznámka k fotodokumentaci:

Křížová cesta je součástí 14 zastavení a velkého Skleněného oltáře v kostele sv. Vintíře na Śumavě v Dobré Vodě u Hartmanic. Dílo sklářky Vladěny Tesařové.

Obrázky v článku lze rozkliknout. Informace získány z vřejných zdrojů na internetu (viz URL adresy v odkazech).