Pouhé "semknutí" a odsouzení nepomohlo proti vraždícím islamistům a zřejmě nepomůže ani proti fanatickému nacionalistovi v Kremlu.
Západní země žijící již delší dobu v relativním blahobytu, řeší pod nátlakem nudícich se polovzdělaných aktivistů pseudoproblémy a podcenily, že v některých zemích jako Irán, Čína, Rusko jsou úplně jiné názory na mezinárodní vztahy. V těchto zemích se nehraje na uzavírání a dodržování mezinárodních smluv a demokratických principů, ale na jen na rozšiřování vlivu, případně obsazování dalších území.
Tyto země považují ústupky a snahu o kompromisy na straně "protivníka", vždy jen za jeho slabost. Jejich zásadou je používání síly (síly zbrojního arzenálu) a nátlaku na protivníka, který na jednání s autoritářskými režimy přistupuje dost naivně z posice demokratických zásad, tzn. pro tyto země se chová vlastně slabošsky.
Naprostá neexistence, nebo minimalizace nestátních médií v těchto zemích zajišťuje průběžné vymývání mozků naprosté většiny obyvatel těchto zemí na úrovni srovnatelné, nebo i větší, než byla Goeblsovská propaganda v nacistickém Německu.
Totalitní vůdci jsou schopni případě potřeby ze dne na den rozhodnout o bombardování nebo útoku na sousední stát jen proto, že tento sousední stát nevyznává, nebo se nechce podřídit politické "víře" sinějšího totalitního státu.
Proti těmto agresivním imperiálním zájmům stojí sice zatím ekonomicky silné demokratické státy, ale s pomalým rozhodovacím procesem, různými ekonomickými zájmy (Nord Stream2), které nemají možnost absolutního vymývání mozků jako totalitní režimy a proto se musí vůči svým občanům chovat hodně populisticky, aby si je příliš nerozněvaly před dalšímy volbami.
Demokratické státy, které se v poslední době naivně soustředily na nepodstatné vedlejší "problémy" jako genderismus, (anti)rasismus, pseudoekologické nápady na záchranu planety, postupně ztracely své historicky pevné postavení a morální základy, které dlouho budovaly předchozí generace celé euroatlantické civilizace. Přihlouplá snaha levicově orientovaných politiků jak v EU, tak v USA o vytvoření téměř bezpohlavního, bezbarvého a stejně myslícího člověka, vyznávajícího jakýsi jednotný progresivistický názor na svět, nás v očích agresivních vůdců ještě více zahnala do posice snadno přemožitelných, bezbraných hlupáků, kteří nebudou schopni se bránit případné agresi.
Rusko si ověřilo již při okupaci Krymu, že zpohodlnělá západní populace nebude příliš ochotna uvalit na Rusko přísnější sankce, které by samozřejmě mohly v určité míře zpětně dopadnout i na Evropu, nebo USA.
Jestliže ani dnes nebude reakce Západu na ruskou agresi dostatečně silná, budou choutky jak Ruska na "rozšíření vlivu" (okupaci) v Evropě, tak např. Číny na obsazení Taiwanu dále stoupat.
Sebestřední politici EU i unavený Joe v USA již nemůžou jen skákat jak jim velí uřvaní mladí aktivisté bez zkušeností, se vzděláním z přemnožených humanitních a sociálních fakult, kteří jsou většinou nepoužitelní v soukromém sektoru a živí se hlavně v nepotřebných neziskovkách dotovaných z eráru. Není dále možné se stále více zadlužovat a utrácet peníze za pochybné ekologické nápady o nichž nikdo předem neví, zda přírodě pomůžou nebo spíše uškodí (viz elektromobilita). Pokud se mají nějaké peníze EU a USA investovat, je to v této chvíli do zastavení rozpínání totalitních systémů v čemž světové organizace jako OSN dlouhodobě selhávají. Je nutno na Rusko uvalit maximální možné ekonomické sankce včetně úplného odstřižení od možnosti financování včetně platebního systému SWIFT.
Současné přešlapování ustrašených politiků na úrovni "aby se vlk nažral a koza zůstala celá" s mírnými sankcemi asi Rusko moc trápit nebudou. Pokud rusští oligarchové a celá ruská ekonomika nepocítí finanční ztrátu a hospodářský pokles, bude posice Putina neotřesitelná a naopak posice např. pobaltských republik velmi nejistá.
Řešení současné situace stylem "na hrubý pytel hrubá záplata" by bylo velmi rizikové, protože v případě vojenské pomoci Ukrajině hrozí, že mentálně naprosto nevyzpytatelný Putin je pro své nacionální ego schopen nasadit i jaderné zbraně.
Zbývá tedy jediná možnost, EU a USA musí maximalizovat sankce, protože již není na co čekat. EU musí zastavit naprosto odborně nepřipravené projekty Green Dealu a část těchto peněz směřovat na kompenzaci NEZBYTNĚ tvrdých sankcích proti Rusku, které budou vznikat na straně zemí EU (cena energií, finanční kompenzace firmám obchodujícím s Ruskem atd.). Bohužel světu v současnosti chybí rozhodní politici jako Churchil, Reagan a Tchatcherová, kteří byli ochotni vzít na seba riziko důležitých rozhodnutí.
Příměr současné situace k předválečnému zabrání Sudet (Krymu) a následnému Protektorátu Čech a Moravy (Ukrajiny) je naprosto odpovídající a strašidelný z hlediska dalšího vývoje.
