Nechci se zastávat Václava Klause za jeho výrok, že prezidentem by měl být člověk, který svým životem patří do naší země, s nímž údajně koliduje názor jeho sestry. Jednak to prezident vůbec nepotřebuje a jednak mám na to svůj VLASTNÍ názor i zkušenost.
Mám k tomu rodinné důvody, sestra i můj strýc, který už bohužel zemřel, žili dlouhá léta v Německu, sestra dosud.
Strýc tam žil mnohem déle než Schwarzenberg v cizině, přesto si na rozdíl od něj uchoval perfektní češtinu a psal bez chyb. Přesto nikdy netrpěl iluzí, že Čechům a jejich životu doma může exulant plně rozumět.
Jestli touto iluzí, že nezáleží na tom, kde člověk žije, někdo trpí, svědčí to právě o tom, že ztratil kontakt a Čechům nerozumí. Informace už totiž získává vždy zprostředkovaně a selektivně, nezažívá je na vlastní kůži.
Nehledě na to, že ZÁLEŽÍ, kde člověk, aspoň pokud se jedná o dlouhá léta, žije. Nebýt této skutečnosti, těžko bych se svým jménem mohl být Čech jak poleno, ale musel bych se cítit Němcem. Jenže bych jim houby rozuměl...
Že tomu tak je, o tom svědčí přece i volby. A ono to platí dokonce částečně i regionálně. Jinak by nebyly takové rozdíly mezi volbami v Čechách a na Moravě (i když tam je třeba ještě rozlišit sever a jih). A tento faktor způsobil také to, že se rozpadlo Československo.
Nepodceňujme roli, kterou hraje v našem životě místo a země, kde trávíme život. Člověk se chtě nechtě přece musí přizpůsobit. Okolí má na nás vliv, životní podmínky rovněž, o kultuře nemluvě. Nelze to popřít.
Nehledě na to, že ti exulanti se oproti těm, co s vlastí sdílejí dobré i zlé, vyčlenili jaksi sami. Nemyslím to ve zlém, každý svého štěstí strůjcem, ale jsou to prostě kosmopolitnější typy. A tak bych šel dokonce i dál než prezident Klaus a Čechům žijícím dlouhodobě v zahraničí, bych nepřiznal volební právo.
Ostatně soudím, že Schwarzenberg nemůže být českým prezidentem.
PS Abych nebyl špatně pochopen. Nemám nic proti emigrantům, ale proti jejich zasahování do vnitřních věcí a proti spasitelskému syndromu. Vezměte si, jakou roli sehráli třeba Saakašvili v Gruzii, Simeon Borisov Sakskoburggotski (potomek cara) v Bulharsku nebo různí navrátilci do Iráku, Libye nebo Sýrie. Pořádek si doma musí udělat vždy domácí sami.
