Otázky a odpovědi globálních změn klimatu

Diskuse o klimatických změnách a vlivu člověka na tento proces jsou tu s námi už mnoho let. Téma je složité v tom, že se debaty vedou ve více rovinách a diskuse často připomínají ono pověstvé "jeden o voze, druhý o koze".  Je to i kvůli jedné ze slabin demokracie - možnost vyjádřit se má každý, tedy i ten, kdo tomu opravdu nerozumí a měl by spíše mlčet.

 Klimatické změny jsou jednou z věcí, o které se zajímám a dovolím si říct, že o tom všem vím o něco víc, než průměrný člověk odkázaný jen na zprávy médií. Neskromně si také troufnu prohlásit, že mám v tomto směru určitě větší přehled, než takový náš pan prezident. 

 Rozhodl jsem se sepsat základní otázky, které kolem tohoto problému vznikají a následně na ně jednoduše odpovědět. Není možné v blogu provádět dlouhé dokazování pomocí grafů, tabulek a map. Vše si může zájemce najít na Internetu sám. Toto má být je souhrn témat, o kterých se debatuje.

 Mimochodem, v posledních letech se odborníkům podařilo vnutit novinářům výraz "globální změny klimatu" na úkor dříve používaného "globální oteplování" Já osobně jsem příznivcem druhé, tedy té starší varianty, protože výraz globální oteplování, byť je vědecky méně přesný, lépe vystihuje podstatu jevu a je daleko určitější, představitelnější a také laicky lépe uchopitelný, než ten nový  výraz, který má bohužel příliš obecný nádech a je trochu nicneříkající.

 A o čem tedy můžeme v této souvislosti debatovat? Jaké si můžeme pokládat otázky a co na ně lze odpovědět?

1)  Existuje globální oteplování ?

 Ano a to zcela nepochybně. Dokazují to měření, která probíhají již stovky let. Je prokazatelné, že zejména v posledních 30 letech dochází k prudkému růstu globální teploty. Tento jev je pozorován i u nás. Je dokázáno, že 30 let je dostatečně doba k tomu, abychom vyloučili náhodu. Trend je jasný a zpochyňovat ho je stejné, jako tvrdit, že 1+2 nejsou 3. Hlavní důkazy jsou:

 - stále vyšší naměřené teploty, jak průměrné, tak i extrémní, na většině území světa

 - rychlé odtávání ledovců ve většině hor světa

 - stále se zmenšující plocha zalednění moře v oblasti Arktidy

 - posun areálů rozšíření rostlin i živočichů směrem do vyšších zeměpisných šířek a nadmořských výšek, patrný i u nás 

Časté argumenty odpůrců:

 Měření teplot probíhá špatně, stanice jsou umístěny poblíž lidských sídel, kde se jen projevuje tepelný ostrov měst. 

To je jednoduše nesmysl, protože se měří po celém světě, stanice jsou rovnoměrně rozloženy v obydlených i neobydlených oblastech. Všude dochází k oteplování, dokonce v pustinách, jako je Arktida, je oteplování ještě rychlejší, než jinde! Říkat, že měření teplot jsou ovlivněna umístěním teploměrů v městských aglomeracích, je jednoduše lež. Stačí si vyhledat na odborných stránkách mapu meteorologických stanic a jejich výsledky měření.

 Teplé roky jsou jen náhodný výkyv, počasí je přece přirozeně proměnlivé

 Oteplování již probíhá již několik desetiletí, navíc po celém světě, náhodu už opravdu vyloučit můžeme. Trendy jsou jasné. Z měření globální teploty od roku 1880 vyplývá, že v desítce nejteplejších roků od této doby jsou všechna léta 2001 až 2007. Zbylé tři roky v TOP 10 jsou 1998, 1997, 1995. Je to jenom náhoda??? To snad nemůže nikdo myslet vážně.

 Jak je možné, že se objevují zprávy o tom, že někde je rekordně chladno, že se třeba někde poprvé v historii objeví sníh ?

 To je dáno tím, že atmosféra je teplejší a teplo je forma energie. V atmosféře je tedy více energie, tudíž probíhají rychlejší přesuny vzduchových hmot. Obecně se zvyšuje rychlost proudění vzduchu. Proto se stane, že někde je zima, studený vzduch se totiž rychleji přesune do teplých oblastí a postupuje-li rychleji, tak se cestou méně ohřeje - pak může i na daleký jih dorazit sníh, protože atmosféra má větší sílu přesouvat vzduchové hmoty. O to silnější jsou ale opačné extrémy, kdy se teplý vzduch přesouvá na sever. V celkovém průměru vychází, že teplých extrémů je více, než těch studených. To, že v Iráku napadne poprvé historii sníh, prostě znamená, že atmosféra umí rychleji transportovat vzduch z různých klimatických pásem do jiných.

