Včera 28. ledna byl v MF Dnes zveřejněn další z ospravedlňujících článků guvernéra ČNB Singera „Slabší koruna pomůže lidem s nízkými příjmy. Dočkáte se“. Už mě to opravdu nebaví. Ale je třeba poukazovat aspoň na to, jak Singer popírá sám sebe.
Měl vzdát tu intervenci hned :-(Reflex
Ještě nedávno vyprávěl, že »dobrá úroda a také ekonomický růst „přetlačí“ efekt snížení poptávky v důsledku cenového růstu« (psal jsem o tom zde). Jenže úroda brambor je nejhorší za posledních sto let, jak teď sám připouští, a tak šly ceny pochopitelně razantně nahoru. Přitom brambory jsou u nás základní potravinou a zdražení nejvíce postihuje ty chudé.
Ruce pryč dává Siger také od zdražení mléka a mléčných výrobků, prý je to celosvětová záležitost. No a co? To někomu pomůže u pokladny? To „experti“ v ČNB neviděli ani pár týdnů dopředu? Jak potom mohou dnes prognózovat, že se to vyplatí (jak já dodávám, na svatého Dyndy)?
Šlo hlavně o to, že Singer se snažil vyvléci z odpovědnosti, že ČNB nemůže za 8% zdražení potravin. Samozřejmě, že nepřímo může! Kromě důvodů spojených přímo s intervencí a s dovozy za dražší devízy dala centrální banka obchodním řetězcům vítanou záminku pro to, aby se na oslabení koruny přiživily vyšší marží. Kdo s tím nepočítal, je školomet, teoretik a diletant. Navíc, když tento vliv ČNB umocnila tím, že vyvolala zdražení arogantně před Vánoci a potažmo na přelomu roku. K prvnímu lednu se vždy zdražuje nejlépe.
Singer si také pochvaluje, že oslabení koruny vede k růstu příjmů a mezd a že to poznáme už ve druhém pololetí. No, pokud by se chtěl opírat o statistiku, vzhledem k ročním odměnám a různým předvánočním bonusům je pravda, že příjmy vždy vzrostou ve druhé polovině roku, a to navzdory kejklům bankéřů.
Singer je směšný hlavně tím, jak straší nízkopříjmové skupiny deflací. Pro jejich hypotéky totiž není nic lákavějšího, než když poklesnou úroky z dluhů. „Lakuje“ ty chudáky tím, že díky inflaci se už nebude snižovat hodnota jejich domu, bytu či auta. On ty lidi, kteří žijí „z ruky do huby“ snad nabádá k prodeji, aby bydleli pod mostem a chodili pěšky? Jinak jim přece inflací uměle navýšená „hodnota“ jejich majetku může být putna.
U úspor je tomu právě naopak. Singer se sám usvědčuje z protimluvu, když píše, že pokud by všichni občané Česka měli žít jen z úspor, vystačila by jim jejich současná výše na zhruba jeden rok jejich výdajů (Češi jsou spořiví a rádi si nechávají železnou rezervu). Tak o kolik týdnů jim Bankovní rada ČNB tuto záruku přežití zkrátila?
Vím, jak to Singer s tím odvrácením deflace, jež podle mě ale nehrozila, myslel. On žije v akademické představě, že intervence ČNB povede k vytvoření pracovních míst a zvýšení příjmů. Jenže ani většina exportérů v tom žádný podnět k oživení ekonomiky nevidí. A importéři mohou prodělat kalhoty.
Nejhorší na tom je, že většinu subjektů v zahraničním obchodu krok ČNB překvapil a ukázalo se, že si smluvně zajistili opačný případ, a to posilování koruny. Teď ještě platí za to, že vydělávají zajišťující finanční instituce, které shrábnou „dobrodiní“ poklesu kursu koruny. A tak zodpovědní manažeři, aby zakryli svou neprofesionalitu, začali volat po zavedení eura, jež je má chránit před vlastní neschopností. Chtějí vyměnit trh za jistoty. Jenže pak zase nebudou mít jistotu vůči dolaru, jüanu, švýcarskému franku, jenu...
Euro jako berličky pro neschopné, to je opravdu úlet, který ani snad Singer neměl na mysli. Protože bychom je zaplatili všichni dalším snížením životní úrovně. Jenže na cestě do ČNB je Rusnok. Koruna bude v ohrožení... (Pro šťouraly dodávám, že zevnitř a uměle, ne zvenčí a tržně).
