Turíst? Zachvátčik?
Žeňka seděl na balkóně jednoho pražského hotelu a díval se na usínající den v tom krásném starobylém městě. Mladí se šli někam pobavit, ale on už na nějaké popíjení nemá věk. Vždyť mu bude letos na podzim sedmdesát!
Žeňa seděl a vzpomínal na to, jak je sem poslali před skoro padesáti lety, do neznámé země, do neznámého města, aby tu „sdělali parjadok“. Když jejich kolony opustily pražské letiště, čekal je ohromný šok. Ti lidé je nevítali! Neviděli v nich osvoboditele. Ženské plakaly, chlapi hrozili pěstmi, ti méně stateční se za nimi jen nenávistně dívali. Všude na zdech byly jakési nápisy latinkou, které většina Žeňových kamarádů nedokázala přečíst. Žeňa byl ale přemýšlivý a latinku se naučil. Nebylo mu to ale k ničemu, protože slovům po jejich přečtení stejně nerozuměl. Snad jen české slovo SVOBODA bylo podobné ruskému svabóda. Nikdo z Žeňových kamarádů, ba dokonce ani on sám, nevěděli, jak dlouho tahle jejich mise potrvá. Žeňa sám tu skejsl na čtyři roky nedaleko Prahy, v Milovicích a pak kdesi v lesích u Mimoně. Režim v kasárnách byl přísný, vycházky neexistovaly, stromy v okolí kasáren byly do výšky dvou metrů nabílené, aby každý, kdo by se snad chtěl odtud třeba na pár hodin nepozorovaně vzdálit, byl snadno k nalezení. Zajít s místními na pár stakanů vodky bylo nemožné. Ačkoli přece!
Někdy v polovině českého pobytu je naložili do autobusu a odvezli je na jedno panelové sídliště. Měli tu pomáhat stavět byty pro sovětské občany. Několik kamarádů mělo s sebou fotoaparáty a taková malá rádia, které se jim podařili na stavbě českým dělníkům prodat za ty jejich koruny. Pak se s nimi nepozorovaně ztratili do nedaleké hospody, kde utržené koruny velmi rychle prolili hrdlem. Čas jim přitom mile ubíhal, takže se k odjezdu poněkud opozdili. Děžurní to ale zjistili a čekalo se na ně. Když se vrátili, čekalo je pořádných pár facek a pár dní v báni. Draze vykoupená vycházka! Co ale bylo tenkrát horší, všichni kluci v autobusu se tenkrát těšili, že s nimi řidič projede Prahu, aby viděli, jak to město vůbec vypadá . Žeňa pocházel z Vladivostoku, takže to pro něj byla doopravdy exotika. Jenže vzhledem k tomu, že se takhle kvůli těm provinilcům zdrželi, jeli zase rovnou do kasáren neviděli nic. Marně tenkrát všichni v autobusu toužebně skandovali: Na Prágu! Na Prágu! Když je vzali na stavbu příště, dali si všichni na nějaké podobné vycházky pozor sami. Do Prahy je pak řidič odvezl, projel s nimi kolem Pražského hradu, po Václavském náměstí a taky po Nuselském mostě s výhledem na panoráma města. Nikdo ale nesměl z autobusu ven, všichni seděli uvnitř a jen se dívali.
Teprve dnes Žeňa všechny ty stavby viděl, prošel se po starém městě, i vodku tu ochutnal, piva popil. Jen škoda, že mu už nohy tolik neslouží, prohlédl by si toho ještě víc, když teď může. Syn se snachou jsou hodní, že ho sem na stará kolena vzali. Nedaří se jim špatně a jsou dobře vychovaní, na starého tátu si vzpomněli. Inu, je jiná doba, ale rodiče je třeba ctít.
Náhle zavanul chladný vítr a Žeňou otřásl chlad. Ani bývalý sovětský voják už není tak otužilý, když se mu kvapem blíží sedmdesátka. A bylo by škoda nastydnout, zítra je čeká Konopiště a Kutná Hora. Jak to měl tenkrát blízko! A zítra už to všechno konečně uvidí jinak než z jedoucího transportéru.
Martina Studzinská
Máj - lásky čas?
"Byl pozdní večer, první máj. Večerní máj - byl lásky čas." Tak praví básník. My starší máme s prvním májem spojené prvomájové průvody. O nich jsem psala před rokem. Jaká je ale původní májová tradice?
Martina Studzinská
Malé i velké čarodějnice, ke startu připravit!
Zítra vzplanou na mnoha místech ohromné vatry. Budou se pálit čarodějnice. Co o této tradici víme a co se můžeme domnívat? Jaké je poselství téhle zvláštní noci?
Martina Studzinská
Jak dlouho by se tady válel?
Neznalost zákonů neomlouvá. A to ani těch přírodních. Pokud věci necháme být tam, kde jsou, možná se nám vzniklá zátiší nebudou ani za mák líbit.
Martina Studzinská
Toaletní papír, životní filosofie a všechno to kolem
Napadlo vás někdy zamyslet se nad takovou běžnou věcí denní potřeby, jakou je obyčejný toaletní papír? Aneb co také musí řešit pedagog na Den učitelů.
Martina Studzinská
Když se zblázní hodiny
Už jste si toho taky všimli? Hodiny jsou symbolem naší volby, našeho směřování v čase nám vyměřeném. Mám dojem, že to platí hlavně pro ty klasické, s ručičkami. Jakmile se pokazí, měli bychom se nad sebou zamyslet.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Meda a Jan Mládkovi. Milovníky umění i zvířat připomíná zámecká výstava
Premium Dáma z Kampy, mecenáška, kurátorka, nakladatelka, sběratelka, ale také vegetariánka a milovnice...
Požár vyhnal z domu v Mostě dvě desítky lidí, někteří museli po žebříku
Nejméně 20 lidí muselo odpoledne opustit čtyřpodlažní dům na třídě Budovatelů v Mostě kvůli požáru...
Po Kallasové přišla řada na Zelenského, Rusko na něj vydalo zatykač
Ruské úřady zahájily trestní řízení proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a...
Inzerát na nového ministra pro vědu a výzkum si utahuje z tápající TOP 09
Z potíží vládní TOP 09 při výměně ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové si...
- Počet článků 188
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 587x