Po krátké exkurzi do nitra malého a efektivního státu /zatím žel pouze virtuálního/, se vracím k tématu, které mně vždy zajímalo a tím je armáda. Několik lidí – blogerů a také čtenářů mi psalo, že můj názor na armádu je neodpovědný, pacifistický, sociálně nebezpečný, apod…že hrozí blízký střet kultur a civilizací a my v něm bez armády budeme ztraceni. Upřímně si všech čtenářských názorů vyjádřených slušným způsobem vážím. Nejsem ignorant a jestli mně něco opravdu baví, je pozorovat lidi. Jejich pohyb, aktivitu, komunikaci, různost cílů a cesty, po kterých za nimi kráčí. Baví mně jednotlivci, komunity, ale i masy. Prostě tam, kde je člověk v pohybu, často směruji své myšlení a kladu si otázky a hledám na ně odpovědi. Blog je živá forma interakce s lidmi a obrovská zásobárna inspirace – proč jí nevyužít?
Dnes se pokusím téma armády uzavřít. Nastíním ještě několik – podle mě velmi závažných témat, jejichž společenské dopady přirozeně konvergují k definitivnímu Armádu NE !
1) armáda versus globální konflikt kultur a civilizací
2) armáda jako nástroj integrace státu do globálních mocenských struktur
3) armáda jako vnitrostátní mocenský nástroj vládnoucích elit
4) armáda jako ohromná ekonomická zátěž
5) mise současné armády a jejich význam pro řadového občana země
Ad 1
Velmi často jsem byl tázán, jak budeme bez armády řešit globální konflikt kultur, který údajně klepe na dveře. Musíme si objektivně přiznat, že v okamžiku, kdy první evropský, nebo možná i řecký či římský mořeplavec vystoupil na panenskou pevninu obývanou původními obyvateli, došlo ke konfliktu civilizací. A byli jsme to velmi často my – přesně řečeno zejména vojensky silné evropské státy, které harašily zbraněmi a rozsévaly smrt. Kam se podíváš, vidíš militantní Angličany, Španěly, Portugalce, Italy, Francouze, Holanďany, Němce, Rusy, jak společně s dary pro náčelníka přivážejí děla, halapartny, šavle, prostě typickou vojenskou výzbroj a výstroj. /Asiati samozřejmě také měli své globální zájmy/ S jediným cílem a tím je totální podrobení domorodců a vyrabování země. A samozřejmě také křesťanské misie pro ty, kdož by místo odporu chtěli konvergovat na jedinou pravou víru. No a v tomhle násilí žijeme tisíce let. Jen se mění formy invaze a dary pro náčelníka. Už nestačí korálky, pár lahví kořalky a cetky pro konkubíny arestované v harému. A také se mění směr toku peněz a zboží. Před pár set lety si válečník Cortés hleděl ze země co nejvíc odvézt, ale dnes? Sám přiváží spotřební zboží, technologie, auta, léky…vše se úplně otočilo a je zájem na vytváření tichých a nenápadných kartelů s místními náčelníky. Zbraně, drogy, potraty, antikoncepce – tohle všechno přeci známe a v globálním měřítku to nabízíme jeden druhému, díváme se na to denně v televizi a nevzrušuje nás to. Tvrdím, že konflikty mezi kulturami a civilizacemi hoří naplno, i bez armád. Není tak dávná doba, kdy naši němečtí sousedé doslova okupovali pohraničí a nakupovali cigarety, Bechery, umělecké předměty, sexuální služby. Což tohle nebyla invaze? A potřebovali k něčemu armádu? Ve městě, kde žiji, si levně koupili plynárny, Jihočeskou energetiku, veřejné osvětlení a vodárny. Co víc strategického potřebují tihle chytří Němci? Tohle je přece úžasný německý revanš bez jediného výstřelu. A politické vedení země? Václav Klaus a spol zhasli a nechali procesy běžet, aniž by stát inkasoval spravedlivý a v Evropě obvyklý zisk za prodej státního majetku. Kde byla armáda? Nikde jsem žádného generála neviděl…Ani pěšáka, aby něco hlídal. Země s desetimilionovým lidským potenciálem jako ta naše, si může svou armádu draze platit, ale to je tak asi vše. Nic se tím v mezinárodní rovnováze sil nezmění a naše, myslím tím národní armáda, v této zemi za posledních 400 let nic neřešila. Vždy rozhodoval někdo jiný a armáda se podvolila, když pominu okrajové vzpoury, nebo uměle vyvolané vojenské operace, jako bylo Slovenské národní povstání, které se snažilo přebarvit