Pomstychtivé šrotovné

Kouzlem nechtěného, šrotovné už „funguje" a začalo působit. Negativně. Jestli je totiž něco horšího než uzákoněné šrotovné, tak je to šrotovné čekající na zavedení. Ze zálohy se už začalo mstít svým duchovním otcům.

Kde se vzala ta hloupost

Šrotovné v každém případě deformuje normální fungování trhu. Nemíním se tady vracet k ostatním argumentům, které nejen na mém blogu zazněly tolikrát (naposled zde), že je chápe snad i většina populace. Myslím si, že kdyby bylo referendum o šrotovném, většina občanů by je odmítla. Kdo také by chtěl přispívat ze svých daní někomu jinému na koupi auta, když sám zrovna nákup neplánuje, že? Ten příspěvek stejně nakonec skončí na účtech majitelů automobilek, a to také v normálních lidech nevzbuzuje žádnou míru solidarity.

V tomto smyslu jsou lidé přece jen moudřejší než většina jejich zástupců v parlamentu, kteří prolomili prezidentovo veto. Je dávno známo, že demokracie jako diktát většiny má své limity a může mít své neblahé důsledky. Asi bychom se těžko mohli ztotožnit s větou: „Většina lidí je nadprůměrně inteligentních". U poslanců to vnímáme ještě kritičtěji a samotná inteligence zastupitelů je navíc nabourávána stranickou kázní a osobními zájmy.

Tento úvod měl ilustrovat, že i průměrná inteligence by měla stačit k tomu, aby podobné zákony byly chápány jako škodlivé. Leč zakopaný pes je v tom, že to ještě nevylučuje, že se pro jakoukoliv zhovadilost může najít většina mezi zastupiteli.

Ach, jo. Oni to platit nebudou, naopak.

A k čemu to povede

Hňupů je tam (mezi zastupiteli) dost, aniž bych to myslel jako nadávku. Oni se nakonec sami i na tomto fóru přihlásili. I ten největší hňup by však měl vědět, že když už chce zavést nějaký ekonomický nástroj, musí se zavést hned a nesmí se dlouho předem avízovat! Věděli to už komunisté, když různá měnová a cenová opatření utajovali, dokud nebyla uplatněna. Jinak vždy hrozí spekulace, které předpokládaný přínos znehodnotí. Před očekávaným zdražením se přece nakupuje a před avizovanou slevou se na ni vyplatí počkat.

A to se právě stalo! Odklad schváleného šrotovného, až je uplatní vláda, je takovým protismyslným mechanismem. Vzkaz je jediný: Všichni, kdož si chcete koupit nové auto výměnou za staré, počkejte, až vláda přistoupí k zavedení šrotovného! Takže v tom mezidobí poptávka pochopitelně poklesne. Tudíž přijde nežádoucí útlum, což je pravý opak zamýšleného.

Byl bych ten poslední, kdo by v době krize chtěl preferovat právě poptávku po automobilech. Jenže to umělé snížení poptávky, následované po zavedení šrotovného špicí odbytu, než definitivně dojde k útlumu vyčerpáním poptávky, to přece nikdo soudný nemůže považovat za žádoucí. Poskytne to jen automobilkám jednorázový dáreček na rozloučenou (viz zde).

Nebo je ještě malá naděje?

Takže se modlím, aby ministr Janota co nejdéle odolával zavedení šrotovného. Jinak by popřel celou svou misi. A zároveň si přeji, aby se politici v současné vážné situaci co nejpozději dostali ke kormidlu. K tomu nám dopomáhej Ústavní soud. I když jsou ve vládě exoti jako Pecina, Kovářová a Kohout, tak každý politicky motivovaný zásah do ekonomiky je nebezpečnější než jevy, které má napravovat.

Zmatky kolem šrotovného jsou v tomto smyslu docela instruktážní.