Rozhodování ústavních soudců o tom, zda je prioritní dodržení zákonů a sněmovního řádu, nebo zda přihlédnout ke tlaku vládních politiků na zohlednění prázdné státní kasy nebylo jednoduché.
Ústavní soud projednal stížnost poslanců ANO na zkrácení mimořádné valorizace penzí. Průměrný důchodce si kvůli ní od června místo 1 770 korun, na něž měl podle pravidel nárok, přilepšil jen o 760 korun.
Pokud pomineme poněkud cirkusové prostředí schvalování zákona ve sněmovně, ovlivněné na nože znepřátelenými stranami vlády a opozice, tak zjednodušeně je situace asi následující.
Názor první - vládní
Podle vlády Petra Fialy bylo zkrácení výše valorizace nutné pro stabilizaci rozpočtu a stát tak za minulý rok ušetřil 19 miliard korum.
Vláda také opakovaně tvrdí, že velmi vysokou inflaci nemohla očekávat a proto musela přikročit k rychlému snížení mimořadné valorizace. To také uvádí jako důvod proč požádala o vyhlášení stavu legislativní nouze.
Názor druhý - opoziční stížnost k ÚS
Koncem loňského ledna byly naplněny podmínky pro provedení mimořádné valorizace a tím vznikl nárok na to, aby Česká správa sociálního zabezpečení za účasti vlády valorizaci provedla. Vláda však tento termín pro potřebnou novelizaci zákona promeškala.
Nárok na valorizaci vyplývá ze zákoných podmínek, jestliže v posledních měsících inflace překročí stanovenou mez, tak musí k valorizaci dojít. Nařízením vlády provede ČSSZ výpočet dle platného zákona.
V zásadě je nepodstatné jakou průměrnou výši mimořádné valorizace senioři očekávali, jestli 500,-Kč, nebo 1000,-Kč, případně 2000,-Kč. Výše valorizace vyplývá z platného zákona. Již na podzim 2022 bylo zřejmé, že v nejbližší době bude muset k valorizaci dojít a státní rozpočet by měl mít na tuto valorizaci připravenou určitou rezervu.
Je velmi nepochopitelné, že vláda na valorizaci, o jejíž nutnosti dopředu věděla, neměla v rozpočtu na r. 2023 vyčleněnou ani korunu. Přitom v podkladech Národní rozpočtové rady, Statistického úřadu, nebo ČNB se předem objevovaly údaje, že v první časti roku 2023 bude muset k mimořádné valorizaci dojít a může vyžadovat řádově desítky miliard.
Další problém je využítí legislativní nouze při opožděném projednávání novely zákona z důvodu hrozby mimořádné škody. Je velmi sporné, zda plnění podle zákona lze označit za škodu.
Pokud by vláda a hlavně ministerstvo financí takto katastrofálně neselhaly s včasnou přípravou novely zákona a poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o podmínkách valorizace do konce r. 2022, nebo ještě v lednu 2023, mohlo vše proběhnout dle zákona a v klidu.
Druhá čistá zákoná varianta byla ta, že novela zákona pro valorizaci mohla platit od r.2024 s větším snížením valorizačního koeficientu pro kompenzaci mimořádné valorizace v r.2023.
Nyní vzniká otázka, zda se Ústavní soud rozhodne vyslyšet výmluvy vlády, že nevěděla, jak vysoká bude inflace na začátku r. 2023 a dovolí tím vládě obcházet platný zákon a vytvoří tím současně precedens pro současnou i další vlády, že zákony lze beztrestně obcházet.
Nebo Ústavní soud rozhodne, že zákon musí dodržovat a ctít i vláda jako každý jiný v tomto státě.
Osobně si myslím, že většina důchodců, vzhledem ke špatné ekonomické situaci České republiky a hospodářské recesi, se již smířila se sníženou valorizací, ale určitě by byla ráda, kdyby rozhodnutí Ústavního soudu potvrdilo, že zákon nemůže být pro žádnou vládu jen cár papíru.
Nejvhodnější by asi bylo kompromisní rozhodnutí, že bude konstatováno, že vládní novela zákona byla v rozporu s ústavním pořádkem, důchody by se dopočítaly, ale až k nějakému datu v budoucnu, např. k 1.7.2024, ale zpětně by se již nedoplácely.
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jan-kudrna-ustavni-soud-hnuti-ano-penze-duchodci.A240109_184858_domaci_dyn
