Lidskost dostává na frak

V dnešní době máme svobodu. Můžeme brblat jak chceme, ale tak to prostě je. Mají ji i ti, kteří by neváhali svou svobodu použít proti té naší. Dokonce proti životu některých. Musíme se jim umět postavit. Musíme umět se jim bránit. Historie varuje.

" V jednom regionu Německé říše je ve státních ústavech 4 400 duševně chorých, 4 500 osob dostává státní podporu, 1 600 osob je v místních nemocnicích, 200 v domovech pro epileptiky a 1 500 osob v chudobincích. Stát za provoz těchto institucí platí 10 milionů říšských marek ročně. Kolik vydává stát ročně na jednu z těchto osob? Výsledek použijete a spočítejte, jaké náklady bude muset stát nést, 868 pacientů zůstane deset let, 260 pacientů dvacet let a 112 pacientů dvacet pět let".

To je citace z učebnice středoškolské matematiky, která byla v nacistickém Německu používána ve školním roce 1935/36. Jejím autorem je jistý Adolf Dorner. Je důkazem toho, jaké propagandistické masáži byly děti v Německu tehdy vystavovány. Člověk by si řekl, že bejvávalo. Že podobné výplody dnes již nehrozí, že společnost se posunula jinam. Máme tu však propagandisty nové. Vlastně staré, jen v nové době....

Před více než rokem, se kolega Bicera jal vyjádřit k jednomu smutnému případu, kdy byla dívka znásilněna svými spolužáky. Stalo se tak na Domažlicku. Onou dívkou je romská slečna, zřejmě lehce opožděná či duševně postižená, kterou si vzala jako kojence do péče neromská žena. Útočníky jsou též romští hoši. Myslím však, že je zcela jedno, jestli jde o děti romské či neromské. Postižených neromských děti máme plné ústavy, stacionáře a o velký počet takto handicapovaných se celoživotně starají jejich rodiny. I chlapců obdobně agresivních najdeme mezi neromskými hochy dost a dost. Stačí připomenout případ hocha, který měl v úmyslu chovat se jako “americkej drsňák” a vyhodit svou školu do vzduchu, stačí vzpomenout případ, který se udál před několika lety na karlovarsku, kdy středoškolák spolu s kamarádem naplánoval a chladnokrevně dokonal vraždu své bývalý milé.

Těžko snad hledat někoho, kdo by si myslel, že výchovné problémy s neromskými dětmi nejsou. Školy, kde o Romech maximálně někde slyšíte, jejichž dveřmi nikdy nikdo “snědší” neprošel, řeší dnes a denně případy šikany, agrese, hrubého urážení a ponižování mezi spolužáky. Situace nabývá takových rozměrů, kdy pedagogové zůstávají bezradnými a v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků absolvují jeden kurz zvládání krizových situací a šikany za druhým.

Na článku jsou zarážející, nebál bych se říct až mrtvolně do židle zatloukající teze autora, kde prská odporná slovní spojení jako například: “máma vrhne nedonošené retardované bejby”. Je mu proti srsti i skutečnost, že takto “vrhnutému bejby” je po porodu  dopřána drahá péče, aby neumřelo. Pak holčička putuje do kojeneckého ústavu, což autor hodnotí jako: “znovu nemalé náklady“.

Autor ve svých obludných myšlenkách ovšem nekončí. Dívce, kterou vychovává náhradní maminka, prorokuje skutečně skvělou budoucnost. Stane se prý dál sexuálním cílem podobně postižených soukmenovců - tedy Romů, jako by mužů, kteří nejsou jejími soukmenovci, přitom by postižená romská dívka mohla být zájmem jejich perverzní touhy po netradičním zážitku nebylo dost. Nehrajme si na svaté, když právě romské dívky a ženy jsou z důvodu své přirozené krásy a živelnosti mezi neromskými muži velmi žádané, minimálně pro jednorázový ulevující a poznávací zážitek. Nehrajme si na svaté a je třeba i říci, že je dost neromských mužů, pro které je postižený člověk zajímavým objektem z důvodu jeho fetišistické úchylky a to dokonce i s jakousi obecně předpokládanou nedostatečnou hygienou romských žen a dívek. Zřejmě proto patří romské prostitutky té nejnižší ceny a kategorie k těm žádaným. Důvodem zde není jejich “cena” ale…… touha po perverzi. A jako ve všem, tak i v tomto případě bohužel poptávka vyvolává nabídku.

Bicera dále věští ze své nechutné koule. Dívka prý bude rodit jedno dítě za druhým. Dokonce, považte - odmítne sterilizaci!!!! Její děti přijdou samozřejmě, jak jinak - do ústavů. A i tyto děti si prý zase osvojí “rádoby matky Terezy” a budou z nich chtít vychovat plnohodnotné občany. Ale i tyto děti se dle Bicery stanou sexuálními cíly hloupých chlapců, také prý odmítnou sterilizaci, také přijdou do kojeneckých ústavů……

Autor jednozačně dedukuje, že postižení jako ona dívka, by buď vůbec neměli žít - vždyť péče o ně po porodu a v kojeneckém ústavu je přece tak nákladná…. Když už žijí, měli by být sterilizováni, vždyť péče o jejich potomky, pokud by byli též postiženými a oni se o ně nestarali je přece tak drahá…….  Ovšem oni perverzáci, pro které dle pana Bicery mají být takové děti cílem, ti jsou asi odrazem cnosti samé.

Nechutnost a zvířeckost Bicerových úvah podtrhuje u článku jistý diskutér, když píše: ” … komu se to nelíbí, může napsat jaký díl z jeho výdělku na podporu lidí s IQ pod hranicí použitelnosti hodlá věnovat. Já třeba nic!!!!!”

Pozadu nezůstává žena, která se stala koloritem zdejších diskusí. Vystupuje pod nickem v různých variantách, dle toho, jak dlouho její nacistické poznámky admini vydrží, zpravidla sama sebe označuje za medvědici. Nyní vystupuje bez medvědice s přezdívkou KRUTÁ PRAVDA.

Ta v jedné diskusi položila několik zásadních otázek. Dovolím si je zde citovat: „Zajímala by mě odpověď na mou otázku, zda vidíte smysl v tom, aby zdravý jedinec obětoval svůj čas, kariéru, a životní standard kvůli postiženému dítěti, ze kterého nikdy nic nebude. Je vůbec morální přivést postižené dítě do rodiny, kde jsou další děti a tudíž se jim rodič nebude už moct tolik věnovat a nebude mít  peníze například na kroužky pro ty zdravé děti, protože bude muset zůstat doma kvůli tomu postiženému. má právo jim takto zkazit dětství?“

Žena s přezdívkou KRUTÁ PRAVDA dále pokračuje: „Je rozdíl mezi kontaktem a mezi situací, kdy rodiče věnují všechen svůj čas postiženému dítěti místo aby se věnovali zdravému. A když se chudák zdravé dítě díky nemocnému dítěti nepodívá ani k mácháči a nemá hračky, protože maminka musela zůstat doma takže je méně peněz, a ještě je třeba utrácet  za různé léky či pomůcky, pro to postižené dítě.“

Jsem přesvědčen, že po generace naši předkové bojovali o práva nás všech. I o práva lidí postižených či jinak handicapovaných. Ty je třeba chránit před útoky pervezních úchylů, ale i před perverzními teoretiky jako je Štěpán Bicera či nacistka KRUTÁ PRAVDA.