patologicky nahnědlou polovinu našeho státu na jásavé protifašistické kontury. Nemáme sílu rozhodovat, nemáme potenciál a kapacitu trhu, abychom pro kteroukoliv význačnou zemi znamenali nebezpečnou vojenskou výzvu. Ale hlavně, zoufale nemáme jednotnou státní ideu a vlastenecké cíle, natožpak čestné osobnosti v politice, kolem kterých bychom se mohli semknout a věřit jim na život a na smrt. Nemáme ani ponětí, co to je rodina – na Sicílii ví každý desetiletý spratek, že rodina je nedotknutelná, kde bydlí ctihodný don, nebo kmotr a kde je možné si koupit kvér a bránit se. Ale víš to Ty, naivní mladá ženo, která mi nutíš svůj názor, že armádu prostě nutně potřebujeme? A k čemu, prosím, he ? My, potřebujeme osobnost, absolutně slušného člověka, který má odvahu a vlastenecký ideál a schopnost zažehnout jiskru vlastenectví v obyvatelstvu země. A pak, pak věřím tomu, že z armády desetimilionové země půjde strach a bude budit respekt. Ale nyní, jde pouze o to, aby moderní dobyvatelé prodali zbraně a vydělali na nás. A politické vedení země a potažmo i štáb armády se mění v přisluhovače globálních imperialistů. Naši náčelníci chlebem a solí vítají každého, kdo nám chce něco skvělého prodat. Běda!, když chceme něco prodat my jim, třeba české zbraně. Záleží pouze a jedině na toku peněz a ten jde vždy výrazně od nás směrem k imperiálním mocnostem. Není zájem fyzicky bortit naší schopnost platit za přivezené dary…Pandury, Gripeny, radary a spol, jsou toho výrazným důkazem. A vrchní velitel ozbrojených sil? Na to máme pěknou básničku – sebral Hanku, vybral banku a zmizel. A pak voperoval srdce Evropy do zadnice Sovětského Svazu. Historicky potvrzeno. Jména se mění, ale postoje zůstávají. Mimochodem Václav Klaus a E. Beneš jsou blíženci, není to náhoda? /promiňte poznámka astrologa/ Víc k tomuto bodu nemám.
Ad 2
Zde nechci hodnotit, zda bylo dobré vstoupit do NATO, či nikoliv. Ovšem se vstupem ČR do Severoatlantické aliance jsme bezpochyby ztratili část suverenity. Velení armády se musí podřizovat vyššímu plánu, podporovat zahraniční mise, účastnit se koordinačních cvičení a podřizovat se společnému komunikačnímu systému. Asi je toho mnohem víc, ale pro mě je směrodatné to, že jsme jako země z jednoho systému vystoupili a relativní bezvýznamnost člena Varšavské smlouvy jsme nahradili bezvýznamností člena NATO. A v globálních strukturách prostě jsme a když vyšší velení vydá příkaz, vojáci se balí a stávají se reálnými aktéry misí, které nutně nemusí být v našem národním zájmu. Pro náš stát tohle není dobré a nevěřím, že by naši republiku USA a spol. skutečně a efektivně bránili. Jsem skeptik, mezi imperialismem Ruska a USA nevidím rozdílu. Pokud ano, tak pouze ten, že ruský imperialismus nenápadně politicky obhajuje Václav Klaus a americký hegemon kdysi protlačoval Václav Havel. Víc se nechci k bodu 2 vyjadřovat.
Ad 3
O co méně se naší armádě dařilo venku, o to více byla a myslím, že stále i je důležitější její role, jako mocného pilíře podpírající šílenou státní a vládní elitu. Takže, velmi dobře si pamatuji slavnostní komunistické vojenské přísahy, přehlídky, první máje, letecké dny, prostě šaškárny, do jejichž organizace každý režim ochotně vráží peníze. V tomhle se vlády vůbec neliší a každý politický systém se rád před prostým lidem buší v prsa a dokazuje svou sílu. A také mu demonstruje svou nenápadnou depeši buď hodný chlapeček a nezlob. Současný vládnoucí režim není snad tak primitivně militantní, jako komunisté, jeho úpadek se ovšem projevuje především účelovou redefinicí armády – armáda už nemá primárně obrannou roli, ale stává se místem směny, tržištěm a korupčním prostorem, kde pod rouškou utajení probíhá top market. Výstrojí a potravinovým zajištěním počínaje a moderními zbraňovými technologiemi konče. To vše v plně globalizovaném měřítku, notně opepřené korupcí a všudypřítomnými obchodními lobby. A státní rozpočet krvácí…
Víc se k tomuto bodu nechci vyjadřovat.
