Tři pilíře kapitalismu – podvody, dluhy a války

Každé státní zřízení je postavené na nějakém hodnotově-technickém systému, jehož  implementace umožňuje vládcům stát dlouhodoběji provozovat. Občas tady čtu neuvěřitelné bláboly o kapitalismu a volném trhu. Vesměs pocházejí z literárních manufaktur lidí, kteří hodnotově spadají do kategorie PRAVICOVÁ CHUDINA. A právě pro tuto skupinu lidí jsem s láskou a péčí napsal tuto krátkou úvahu. Třeba pomůže někomu alespoň z části pochopit svět a sama sebe. A to je vždycky hodně dobré.

Pravicová chudina zahrnuje široké spektrum lidí, jejichž společnou a současně pravou modlou jsou peníze. Většinou jich mají poněkud méně, než by si přáli a většinou jim chybí talent, nebo silný žaludek na to, aby si je nějak rychleji opatřili. A většinou se stydí přiznat si, že patří jinam. Třeba mezi mizernou střední třídu. Nebo někam mezi voliče sociálně – demokratických uskupení. A co nemáš sám, hledáš u jiných. Vlastní nedostatečnost a neschopnost prosadit se ve světě peněz si kompenzují tím, že názorově splývají s politikou tvrdší pravice. Aniž by sami pochopitelně autentickou pravicí byli. Je jim dobře ve stínu těch skutečně bohatých lidí a to jim musí stačit.  A bohatí tuto chudinu ultimativně potřebují, neboť tvoří většinu jejich voličstva. Paradoxně tak politiku bohatých lidí prostřednictvím svobodných voleb prosazuje chudina. A logicky jsme se dostali k prvnímu pilíři kapitalismu a tím je podvod.

 Pilíř číslo 1 - PODVOD

Zde je zapotřebí zmínit alespoň následující kategorie

-         reklamu, jako obludný nástroj k masovému klamání veřejnosti

-         manipulaci s veřejným míněním všeho druhu

-         manipulaci s globálním vědomím všeho druhu

-         dezinterpretaci ekonomické, ekologické, politické a jiné reality  

-         relativizaci některých historicky potvrzených skutečností

-         ideologickou propagandu  jako nástroj k nátlaku na veřejnost

Blíže se k tomuto pilíři nechci vyjadřovat, přesahovalo by to moje momentální časové možnosti. Obecně tyto nástroje kapitalistické režimy denně uplatňují v masmédiích a na internetu. Čtenáři zde dostávají rozsáhlý námět k dalšímu přemýšlení.

Pilíř číslo 2 – DLUH

Tady by se daly popsat doslova tuny papíru, ale k čemu to? Kapitalismus bez dluhu prostě neumí existovat. Připomeňme některé – společensky a globálně velmi nebezpečné  kategorie dluhů

-         státní dluhy euroatlantického kapitalismu jsou reálně  nesplatilné bez ohledu na to, kdo je

           vygeneroval (zda tzv. pravice, nebo levice)

-         individuální dluh – hypotéky, půjčky, spotřebitelské úvěry vytvořené na bázi klamavé reklamy

-         dluhy politických stran

Pochopitelně a přirozeně dochází k prolínání a syntéze nástroje 1 a 2. Dluhy a podvody v kapitalismu jen kvetou. Více nemohu napsat, tlačí mně čas...

 Pilíř číslo 3 – VÁLKA

Když dluhy a podvody vystoupají k nějaké nepředstavitelné astronomické hranici, sejde se vždy několik partiček bohatých a vlivných lidí a rokují o novém uspořádání světa. O novém rozdělení trhů, kolonií a zdrojů. Hodně se u toho hraje golf, chlastá, sem tam si pozvou na pokoj placené společnice a výsledkem jsou čáry na mapách namalované podle pravítka momentálního rozpoložení státníků a průmyslníků.  A kvalifikovaný odhad zisků a ztrát. Čeká se pak na nějakou významnou záminku k válce a když momentálně není žádná na skladě, vymyslí tihle nadlidé sofistikovanou  provokaci a první výstřely na sebe nedají dlouho čekat.  Obě světové války probíhaly plus mínus v rámci tohoto scénáře. Vzor demokracie a kapitalismu – USA,  válčí kontinuálně více jak 50 let. Válka přinese oživení výroby, obrovské zisky zbrojařům a provize politikům. Vedlejším efektem je utrpení obyvatelstva, ale tím se velkokapitál nezabývá.

Příčiny moderních válek jsou neodmyslitelně vázané na kapitalismus. Stačí se podívat, kde, kdy a kdo válčí. Pochopitelně je nutné čas od času odložit ideologické brýle a dívat se na svět tak, jaký ve skutečnosti je.

Kapitalismus nemá na problémy světa lék. Zoufale se mu ho nedostává. A zřejmě ho nikdy mít ani nebude. Nedejme se oklamat technologickými úspěchy lidstva. Ty by přišly, i kdyby zde byl jiný režim. Pokrok a vývoj byl i za Egypta, Alexandra Velikého, za Řeků, Římanů, ve středověku a v renesanci.

Věřím, že moje úvaha bude pro některé čtenáře zajímavá. Nemohu v ní pochopitelně v rámci daného tématu přinést něco radikálně nového. Ale jak se říká, opakování je matkou moudrosti.

V rámci tohoto článku jsem spoustu věcí zjednodušil, uvedené pilíře v nějaké formě používaly i jiné režimy, ovšem v kapitalismu dosáhla jejich aplikace mistrovské úrovně.

Přeji všem čtenářům pěkný den.

František Študlar

Autor není volič, ani sympatizant žádné místní, ani zahraniční politické strany či sdružení.

Momentálně mám na Idnes:

http://studlar.blog.idnes.cz/c/430946/Tady-je-Kalouskovo-oprava-tady-bylo-Kalouskovo.html