Šílený hazard ČNB - zpupný, protitržní, kontraproduktivní a drahý

ČNB má kromě důležité funkce hlídače bank, což je při zahraničních vlastnících zvlášť důležité, zákonnou povinnost udržovat cenovou stabilitu. Včera se rozhodla udělat opačný krok, navíc v trvající krizi. Šílené!

 Aby bylo jasno i lidem, kteří se nezabývají ekonomikou: Česká národní banka znehodnocuje lidem úspory, startuje inflaci a zvyšuje ceny. A nebudou to jen pohonné hmoty, dovozová elektronika a dovolené, jak se zjednodušeně uvádí, ale všechny energie a potažmo vlastně cokoliv. U energií lze snadno pochopit, že jejich zdražení má negativní multiplikační efekt a promítne se do všech výrobků i služeb.

 O soběstačnost jsme už dávno přišli, takže zdražení dovozů se negativně promítne nejen do hospodaření importérů, ale následně a logicky do zvýšení celkových nákladů občanů. Samozřejmě, že tomuto trendu nemohou odolat ani základní životní potřeby, potraviny nevyjímaje (navíc jsou ve velké míře z dovozu). Za korunu si prostě koupíme méně.

 Jinými slovy: Česká národní banka nám prostě sděluje, že bude „tisknout“ peníze tak dlouho, dokud nesníží kurs koruny na 27 korun za euro. Udělat tohle v přetrvávající krizi je prostě šílené. Oni si myslí, že na úkor občanů podpoří exportéry. Jenže malí exportéři nemají na takový makroekonomický význam a ti velcí, jako je třeba Škoda Auto, mají kursové změny dlouhodobě zajištěné, takže bonus shrábnou jen finanční instituce. Ale i těmto velkým vývozcům se zdraží vstupy, takže nula od nuly pojde.

 Jeden stimul pro nadnárodní korporace znehodnocení koruny má, a to pro ČR velice nežádoucí. Počítáno v eurech, sníží se u nás jejich mzdové náklady. A bude to korporace motivovat k tomu, aby zisk nevytvářeli na straně slabé koruny, tedy u nás, ale na straně relativně silnějšího eura, tedy v mateřských firmách. Stačí vhodně nastavit subdodavatelské, fakturační, a cenové parametry (třeba zúčtovací měnu) a zisk se přesune do ciziny.

 Cenová a měnová stabilita je pro firmy a podnikání vůbec vyšší hodnotou než nějaká nezodpovědná dobrodružství zpupných centrálních bankéřů. Řekl bych, že se zachovali dokonce protizákonně, když cenovou stabilitu svou intervencí narušují. Nejhorší je, když opatření státních institucí jdou proti sobě. Na exekutivní úrovni se dlouhodobě hovoří o snížení spotřební daně u pohonných hmot, což mělo oživit ekonomiku a teď po volbách nabylo na aktuálnosti, ovšem opatření ČNB tento efekt dopředu vymazalo.

 Proč to ČNB udělala? Je to nemoc všech mocných institucí, nad nimiž už není hlídač. Oni nechtějí být nečinní a své nadmíru vysoké odměny brát za nečinnost. Tady mám na mysli za nečinnost měnovou, kdy svou roli přenechají trhu. Je to analogie k počínání třeba Nejvyššího soudu, který také velmi často neodolá moci si „zajudikovat“ a čas od času překvapit tzv. „průlomovými rozsudky“. Vždy to znamená převrátit něco na hlavu.

 Centrální bankéři se tedy mohou opájet tím, jak všechny překvapili. Účet za tuto jejich mocenskou „hostinu“ však zaplatíme všichni.