 2) Rostou koncentrace CO2 v atmosféře?

 Ano, to je změřené spolehlivými přístroji. Od začátku průmyslové revoluce vzrostl podíl CO2 na celkovém objemu atmosféry z 0,026 % na začátku průmyslové revoluce na 0,038 % v roce 2005. V posledních letech je zaznamenáván stále rychleji rostoucí podíl CO2. Kdo nevěří, může si to ověřit, data jsou volně přístupná .

 Proti růstu CO2 v atmosféře během 20. století v podstatě nejsou žádné protiargumenty, opět platí, že se neměří v aglomeracích měst, kdy by mohly být lokální anomálie, ale na odlehlých končinách. Důležitá stanice se nachází na vrcholu havajské sopky Mauna Loa, 4000 metrů nad mořem, uprostřed Pacifiku. Měří se taky ve Skalistých horách na západě USA. Tam opravdu nejsou kolony aut, jejichž výfuky hnaly CO2 do měřících přístrojů.

3) Rostou koncentrace CO2 kvůli činnosti lidí?

 Nepochybně je tomu tak. Jak jinak by růst CO2 začal právě v době průmyslové revoluce, kdy začali lidé spalovat uhlí, ve kterém je uhlík vázaný! Že spalováním uhlíkatých sloučenin vzniká CO2, to je jednoduchá chemická rovnice. Víme, že spalováním ropy i uhlí vzniká CO2, víme, že ten uniká do atmosféry a že v ní setrvává stovky let, než se pomalu naváže např. do rostlin, díky fotosyntéze. Logicky je ho tedy v atmosféře stále více a zcela jistě je to způsobeno lidským faktorem.

 Podíl CO2 v atmosféře se měnil přirozeně už dlouho před příchodem lidí ?!

To se musí uznat. Tvrzení, že růst CO2 v atmosféře je způsobeno něčím jiným, než je lidská činnost,  je často podepřeno skutečností, že už v minulosti docházelo ke kolísání jeho podílu. To je sice pravda, ale byla by to opravdu extrémní náhoda, že by ten přirozený proces přišel zrovna ve chvíli, kdy se lidé nejvíce rozmáhli. Příčin vzrůstu CO2 může být více, některé příčiny mohou být přirozené, ale v našem případě přirozenost skoro jistě lze vyloučit. Platí, že čím více CO2 vypustíme z komínů a automobilů, tím více ho pak naměříme v atmosféře. V tom není nic jiného, než ničení přírody lidmi. O žádný přirozený proces opravdu nejde.

4) Je souvislost mezi koncentrací CO2 v atmosféře a globální teplotou?

 Stoprocentně. O tom nemůže být sporu, čím více CO2, tím teplejší atmosféra. Paleoklimatologie to dokazuje, současné trendy to potvrzují také. Důkazy jsou i mimo planetu Země. Na Venuši je atmosféra složená z podstatné části z CO2, zatímco Merkur atmosféru nemá. Venuše je výrazně teplejší planetou, než Merkur, ačkoliv Merkur je blíže ke Slunci! Vše vychází z fyzikálních vlastností CO2. Je to skleníkový plyn, který propuští sluneční záření na povrch Země, ale odražené záření již nepustí zpátky do vesmíru. Proces je schematicky namalován v kdejaké encyklopedii pro školáky. Lze to dokázat v laboratorních podmínkách. Naše společnost již umí tolik věcí, že snad nemusíme pochybovat o tom, že umíme v laboratoři zjistit, jak se chová nějaký plyn.

V letech 1940 až 1970 docházelo přechodně k poklesu globální teploty, ačkoliv koncentrace CO2 stále rostly? Jak je to možné?

 Ano, to je pravda! Ale klimatologové to vysvětlit umí. V daném období se totiž výrazně zvýšil podíl pevných částic v atmosféře, tzv. aerosolů. Tyto látky mají na planetu ochlazující vliv.

 I to bylo dáno činností člověka, který v polovině 20.století vypouštěl hodně sloučenin síry (sulfátů) a dalších "sajrajtů", jako je organický uhlík, nebo saze. Produkci těchto látek se naštěstí podařilo během 70. let díky většímu důrazu na ekologii snížit. A protože tyto látky nepřežívají v ovzduší příliš dlouho, jejich koncentrace brzy klesly. Aerosoly na sebe navážou vodu a pak s ní spadnou na zem ve formě deště.  Dnes už je jich tedy v ovzduší méně než dříve.

