Víkend pod stanem, aneb workholik v říši divů
Pracovní dny už dávno splynuly s těmi víkendovými, den prolnul do noci, noc do dne a význam slov snídaně, oběd a večeře se přeměnil na prosté jídlo kdykoliv v alespoň částečně poživatelné podobě.
A v tu chvíli se na obzoru objeví kamarádi s jasnou vizí, že je třeba vyrazit na teambuildingovou akci pod stany, z níž není, kromě čestné smrti z přepracování, omluvy.
Z představy pobytu pod stanem mě přepadl strach z neznáma, respektive z nepříjemného známa. Naposledy jsem pod nataženou plachtou nocoval na puťáku pionýrského tábora před 20 lety. Uprostřed turnusu nás dozorčí (pardon vedoucí) vyhnali z relativně příjemných chatiček a po dlouhém namáhavém pochodu uvrhli do stanů, nad nimiž následně pršelo a blýskalo se sedum neděl. Slušivá latrína vyrobená z klády plné třísek umístěná uprostřed palouku, kam všichni viděli, umožnila nebohým holátkům mého věku, aby si vypěstovala skutečně veskrze kladný vztah k turistice pod širým nebem.
Není proto divu, že jsem tyto pozitivní pocity roky transformoval do spokojeného nevlastnění stanu, spacáku ani karimatky. Vlastně kari matku jednu mám. Opravdu ráda vaří na kari a s kari spoustu různorodých pokrmů. To sem ovšem nepatří.
Poukazovat na nevlastnění výbavy mi ale tentokrát neprošlo. Ve stanu jiných účastníků zájezdu je místa dost, spacák půjčí kamarád a karimatka se také snadno najde. Nezbývalo než polknout tunu prášků na alergii proti přírodě (ropák od pražské magistrály si s přírodou pochopitelně moc nerozumí), pokorně nastoupit do autobusu, vydat se na jih Čech a tam napochodovat do kempu, v němž sezóna evidentně teprve začínala.
Už při stavění stanů jsem si povšiml, že development stanového vybavení opravdu pokročil. Pod slovem stan jsem si dosud představoval klasickou plachtu tvaru T s jednou vrstvou látky znamenající, že když začalo kapat v množství větším než malém, bylo ve stanu ihned množství vody větší než velké.
A hle, stany dostaly čtvercové a další ledajaké rozměry, předsíňky a předzahrádky, jednu, dvě až tři vrstvy látky včetně moskytiéry a jejich stavba nepřipomíná utrpení budovatelů pyramid, ale je vskutku příjemným zpestřením dne. Zatímco před dvaceti lety jsem telepaticky působil na stan, aby stál, dneska se teleskopické tyče postarají o vše samy.
Také spacák už neváží tři a půl tuny a člověk se v něm necítí jak v závalu pod lavinou. Při jeho skládání není třeba mít po ruce kapesní parní válec a gumu od trenýrek, bez nichž by se do připraveného obalu rozhodně nevešel. Naopak, dnes se do slušivého obalu nasouká velmi snadno.
Spokojen se všemi těmito zjištěními jsem si nechal všechny věci, včetně spacáku, nevybalené ve stanu a vydal se do nedaleké hospody. Uplynulo pár hodin a padla tma větší než u rybníčku Brčálníčku, takže se ani světlem mobilu nedala krájet. Kromě tmy začala padat i zima.
Deset stupňů není až zas tak málo, ale jdete-li v naprosté tmě evidentně jinam, než kde tušíte lokalitu pobytu vašeho stanu, a máte-li na sobě jen tričko a trenýrky, začne být i taková teplota malinko zneklidňující. Zvláště, když pochopíte, že ve stanu nečeká čerstvě vyhřátá peřina, a když ho rychle nenajdete, nebude ani dost živočišného tepla k vyhřátí spacáku.
Začal jsem jako Jeníček toužebně hledat nějaké světélko. Na strom jsem vylézt nemohl, ani žádné dřeviny nebylo v půlmetrovém dohledu. Když tu přišla spása a v jedné chatce na konci kempu nějaký zachránce zažehl louči. Nalézt boudičku záchodů a lokalizovat stan už pak nebyl velký problém.
Každý táborník má následující činnosti zautomatizované, ovšem v případě městského idiota se automatika zadřela a ve stanu se začaly odehrávat podivuhodné věci. Procesy vyndání spacáku z obalu a hledání místa, kde nechal tesař díru pro vstup, zabraly při svitu mobilu a jektání zubů asi 15 minut. Rozhodčí už málem vyhlásil spacák vítězem, ale nakonec se dílo podařilo.
