Ten euroval je nějaká blbost

To mi rozum nebere, ačkoliv jsem absolventem VŠE. Zkuste se zamyslet se mnou. Není třeba zacházet do žádných odborných detailů.

Slovensko, jak jsem předvídal, schválilo zvýšení svého vkladu na 7,72 miliardy eur, což je v přepočtu asi 191,46 miliard Kč! Znamená to, že každému Slovákovi včetně nemluvňat a starců předepsali - za pomoci vlastizrádného dua Radičová-Fico – evropští kalousci složenky ve výši asi 38.300 Kč. Jen tak, mávnutím ruky v parlamentu.

Kde Slováci ty peníze vezmou, když mají i tak kumulovaný deficit státního rozpočtu v přepočtu kolem jednoho biliónu Kč? No to dá rozum, půjčí si. Takže každý Slovák se zadluží na řecké dluhy.

A kam ty peníze přijdou? No právě těm bankám, zejména francouzským a německým, aby nebyly ztrátné na svých predátorských půjčkách. Nevadí, že dlouhá léta bankéři žili nad poměry, teď je třeba řešit důsledky jejich nezodpovědného podnikání se stejně nezodpovědnými politiky zadlužených zemí.

Zatímco bankéři si kupovali sladký život, politici si kupovali voliče. Teď se odvrací kolaps a používají se stejné metody, které ordinují původci krize. Nikdo za nic není zodpovědný, poskládat se musí všichni, aby lidem banky neukradly úspory.

Ale pozor, předluženým státům na tu nesmyslnou operaci půjčí stejné banky a kruh se uzavírá. Ještě jednou: Banky půjčí na to, aby jim mohly být splaceny nesplatitelné pohledávky. Za tuto operaci si naúčtují úroky. A mají tu drzost je ještě zvyšovat, protože ratingové agentury jim v krizi nahrávají.

Jenže finanční krizi tím nikdo nevyřeší, žádná přidaná hodnota – kromě času – nevzniká. Je to takové perpetuum mobile, které však nákazu z původních nesolventních dlužníků přenese do celé eurozóny. Jen rozměr toho průšvihu nekrytých peněz ještě vzroste; tím více, čím déle se bude kamuflovat.

A tak mě napadlo, kdyby Evropská centrální banka rovnou natiskla eura ve výši deficitů, že by to vyšlo levněji. Postupně by sice vzrostla inflace, ale to nás čeká tak či tak. Je úplně jedno, jestli ten nekrytý cenný papírek má podobu eura nebo dluhopisu.

Jeden rozdíl tam ale je. Okaté znehodnocení eura by více zatížilo ty, kteří jich silážují více, tedy ty nejbohatší. Naproti tomu se však v houštině dluhopisů tito lidé orientují lépe, takže byla zvolena tato cesta. A tak si každý chudobný Slovák musí v přepočtu dvěstětisícovou sekyru navýšit o dalších skoro čtyřicet tisíc korun. Zároveň tak – zatím bez války – probíhá předávaní moci stále mocnějším věřitelům.

A stejně žádný euroval ani další zadlužení – nejen – Slováků chorobný stav nevyléčí, průšvih přijde stejně. Jak jsem již napsal: Vládnou nám absolutní diletanti. Lidé, zadlužujte se!