Můj dnešní příspěvek rozhodně není veřejnou kritikou aktivit miliardáře Bakaly. Bakalovi totiž nelze něco zásadního vyčítat. Je velkokapitalista a z principu se chová a bude chovat asociálně. Bude si dělat svou práci. Podnikání ve velkém, je vždy o jisté míře cynismu, bezohlednosti a fakticky zde není prostor na ohledy k nějakému konkrétnímu člověku, jehož životní poměry jsou negativně ovlivněné korporativními aktivitami toho, či onoho podnikatele. Cynicky a asociálně, se musel chovat i miláček českého národa Tomáš Baťa. Tedy pokud chtěl své impérium udržet a rozvinout. To, že zachovával vůči zaměstnancům jisté sociální ohledy, ho samozřejmě ctí. Ovšem musel v tom kromě soucitu být i vyjímečně kvalitně zpracovaný ekonomický kalkul. Žádnou firmu nelze provozovat trvale s prodělkem. Dneska by tento model podnikání Tomáš Baťa neudržel, tím jsem si jistý. Ostatní korporace by si ho s radostí podaly k večeři. Stejně tak se chovají, či případně chovali Babiš, Komárek, Bill Gates, Steve Jobs a další a další. Dělají si svou práci a dělají si jí dobře. Jediná potíž je v tom, že jejich osobní podnikatelské a ekonomické pohnutky, nemohou být vždy a za všech okolností občanskou společností chápány správně a celostně. Zde prostě narážíme na hranice subjektivního vidění světa a na přirozený řád společnosti. A právě o něm, chci nyní napsat pár slov.
veřejné foto
Příroda má zajisté svůj dokonalý řád. Zcela všeobecně jsou lidem známy některé fyzikální zákony – třeba zákon síly, zákon akce a reakce a také zákon zachování hmoty a energie. Jejich popírání není v zájmu lidstva. Není mi znám jediný pozitivní výsledek jejich ignorace. Příroda má ale i jiné formy řádu, které dosud neumíme exaktně vyčíslit. Tyto formy na člověka působí nenápadně - možná nejsilněji na úrovni podvědomí. O to horší je pak výsledek jejich platnosti, když člověk stojí doslova s holýma rukama proti zdrcující skutečnosti. Proti neodvolatelnému rozsudku. Proti zmařenému času, proti těžké nemoci a ve finále proti nepříteli nanejvýš sebevědomému. Proti smrti. A smrt sama, je ultimativní součástí řádu, ne - li jeho uhelným kamenem.
Ekonomicky a politicky úspěšní lidé, jsou nadstandardně empatičtí sami k sobě. Uvědomují si přesně svoji hodnotu a za všech okolností ji ctí. Mají své zájmy postaveny na jasném piedestalu a s nikým o nich nevedou diskuzi. Nepřipouští relativizaci čehokoliv, co by zpochybnilo jejich prostor a čas. Ctí řád kultivace a rozvoje osobních talentů. Věří v to, čím naplnili svůj čas.
Zdeněk Bakala nikdy nepůjde volit sociálně a kolektivně orientovanou politickou stranu. Proč? Protože taková politická strana může svým počínáním ohrozit jeho osobní řád. Plody jeho mnohaleté práce. Jeho impérium, kde je mocným vládcem. Statisíce dělníků z Ostravy a zbytku republiky, ovšem bezstarostně volily ODS a TOP 09, tedy strany, jejichž politika jde velmi často proti zájmům manuálně pracujících lidí. A právě tito posledně jmenovaní lidé, často bazálně nechápou společenský řád a diví se, že na ně posléze drtivě dopadají následky, tohoto někdy až trestuhodného pohrdání skutečností. Jak můžu být úspěšný a vést spokojený život, když jednám proti svým přirozeným zájmům? Když jdu proti řádu třídy, kam naturálně patřím a podporuji něco, co mně chce v zárodku omezit a ožebračit?
Zdeněk Bakala aktuálně poskytuje obyvatelstvu této země neuvěřitelně cennou lekci. A sice lekci trestu, za porušení přirozeného řádu společnosti. Dostává se nám nesmírně užitečného poznání a jeho hodnota je o to cennější, že bude možná vykoupena několika tisíci nezaměstnaných horníků. Tím poznáním je to, že kapitalismus neztratil nic na své původní brutality. A že všechny ohledy na člověka jdou stranou, když jde o zisk. Prostě v kapitalismu to nikdy neskončí jinak než tím, že málo výdělečná korporace propustí lidi na dlažbu. To je jasný ekonomický koncept a nelze ho měnit. Je to stejně marné, jako snaha zpochybnit platnost zákona zachování energie.
Další Bakalův signál je rovněž neuvěřitelně čitelný a poučný – dejte mi pár miliard a budu dál podnikat. Budu váš státem dotovaný uhlobaron ... Kdo chceš čti a pochop další jasnou část řádu – silný a mocný kapitál z první ligy, vždy vysává jako pijavice státní pokladnu. Bez obrovských státních peněz, nikdy nevzniknou obrovské peníze soukromé, i když se ideologové kapitalismu všemožně snaží obyvatelstvu namluvit opak... A pokud přece jenom vzniknou, bez státní protekce jsou bezbranné proti zločinu a mafii.
Zdeněk Bakala, miliardář a uhlobaron, bude hořkým učitelem řádu pro mnohé z nás. Naučí nás to, že ekonomickou prosperitu musíme hledat sami v sobě. Že musíme ctít! sami sebe. Že nelze spoléhat jenom na cizí pomoc. Bakala zajisté mnohé z nás probudí, byť způsobem syrovým a necitelným. Jenže mnozí z nás jsou jiným způsobem nepoučitelní. Je mi líto, že to musím napsat tak tvrdě, ale je to tak. Bakala je velký učitel a měli bychom mu za lekci reálného kapitalismu spíš poděkovat, než ho ho za ní odsoudit. Plně si ji zasloužíme za to, jak jsme jako mlčící většina po léta ignorovali řád. Přirozené zájmy republiky. Jak jsme zavírali oči, před do očím bijícím porušováním všech možných zákonů. Před výmysly a manipulací ze strany politických stran. Jak jsme masově jako stádo šli proti individuálním a kolektivním zájmům třídy, kam patříme. Jak jsme skočili na špek televizi a médiím. (Ta mimochodem vlastní rovněž Bakala, i když zdaleka ne všechna...)
Přeji všem čtenářům mého blogu šťastný podzim. Dnešní neděle je dnem, kdy slunce vstoupí do znamení vah. A váhy - to je především harmonie, řád a krásno v duši. Snad jmenované kvality v míře víc než hojné, jako národ nalezneme. Každý den je neopakovatelnou příležitostí k nápravě starých chyb. A každá dlouhá cesta, začíná na podrážkách našich bot.
František Študlar
PS: ještě obvyklá poznámka na konec - autor není voličem ani sympatizantem žádné místní politické strany. Ani žádnou politickou stranu veřejně nedoporučuje.
Syntéza kapitálu, pravdy a lásky. Co dodat? Kapitál potřebuje pravdu a lásku a pravda a láska potřebuje kapitál. Snímek jsem našel na internetu. Je po všech stránkách zdařilý a je mi líto, že neznám jeho autora.
