Tandem Vesecká – Pecina inscenuje trest za Bohouška

Teď máme možnost vidět, jak by fungovala spravedlnost, kdyby nedejbože socani vyhráli volby. Vesecká je jako vždy loajální k moci, o Pecinovi – jeho kvalifikaci, motivaci i morálce – škoda mluvit.

Pecina už pár hodin po incidentu vyžvanil v České televizi, že mu volala Vesecká, aby ho ujistila, že případ bude státní zástupce řešit promptně ve zkráceném řízení. Pokud si nemyslím, že je hloupá, tak nelze pochopit, že „nezpracovala“ i druhou informaci, že státní zástupce hodlá překvalifikovat trestný čin na „násilí proti úřední osobě“, kde horní trestní sazba dvojnásobně překračuje sazbu přípustnou pro zkrácené řízení. Takže to byl podle všeho jen výraz loajality hraničící s demonstrativní úslužností a vazalskou servilitou.

V této atmosféře se „vyznamenal“ rovněž policejní prezident Oldřich Martinů, který veřejně volal po exemplárním trestu. Kde to jsme? Dobu Urválků a pragováků snad už opakovat nechceme. Martinů prohlásil, že je to politovaníhodný případ, který by měl být exemplárně potrestán především proto, že se to stalo veřejně a politikovi. Zároveň se nedomnívá, že by návrh na vzetí útočníka do vazby či hrozící trest šesti let vězení byl nepřiměřený. Už jen tím prezentoval nepřípustnou podjatost orgánů činných v trestním řízení.

Státní zástupce v tomto duchu politické objednávky dal souhlas se zadržením opilého výtržníka na 48 hodin. A aby toho nebylo málo, navrhl pro něj vazbu pod záminkou opakování trestné činnosti. Tak to už je vrchol zneužití moci. Naštěstí soud na tuto hru nepřistoupil a tak si obviněný na „výkon spravedlnosti“ počká na svobodě.

Jenže měl být trestán pouze v přestupkovém řízení. Věc by se především před soud neměla dostat a pokud vůbec, tak pouze jako trestný čin výtržnictví se sazbou do dvou let. Konstrukce, že Sobotka byl veřejným činitelem na stranické akci, nemůže v právním státě obstát. A to přesto, že mnoho komentatorů včetně třeba Petra Uhla podlehlo fabulaci, že poslanec je vždy veřejným činitelem.

Není! Je úřední osobou jen tehdy, pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používají při tom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů. Trestní odpovědnost pachatelů při ochraně úřední osoby přitom nastává jen tehdy, je-li trestný čin spáchán v souvislosti s výkonem pravomoci a odpovědností dané úřední osoby. Takže když třeba napadnu policistu, že mi dal pokutu, jedná se o trestný čin násilí proti úřední osobě podle § 325 trestního zákoníku. Když je mimo službu a porveme se v hospodě, o násilí proti úřední osobě se nemůže jednat.

Ani Sobotka na mítinku nevykonával svou parlamentní funkci. Jen agitoval za svou stranu, jak jsem už psal zde: http://streit.blog.idnes.cz/c/137385/Kauza-Sobotka-Odkdy-je-agitujici-politik-verejnym-cinitelem.html. Byl tam jako náhončí voličů obdobně jako jinde třeba Kateřina Brožová.

Ve výše uvedeném článku už jsem tuto kauzu srovnával s incidenty Topolánka. Když dostal kamenem, Pecina jej dokonce nabádal, aby stáhl trestní oznámení. Ale srovnejme si tuto hysterii také s fackou, kterou dal Macek ministrovi a poslanci Rathovi. Ačkoliv ten byl na akci z titulu své funkce, nejen že se to neřešilo jako trestný čin proti veřejnému činiteli, neřešilo se to ani jako trestný čin výtržnictví, nýbrž pouze jako přestupek. Takto rozhodl státní zástupce Tomáš Bláha a ředitelka policie pro Prahu 2.

Takže v případě Sobotky jde zjevně o politickou objednávku. Kam jsme se to dostali, když před zákonem záleží na osobě pachatele? Kam jsme se to dostali, když poslanci budou kromě svých zákonných a mnohdy nemravných výhod mít i protekci před orgány činnými v trestním řízení? Tím nemyslím jejich pochybnou imunitu, ale i tuto nadbytečnou ochranu. Vzniká tak nové panstvo a nová nerovnost z hlediska občanských principů.

I ten Rath reagoval jako chlap a facku vrátil nebo se o to snažil. Sobotka zato přispěl k vyvolání hysterie hned na počátku tím, že zneužil záchranky k pokračování předvolební agitky. Udělal z toho pokleslý příběh, v němž jsme se už také dozvěděli, že bratr pachatele je zastupitelem ČSSD.

Nejhorší na tom je, že pod pláštíkem nepřípustnosti násilí se tady obhajuje něco jako exemplární přístup orgánů činných v trestním řízení; někdy, k někomu a v zájmu někoho. Tak se etabluje policejní stát.

Bohužel vnímavost voličů ČSSD je k tomu mizivá. Oni chtějí své jistoty. Obyčejný člověk přece vrchnost nefackuje. A když se jedná o papalášstvo, které jim slibuje pečené holuby bez zásluh, tak klidně budou volat po exemplární přísnosti. Jsou to relikty třídního boje a syndrom stáda vůči vůdcům smečky. Co je to svoboda, jim nic neříká. Klidně ji vymění za buřty a levné pivo.