Oskar Schindler má ve Svitavách svou kavárnu

Poměrně mne tato zpráva zaskočila. Je Schindler skutečně tím, který by měl ve svém českém rodišti mít na svou oslavu kavárnu, pamětní desku a podobné vzpomínkové artefakty?

Kdo byl Oskar Schindler asi netřeba příliš připomínat. Část jeho života a to právě ta, která má být důvodem k  takovým projevům úcty, které se mu v posledních letech dostává v jeho rodišti, je dostatečně popularizována filmovým trhákem Schindlerův seznam.

Postava Schindlera je ve filmu částečně idealizována a částečně postavena kritické podstatě. Schindler se zde jeví z počátku jako bezskurpulní podnikatel prahnoucí po zisku za každou cenu. Přitom je mu jasné, že jeho továrna může prosperovat jen s dostatečně kvalifikovaným, zdravým, nehladovým a v rámci možností spokojeným personálem. Tedy žádné přehánění s lidskostí. Čirý pragmatismus.

To se však v průběhu děje mění. Řada jeho židovských pracovníků se stává téměř jeho přáteli. Schindler se snaží ochránit před smrtí v plynových komorách celé jejich rodiny. Majetek, který původně získal výše uvedeným pragmatismem rozdává na zlepšení proviantního zabezpečení svého pracovního tábora, když dodávky z kmenového Plaszowa jsou jen minimální. Nemalé částky a majetky rozdává na úplatcích jiným nacistům, aby své Židy vyvedl z generálního gouvernementu do tehdejších a bezpečnějších Sudet. Zde se mu daří opět díky úplatkům a prostředkům získaným dříve kamuflovat zbrojní výrobu, která ve skutečnosti byla úmyslnou sabotáží nacistických posledních válečných záchvěvů. Z filmu jsem si tedy odnesl velmi rozporné hodnocení jeho úlohy a pohnutek, které ho vedly k záchraně "svých" Židů.

Paradoxně kniha Thomase Keneallyho, která byla předlohou k filmu na mne působila jinak. A to zcela a naprosto ve prospěch Schindlera. V knize jsou "podnikatelské" pohnutky zahnány do ústraní. Naopak je zdůrazňován jeho odpor k postoji nacistického Německa k Židům a celé to působí, že cesta, kterou Schindler zvolil, měla být jakýmsi jeho soukromým bojem proti zločinnému vraždění židovského národa. V knize je též zmiňováno, že Schindler nezachránil pouze "své" Židy, ale že z nebezpečí nacistických vyhlazovacích center se mu podařilo dostat dalších několik tisíc Židů, kteří byli na základě jeho kontaktů převezeni před jistou smrtí do několika menších pracovních táborů především na Moravě.

To vše ostře kontrastuje z prací historičky Jitky Gruntové, která se již několik let osobou Schindlera a jeho koncentračního tábora v Brněnci zabývá. Gruntová tvrdí, že neexistuje jediný dokument, který by prokazoval, že Schindler se v záchraně Židů angažoval cíleně. Jeho legenda je prý spíše důsledkem vyprávění pamětníků vděčných za přežití.

Jiný historik - Jaroslav Valenta - považuje právě výsledky bádání Jitky Gruntové za nejpřesnější, pokud jde o osobu Oskara Schindlera. Gruntová jednoznačně popírá takové vyznění postojů k osobě Schindlera, které pracují s jeho pojetím jako "hodného" Němce. Gruntová například uvádí, že Schindlerův tábor v Brněnci měl největší úmrtnost ze všech pobočných táborů koncentráku Gross Rosen, pod který spadal.

Naproti tomu Keneally uvádí, že ve Schindlerových táborech nezemřel jediný člověk následkem špatného zacházení, hladu nebo bití......

Jitka Gruntová ve svých výzkumech kolem Schindlera stále pokračuje. Já osobně mám ovšem problém s její objektivitou. Gruntová je členkou KSČM, tuto stranu zastupuje ve volených orgánech ve svém bydlíšti. Komunistický poválečný antisemitismus je pověstný. Jistě nikoliv náhodou byli mezi prvními souzenými   a popravovanými v politických procesech v padesátých letech právě komunisté - Židé. Jistě nikoliv náhodou se za normalizace o holocaustu příliš nehovořilo a pozornost byla zaměřena výhradně na komunistický odboj a komunistické oběti věznění v nacistických koncentračních táborech.

Přes vše to, co jsem uvedl si stále netroufám jednoznačně vyslovit skutečné motivy Oskara Schindlera k jeho počínání. Vy ano?