Pak následovalo dilema, zda se ve spacáku spí na lehko nebo na těžko. Dvacet let stará zkušenost s třítunovým lavinovým spacákem mi říkala, že zima v něm byla ukrutná, ale vědomí pokroku naopak hlásalo, že trenýrky a triko postačí. Nasoukal som sa do vnůtra v trenýrkách, při tom mi někam zapadlo jediné mobilní světélko a já si s hrůzou uvědomil, že musím na záchod.
Ukrutná zima činila pohyby hledající toaletní papír a mobil ještě směšnějšími a bezúčelnějšími. Ty malé stany měly přece jen výhodu, že se dal prošmátrat celý prostor rychleji a systematičtěji. Přesto jsem nakonec uspěl a polonahý jsem se plazil zase ven. Rukama jsem si setřel rosu na kolenou a vydal se již trošku známým směrem přimrznout k záchodovému prkénku. Pokud existuje zaručený recept na výhru zápalu plic, byl jsem blízko stupňů vítězů.
Po návratu do stanu jsem přehodnotil své rozhodnutí, do spacáku vlezl úplně nabalený do všeho, co jsem našel, zahájil proces zahřívání a po třech hodinách vyčerpáním usnul. Abych se v osm ráno probudil pro změnu v rozpáleném skleníku zpocený jak myš a sledoval, jak kolega táborník spí v klidu a spokojeně v trenýrkách se spacákem lehce přehozeným přes sebe.
To je koloběh života, děkoval jsem společně s hrdiny povídek Šimka a Grossmana za to, že jsem noc přežil. Ale bylo to fajn. Celý víkend. Hlavně kvůli lidem okolo, které mám rád. Příště jedu zas. Pod stany je tak pěkně. Tedy pokud člověk není městský idiot. Polepším se a tentokrát si zajdu koupit alespoň baterku. Vlastně dvě, světelná jistota je světelná jistota.
Martin Šubrt
Povídání o jízdném v pražské hromadné dopravě
Často poněkud vyhrocená diskuse na téma zdražení či nezdražení jízdného v pražské MHD probíhá v médiích již několik týdnů. Je to především politické téma, což znamená, že převažují emoce a na konkrétní čísla nezbývá moc prostoru.
Martin Šubrt
Ruská ruleta: Koho zabije tenhle billboard?
Pojďte řidiči a řidičky, budeme si hrát. Co? Ruskou ruletu. Kde? V Praze, na Štěrboholské radiále. Že vás do hry nemusím zvát? Inu ano, tuhle "reality show" vlastně u Štěrbohol hrajete už cca 3 roky...
Martin Šubrt
Múza
Vystupuji z vlaku a kráčím do neznáma. Tu chodbu bych měl znát, ale najednou mi není ani trochu povědomá. Obklopují mě nepřátelské zdi, změť plakátů a prázdných pohledů kolemjdoucích.
Martin Šubrt
Nová signalizace pro tramvaje není dokončená, potřebuje dopracovat
Pražský dopravní podnik v pátek oznámil, že úspěšně skončilo dvouleté testování nových barevných signalizací pro tramvaje, které byly instalovány na samostatné trati v Braníku.
Martin Šubrt
Proč některé tramvaje (a zvláště jednu z nich) nemáme rádi...
... aneb Pražská dopravní apokalypsa 13 - Napadlo vás někdy, proč tu či onu tramvaj nebo autobus máme rádi a cestuje se nám v nich příjemně, a u jiných si jen smutně povzdechneme ihned, jak je spatříme na obzoru?
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
V Rusku zatkli kvůli podvodu bývalého generála. V minulosti kritizoval vedení
V Rusku zatkli a umístili do vazby bývalého velitele 58. armády Ivana Popova, který je podezřelý z...
Přívalové lijáky zvedají hladiny řek na západě. Déšť zalil železniční přejezdy
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal protipovodňovou výstrahu. Týká se vodních toků, které...
Pavel si vyzkoušel letecký simulátor, hokejistům s posilami předpovídá úspěch
Za přísnějších bezpečnostních opatření začal v úterý prezident Petr Pavel se svou chotí Evou...
Fiala mluvil s Netanjahuem, členové vlády mluví o zatykači z Haagu opatrně
Premiér Petr Fiala si telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahu. O zatykač na něj,...
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...
- Počet článků 53
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 7309x