 Tyto aerosoly působí jako ochlazující látky. Jednak samy brání slunečním paprskům v průchodu do atmosféry a místo toho je odrážejí, druhak pomáhají v tvorbě oblačnosti, což zase vede k menšímu dopadu slunečního svitu na zemský povrch. Oblaka nepustí sluneční paprsky na Zem a vyzáří je zpět do vesmíru, což planetu ochlazuje. Aerosoly tedy při vší jejich škodlivosti na zdraví lidí, dokázaly zastavit globální oteplování v období 40, - 70. let 20.století. Jejich vliv na klima byl větší, než vliv CO2. Ovšem škodlivost aerosolů je tak značná pro zdraví lidí, že můžeme být rádi, že už tam nejsou. I nyní se vědci domnívají, že globální oeplování by probíhalo až dvojnásobnou rychlostí, kdyby ho nebrzdily ony aerosoly vytvářené člověkem.

5) Roste teplota díky CO2, nebo naopak CO2 díky teplotě?

 Tady už si bohužel nejsme tak jistí a je to nyní téma, o kterém je možné diskutovat a přijímat různé teorie. Lze předpokládat, že se jedná o obousměrné fungování. Pokud zvýšíte teplotu, vzroste i koncentrace CO2, ale naopak to funguje také! Že růst CO2 vede k vyšší globální teplotě, to je v podstatě jasné, napsáno bylo výše. Jestli zároveň vyšší teplota vede k růstu CO2, to již tak jistě tvrdit nemůžeme, ale obecně se to předpokládá.

 Je důvod se domnívat, že nynější vývoj byl zahájen růstem CO2 v atmosféře a teprve v důsledku toho začala růst teplota. Růst CO2 totiž vcelku prokazatelně vyvolala lidská činnost a odpůrci této myšlenky by museli vysvětlit, proč růst CO2 v atmosféře začal právě v době začátku spalování fosilních paliv. A také, kam jinam než do atmosféry by se poděl CO2 vyrobený spalováním v tepelných elektrárnách a motorech automobilů či letadel?.

Pro nás je předpoklad "spojených nádob" velmi špatnou zprávou. Znamená to, že narušením rovnováhy jsme spustili dominový efekt, který již nejde zastavit. Stávající zvýšená teplota již sama o sobě pomáhá dalšímu zvyšování koncentrací CO2. Mechanismy toho jsou různé, jako např. odtávání ledovců, které do sebe také CO2 vážou. I kdybychom teď s produkcí CO2 úplně přestali, jeho koncentrace by zřejmě ještě nějaký čas dále rostly, o což by se postarala vyšší teplota...

6) Závěr? Udělejte si sami!

 Nechtěl jsem tímto článkem propagovat teorii globáního oteplování a vlivu člověka na něj. Jen shromáždit fakta, která lze těžko zpochybnit, protože ve 21.století již je věda na jisté úrovni a nemusíme se přít o to, zda platí základní fyzikální zákony a tak podobně. Jsou prostě věci, o který už se diskutovat nedá, protože jsou prokázané. Jaký z toho plyne závěr, nechť si každý uvědomí sám, ale já ten svůj taky připojím. Při vší snaze o vidění problému z obou stran sporu, nemohu se ubránit dojmu, že za použití lidského rozumu dojdeme k jedinému možnému vysvětlení a to tomu, že globální oteplování existuje a je způsobováno člověkem. Vliv člověka je buď dominantní, nebo dokonce jedinou příčinou.

 Dle mého názoru je to určitě důvod se snažit o co nejmenší koncentrace CO2 v atmosféře.

 Nechci již polemizovat s tím, zda je stávající systém regulace vypouštění CO2 dobrý, nebo ne. To je zase jiná kapitola a do politické roviny tento článek dostávat nechci.

 Závěrem se omlouvám, že na konci tohoto článku neuvádím zdroje informací pro tento text, jak by leckdo mohl požadovat. Je to proto, že je sám již často neznám. O problematiku se totiž již mnoho let zajímám, přečetl jsem několik knih a poslechl si názory více odborníků, téma je i částečně předmětem mého studia. Po letech zájmu už by bylo velmi složité vypsat všechny zdroje, vzpomenout si na každý článek a každého člověka, který mě obohatil o nějakou informaci. Vše se dá ale najít v knihách i na Internetu.

 V případě pochybnosti o čemkoliv mi můžete napsat mail a já se pokusím vás odkázat na seriózní zdroj, kterou napsanou tezi potvrzuje.