Ukrajina - Krym: Kdo čím zachází, tím také schází

To rčení by se dalo sice vztáhnout na Janukoviče i Tymošenkovou, kteří si své trable opravdu vykoledovali. Ale teď mám na mysli ty, kteří celý ten těžko řešitelný ukrajinský problém vyprovokovali.

 A podle mě nejen vyprovokovali, ale i zinscenovali, režírovali a financovali. Zatímco v jiných případech to bývaly zejména USA (Irák, Afghanistán a potažmo celé „arabské jaro“), dnes hlavní odpovědnost nese Evropská unie. Znovu se ukázalo, jak je EU neschopná (kdyby se jednalo o jednoho člověka, budu mluvit o aroganci krátkozrakého omezence). Rozpoutali něco, nač nemají prostředky - ani peníze, ani vojenskou sílu.

 Nebudu mrhat argumenty pro ty, kdož ještě nepochopili, že bez zahraničního vměšování by se žádná revoluce nekonala. Jen zmíním časový aspekt kolidující se ZOH v Soči. Celá ta šaráda měla protiruský aspekt a počítala se svázanýma rukama Putina v průběhu olympiády, jež byla jeho srdeční záležitostí. A připomenu obdobný pokus Saakašviliho v Severní Osetii a Abcházii před šesti lety v době LOH v Pekingu. Náhoda?

 Jak dopadl Saakašvili je dnes jasné. Bude se na Krymu opakovat něco podobného? Ti zaslepenci totiž poskytli k silovému řešení precedent. Legitimizovali jakobínské obsazení parlamentu radikalizovaným davem násilníků. Na Krymu však v opačném gardu. A také poskytli Putinovi záminku, aby na gruzínský způsob „napravil“ to, co z jeho pohledu Chruščov a potažmo Jelcin pokazili. Co bude v takovém případě bezbranná EU dělat?

 Tady učiním odbočku. Všechny ty politické šíbry, kteří politickou moc používají hlavně ke svému prospěchu, a těch je většina u nás i v EU, by měl Majdan děsit i ve spaní. I tady ti zaslepenci rozpoutali něco, co se snadno může obrátit proti nim. Na Ukrajině je vidět, že právo je nakonec vždy na straně vítězů.

 Toho Gina strčit zpět do lahve půjde těžko. Už je příliš veliký a žije vlastním životem. Na Ukrajině se etablovala „demokracie“ ve své deformované obskurní podobě, ale zejména se vytvořila třída profesionálních revolucionářů se zbraněmi v rukou, kteří nebudou chtít své mocenské pozice opustit. Nakonec, mnozí z nich neumějí nic jiného.

 Teď je „hrdinou“ jakýsi extrémista Volodymyr Parasjuk jen proto, že vyzval k porušení podepsané dohody s Janukovičem – mimochodem signované i zástupci EU - a po ultimátu i k ozbrojenému útoku na prezidenta. Je mi líto všech, jimž neotevřely oči ani lynče, které se nepodařilo utajit ani našim zaujatým médiím.

 Rozpad Ukrajiny nikdo nechce. Copak si šílenci, kteří to vyprovokovali, neuvědomili, že proruské obyvatelstvo po této hloupé konfrontaci přimkne k Rusku a že geopolitická změna s jednotnou Ukrajinou pod křídly EU je nereálná? Všechno jen posílilo nebezpečné tendence k rozpadu Ukrajiny. Je velmi obtížné si představit, jak by mohli po tom všem obyvatelé celé Ukrajiny společně žít. Myslí si někdo, že východ a zejména Krym bude respektovat revoluční vládu nadiktovanou Majdanem?

 Má EU nějaký plán B? ... Nikdo neví, jak to dopadne. Přesto do toho zaslepeně šli. A co kdyby Janukovič nebyl zbabělec a nařídil výjimečný stav a povolal armádu? I tak je výběr zúžen na samá špatná a navíc drahá řešení. Jen diletanti se mohli pustit do takového nezodpovědného dobrodružství.

 Z našich politiků už potřetí prokázal zdravý rozum Stanislav Křeček, který si nedal zavřít pusu Annou Šabatovou. Na Facebooku napsal: „"Jisté je, že vývoj, který jsme sledovali v minulých dnech na Majdanu, se bude v různých variantách opakovat i jinde. Bát by se měli dozajista vládci všech autoritářských režimů." píše J. Pehe v dnešním Právu. Znamená to, že EU byla připravena podepsat asociační dohodu s autoritářským režimem?“ Poučné, dodávám já.

PS Ty, kdož nečetli, zvu na svůj včerejší článek: „Zeman exhiboval s provazem v domě oběšencově“.