Blanka zve na hezkou chvilku s: Pavlínou Jíšovou

Děvče, co dost zkusilo a za ta léta se nikdy nesnížilo k slabému projevu, či plytkým textům. Ať už zpívala s kýmkoliv.
Pavlína Jíšová na koncertě v Adamově, autor Lasy, Creative Commons licence 4.0 International, pro účely blogu bylo pouze oříznuto a použito také v perexu.

Vypadá jako nezlomná duše, ale celý život ten dojem zrazuje hlas a styl, kterým s ním pracuje. Je křehká jak orosená pavučinka na slunci. Stejně dokonale a vždy citlivě pracuje s hlasem, skládá texty, kde se chvílemi srdce svírá. Slova jdou vždycky do hloubky. Neměla to v životě lehké, čím vším musela projít se podívejte sem. Hlavně si ale připomeňme, že nic z toho ji nezlomilo a dokonce ani trošku neodprýskalo z citu, který rozdává.

Já písnička – s kapelou Druhá Tráva, hudebně trochu evokuje staré irské balady.

Jeruzalém – odnepaměti zlatá křižovatka dějin…

 

„...v jeskyních tisíc sluncí září…“

Jeruzalém ze zlata – také s Druhou Trávou – dokonce část v hebrejštině – a patří tam. Dokonale zvládla mix obou hodně odlišných jazyků. Je to zvláštní píseň, přesně jako ono vzdálené město, tak moc důležité pro historii světa. Jinak to snad ani nejde zazpívat.

U Samsona

Žába – s Jarkem Nohavicou – je moje srdeční záležitost. Znám důvěrně všechna místa, které jsou tu zmiňována.  Hlavně z doby, kdy jsem tam randila stejně, jako o tom oba zpívají. Jen zapomněli na oční důlky lebky u nohou kříže sousoší Kalvárie na Piaristickém náměstí. Jako študáci jsme neprošli kolem bez pohlazení.

 

Tanči Marie – esece radosti o sv. Janu. Závěr ukazuje, co všechno zvládá s hlasem. A s přehledem.

Vichřice P – s Nezmary (album Zvláštní rána z r. 1992) tady má drajv.

Marie tanči!
To ráno. Stále nám někdo jiný odchází…

Někdo jiný než jsem já – (1995, se skupinou Weekend, ze stejnojmenného alba) – nějak se v téhle písničce každý trochu poznáváme, že?

To ráno – opět s Weekendy sugestivně kráčející. Krajinou i myšlením.

Zítra – takhle přesně má znít a capella zpěv. S chytrým textem a hlasy, co ladí.

Truchlivý (?) Bůh

 

Truchlivý bůh – trochu Poutníkovské aranžmá. Zvlášť ta jiskřivá mandolína. A dobro. V závěru saxofon nahrazuje chvilku její hlas.

Anděl větru

Andělé jsou s námi – stejnojmenné album z r. 2007 – pěkné myšlenky na závěr zamyšlení nad nelehkou cestou této první dámy mezi písničkářkami.

Dívka s bílou růží – na konci života bilancujeme. A vzpomínáme.

Slyšíš? Zvony zvoní…

Pavlína je ve svém oboru opravdu skvělá. Už se těším na další zajímavé texty a perfektní podání Pavlíno. Hodně štěstí a zdraví.

Obrázky v článku lze kliknutím zvětšit – informace, pokud není pod snímkem uvedeno jinak, získány z volně přístupných, veřejných zdrojů (CC0 Creative commons) na internetu (viz URL adresy v odkazech).

Autor: Dana Šumová | pondělí 12.11.2018 7:30 | karma článku: 12,30 | přečteno: 286x