Víte, co mají společného Katar, Arménie, Švýcarsko a Rakousko?

No českou justici přece. Tedy selektivně bezzubé orgány činné v trestním řízení. Ne, nepostižitelné politiky si nechám na jindy; už se těším, jak Kalousek vyjde z dalšího podezření, tentokrát ve věci úplatků spojených se sázkovým byznysem, bělejší než holubice.

V tomto článku chci upozornit na zajímavou tradici, kterak mají cizí státní příslušníci u našich orgánů jakousi protekci.

Když byli zmíněni politici, okamžitě si můžeme vybavit bývalého ministra spravedlnosti Němce, který získal přízvisko ´Katar´ za to, že předal tamního prince Hámida bin Abdala Sáního k trestnímu stíhání za zneužívání nezletilých a kuplířství zpět do Kataru. U nás mu hrozilo deset let nepodmíněně, v jeho vlasti na něj spravedlnost nedosáhla. Je třeba říci, že jsme tím bohužel ani nic neušetřili, protože tisíce stran překladů a právních úkonů naopak zbytečně státní pokladnu zatížily.

Obdobná situace nastala u tzv. ´vora v zakoně´ Andranika Soghojana, jehož Městský soud v Praze loni v říjnu pustil na základě zprošťujícího verdiktu z vazby. Ten pochopitelně na nic nečekal a zmizel do Arménie. Stalo se tak přesto, že  jej obžaloba spolu s pěti dalšími muži viní ze zosnování vraždy, pokusu o další a z dvojnásobné přípravy vraždy. To dá rozum, že trestně stíhaný Soghojan se k nám nevrátí. Možná dobře, jenže on se nezúčastní ani procesu s ostatními obžalovanými. Nepochopitelné je, že odjel ze země legálně a nebyl mu ani odňat pas. Jeho nástupce může přijet bez obav...

Takže mě už ani nepřekvapilo, že švýcarský řidič Sascha Guiseppe Spataro, který jel pod vlivem drog více než 70km po dálnici v protisměru a způsobil devět dopravních nehod, což už nabylo rozměru obecného ohrožení, odešel od soudu de facto nepotrestán. Obdržel totiž „trest“ podmíněný na pouhé tři roky. Podle státního zástupce takto nízký trest nemá obdoby, protože hrozil až osmiletý trest natvrdo a vyhoštění z České republiky na dobu 10 let. Z odůvodnění rozsudku by člověk nabyl pocit, že pervitin byl polehčující okolností.

Korunu všemu – a to mě vyprovokovalo k dnešnímu článku – nasadila včerejší informace, že šestapadesátiletého rakouského řidiče autobusu, který v pátek vjel u obce Rybník na Českokrumlovsku pod nízký viadukt, přehlédl trojí značení upozorňující na výšku 3 metry a zranil tak přes třicet cestujících, bude obviněn i souzen v Rakousku a podle tamních zákonů. Českokrumlovští policisté po shromáždění dokumentace předají celý případ státnímu zastupitelství a to ho postoupí rakouské straně.

Podivné se mi zdálo už to, že řidič až po výslechu prý ´připustil´, že přehlédl dopravní značení. Jako by to nebylo jasné i bez výslechu. Nepochybuji o tom, že před rakouskými soudy budeme za naprosté ignoranty, kteří nedokážou pro rakouské oči nebezpečné místo dostatečně označit. Přitom našemu řidiči by hrozilo obecné ohrožení se sazbou až osm let nepodmíněně.

Nejde tady o žádnou krvežíznivost. Ale štvou mě dvě věci: Za prvé, že cizinci si mohou myslet, že v naší banánové republice si mohou dovolit mnohé a trest jim nehrozí. Přinejhorším je to bude stát nějaké peníze. Za druhé si nedovedu představit, že by recipročně totéž mohl očekávat český viník nehody (nebo jiný delikvent) v Rakousku. Naopak, mnohdy jsou na jih i na západ od nás za nečinného přihlížení našeho státu vystavováni čeští řidiči šikaně.

A dovedete si představit, že by nám USA vydaly ke stíhání amerického občana? Nejsme vlastně občany druhé kategorie? Jak to je s tou „politickou korektností“? Neděláme si to částečně sami, že nadbíháme už i nikterak mocným Rakušanům?