Ukousnu slepici hlavu, vezmu pistoli a jdu na odečet elektřiny

Zase se naplnily moje dva roky staré obavy. Navzdory všem kritikům však nepíšu, že opět došlo na má slova: Situace je totiž mnohem úděsnější.

Už u prasečí chřipky jsem se musel bránit odkazy nařčení, že nejsem generál po bitvě. Tady mohu doložit snadno článkem, že než došlo k aféře s výcvikem a příslušnými videozáznamy komanda ČEZu, byl jsem „generálem před bitvou“, a to už v dubnu roku 2008: „Bude nás na fotbalu „chránit“ ČEZ?“, dále „Nenažraný ČEZ obhajuje mlaskání“, a třeba „Napsala mi zásahová jednotka“.

Prostě často „slyším trávu růst“ a moje minoritní predikce opravdu vyjdou. Momentálně mimochodem očekávám zadostiučinění ode všech, kdož avízovali konec krize. Musím ale přiznat, že realita často předstihuje i mé nejčernější představy. Tak tomu bylo i v aféře kolem vymahačů ČEZu.

Nepochybuji o tom, že většinou se opravdu jedná o „zásah“ proti dlužníkům nebo proti odběratelům, kteří část nebo celou spotřebu odebírají bezplatně. Věc ale není tak jednoduchá. Uvedu dva příklady:

Jednou, když ještě ani tato komanda ČEZ nepoužíval, jsem jako spolumajitel nemovitosti doplatil na nájemníka, který zřejmě dlužil za elektřinu, proto mu byl „odebrán“ elektroměr takovým způsobem, že poškodili záměrně elektroinstalaci v objektu. Prostě ucvakli dráty až u zdi. Jindy zase mi můj dobře situovaný kolega po koupi svého rodinného domu vyprávěl, jak se dopoledne, kdy nebyl doma, objevili pracovníci ČEZu (také ještě ne komando), kdy jen za přítomnosti nezletilých dětí „našli“ nějakou nelegální úpravu elektroměru. Nikdo už nezjistí, jestli ji tam nechal předchozí majitel nebo byla nastražena až kontrolory. Výsledkem bylo vydírání za účelem uznání údajné škody. Až advokát musel zjednat nápravu.

Proč to píšu? Ani „černý odběr“ neopravňuje nikoho k zastrašování, vydírání a zneužívání tísně. Navíc – jak jsem výše dokumentoval – subjektivní stránka viny nemusí být tak zřejmá jako „objektivní“ nález. A nadto, zákon chrání i dlužníky a dokonce i zloděje. Před skoro dvěma lety jsem napsal:

„Tam, kde je jakákoliv možnost uplatnění donucovacích prostředků nebo organizovaného použití síly, byť jen v podobě hrozby, musí mít rozhodující dohled, a to v reálném čase, stát. Neznám jeho důležitější funkci než zajištění rozumné míry bezpečnosti. Privatizace v těchto sférách podle mě naopak bezpečí velice relativizuje. Třeba selektivně ve prospěch mocnějších, slavnějších nebo prostě bohatších.

Exemplární ukázkou, kdy se to vymklo z rukou, jsou zásahové jednotky ČEZu. Navlečou si mundury, přijedou v autech s černými skly budícími respekt a chovají se jako výběrčí výpalného nebo vymahači dluhů kdesi z východu. Možná se tím stejné osoby i po pracovní době zabývají, potřebují k tomu totiž stejné metody - nahnat strach. Možná jsou i většinou v právu, pokud se týká věcné podstaty. Ale je zcela nelegitimní a nepřijatelné, aby si místo zdlouhavého právního řešení takto zjednávali výhodu.

Místo advokátů ostří hoši v žoldu bohatých firem. To jsme to dopracovali! Pak korektní věřitel ostrouhá mrkvičku a dlužník aby se raději rovnou oběsil.“

Jak je zřejmé z diskuse, za tato slova jsem to schytal. Já jsem pravicové orientace, ale tato „spravedlnost“ silnějšího se mi příčí. Neslučuje se s konzervativními hodnotami ani s liberállním pojetím lidských svobod. Myslím, že po zhlédnutí videozáběrů, je situace jasnější i těm pravověrným fundamentalistům. Uvedení člověka do neřešitelné tísně může dokonce, jak se ukázalo, i zabíjet. 

Tato praxe je však ještě horší, než se původně zdálo, a měla by okamžitě skončit. Dokonce by měli být viníci potrestáni, i když našemu energetickému bumbrlíčkovi přinášejí stamilióny. Když zruinují člověka, odneseme to všichni i finančně. Navíc větší zátěž než černé odběry znamená z hlediska ceny elektřiny zejména fotovolvatická „zelená“ energie.

Kecy pana Romana jsou zcela nepřijatelné. Měl by dokonce nastoupit finanční úřad a doměřit ČEZu daň za výcviky komanda. Kurzy přežití, střelby, ani ukusování hlav slepicím do daňových nákladů nepatří.