Ad 4
Roční výdaje na obranu činí v ČR cca 45 miliard Kč. Je to prý podle armádních expertů značně podhodnocený stav. Nevím, co by si armáda dovolila utratit, kdyby jí to ekonomická situace státu umožnila. Podle mě by neexistovala nějaká limitní hranice. Podáš prst a přijdeš o ruku. Vzhledem k tomu, že současnému ministru obrany se snad konečně podařilo vytvořit jakési priority armády /Bílá kniha/ posvěcené vládou, lze možná očekávat – v jisté míře racionalizaci účetnictví armády a mírné omezení korupce, ovšem lze ještě vůbec Sašovi Vondrovi po proběhnuvších skandálech v něčem věřit? Pro mně je stále existence armády zbytečně vyhozených 45 miliard korun. Neodůvodněných, neefektivních, chybějících v jiných kapitolách státu. Ale pro mezinárodní byznys stále dobré. Pro nás ostatní pohroma.
Ad 5
Armáda ČR vede v současnosti několik různých vojenských misí, které mají pro běžného občana ČR stěží odůvodnitelný a hmatatelný význam. Ovšem zajisté nejsou zadarmo. A zajisté v každé zemi existuje něco jako opozice a koalice. Pro jistou část obyvatelstva té či oné země jsme vítáni, pro zbytek jsme vetřelci. Pokud chceme objektivně hledat kořeny mezinárodního napětí a globálního terorismu, musíme nutně přihlédnout k tomu, že v jistých lokalitách mohou naši vojáci představovat nepřítele hodného likvidace. Ozbrojeného vetřelce, který společně s příslušníky dalších imperialistických armád vnikl nezván na cizí svrchované území. Příslušníci mezinárodních jednotek jsou profesionální vojáci a na mise jezdí až na výjimky dobrovolně. Za případné vojenské operace jsou placeni státem a jsou si plně vědomi rizika spojeného s účastí na misi. Posuďte sami, zda aktuální mise pro Vás, jako pro občany ČR, mají nějaký význam. Mise a komentáře k nim jsou stažené ze stránek ministerstva obrany. Pro mě osobně se jedná jen o vyhazování peněz. A o reálnou možnost zaplést se jako země do sítě odvetných akcí vedených zejména muslimskými bojovníky proti evropským zemím a USA. O účasti na misích by mělo být uspořádáno referendum, ale to je mimo sféru zájmu současné vlády. Bohužel.
Úkolové uskupení AČR ISAF
Vzhledem k mezinárodním závazkům a především k maximálnímu nárůstu schopností komplexního zabezpečení nasazených českých jednotek v misi ISAF v Afghánistánu bylo vytvořeno Úkolové uskupení AČR ISAF (dále jen ÚU AČR ISAF).
Afghánistán Lógar (PRT ISAF)
V afghánské provincii Lógar zahájil činnost provinční rekonstrukční tým České republiky dne 19. března 2008 a od 19. února 2011 v ní pokračuje po převzetí operačního úkolu již 7. jednotka AČR a civilní experti. V červnu 2010 byl název změněn z "kontingent" na jednotku AČR PRT ISAF.
Afghánistán Šarana (HELI UNIT ISAF) - 6. jednotka
Afghánistán Wardak
Hlavním úkolem jednotky je cvičit, mentorovat (školit, instruovat, vysvětlovat) a pomáhat v procesu plánování velení a řízení pěší jednotky o síle praporu (kandaku) Afghánské národní armády.
Kosovo (KFOR)
Mnohonárodní mírová operace NATO na území Kosova byla zahájena 12. července 1999 pod názvem JOINT GUARDIAN. Od dubna 2005 operace nese název JOINT ENTERPRISE.
Somálsko (EU-NAVFOR - Atalanta)
Tato vojenská operace má mandát k ochraně plavidel, která jsou součástí Světového potravinového programu (WFP). Ten zabezpečuje dodávky potravin a pomoc utečencům v Somálsku.
Sinaj (MFO - Multinational Force and Observers)
Na základě žádosti Egypta a mezinárodní organizace dohlížející na dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem působí od listopadu 2009 tři důstojníci Armády České republiky v operaci MFO.
Althea - EUFOR
Cílem operace Althea je zachovat bezpečí a mír, ale mise má také přispět k většímu pokroku Bosny a Hercegoviny na cestě k evropské integraci a k potírání korupce a organizovaného zločinu.
Další mise
Mise Organizace spojených národů
Celkem pět vojenských pozorovatelů
3 DR Kongo (MONUSCO)
1 Kosovo (UNMIK)
1 Afghánistán (UNAMA)
V předcházejících 5 bodech jsem se pokusil zdůvodnit, proč nepotřebuji armádu a v čem je pro mě její současná existence problematická. Jistě se najde spousta čtenářů, kteří se vysloví k mým názorům kriticky. To je zcela v pořádku a měli bychom diskutovat, dokud existuje možnost reálné a otevřené výměny názorů na internetu.
František Študlar
