Politické krytí všeho schopných diletantů – Drobil

V politice jsem byl vždy realistou. Po posledních událostech se ze mě stal skeptik. A to jak v měřítku domácím, tak i světovém. Rezultát zní: Vládnou nám nejen opovrženíhodní prospěcháři, ale i na slovo vzatí blbci.

Že většina politiků jde za osobním prospěchem, víme a vidíme všichni. Přesto, já bloud, jsem stále za jejich konáním viděl zvrácenou sice, ale jistou elementární racionalitu, promyšlenost a na určité úrovni i profesionalitu.

Kauzy WikiLeaks ve světě a Drobil doma mě z tohoto přeceňování politiky a hlavně politiků zcela vyléčily. Na jedné straně to je dobře, protože tím padá většina konspiračních teorií. Drtivá většina politiků na účinnou konspiraci totiž nemá dostatečné mentální schopnosti. Politika se se řítí jaksi ad hoc do těžiště, které je určeno průsečíkem mnoha – byť i protikladných – sobeckých zájmů politiků či jejich skupin.

V tomto článku to osvětlím na kauze Drobil. WikiLeaks si nechám na příště. Obojí dokládají absolutní diletantství na úrovni, která by zasluhovala nejvyšší profesionalitu.

Definitivně se mi to potvrdilo, když jsem si přečetl ten záznam Michálkovy nahrávky Drobila: http://data.idnes.cz/soubory/domaci/89A101215_TON_SCHUZKA_DROBIL_MICHALE.PDF

Je to ještě blbější, než jsme doufali. Že tam je arogance, prospěchářství a v podtextu i korupce, nechám stranou. Úplně mě ale šokoval ten Drobilův žargón – takové to politikářské ptydepe. Taková ta lehkost politického bytí zatemňující soudnost. Naposled jsem tak šokující žvásty s tak odpudivým významem slyšel za komunistů od těch nejkovanějších, nejnadutějších a nejodsouzeníhodnějších funkcionářů s IQ tykve.

Posuďte sami: Drobil šestkrát použil slovní spojení politické krytí; v různých odvolávkách ještě vícekrát. Pětkrát použil přímo spojení politická nominace, zase s četnými konotacemi. Dvakrát použil spojení polopolitická funkce. Ale jsou tam i další deriváty: Politické zadání, politický pokyn, politická motivace, politické rozhodnutí, politické vlivy, politická struktura, politicky držet, politika.

Panelový slovník jako z dob tuhé „normalizace“. Několikrát zdůraznil, že jeho a podřízeného funkce nejsou výsledkem nějakého konkurzu, ale jen politické nominace. Dokonce nominace různých mocných stranických křídel a struktur. Vyhrožoval a de facto vydíral tím, že žádná odbornost nežádoucí osobu nespasí.

Dělalo se mi z toho špatně. My, co pamatujeme dobu, kdy s politikou jsme měli spojeny všechny špinavosti, naivně jsme to připisovali komunistům a jejich zvrácenému systému. Prostomyslně jsme se domnívali, že ty nejhorší nemravnosti po převratu zmizí. A ejhle, zůstávají, byť v nové podobě. A dokonce bují nové, pohříchu spojené a majetkovou nenažraností.

Ale jedno zůstává: I blbec může dělat kariéru a dokonce zbohatnout, když se přidá do správného hejna. Největší blbci by se dokonce bez toho hejna ani neuživili. Není tady už sice jedno hejno s vedoucí úlohou ve společnosti, ale konkurence tlup, které se jen perou o kořist, nikoliv o odpovědnost. Aspoň v naší politice se to tak ustavilo. Jsou v ní lidé a poměry, které semelou každého, kdo by to myslel opravdu dobře.

A znovu opakuji: Nejen morálka, ale i inteligence těch lidí je tristní. Vraťme se zase ke kauze Drobila. On věděl, že má proti sobě člověka, který nahrával jeho kolegy. Nemohl si dělat iluze o lidech, které sám „politicky nominoval“, když ty poměry v politice dobře znal. A on byl tak hloupý, že nejenže se nechal nahrát, ale ještě k tomu důležitě tlachal jako koňský handlíř křížený s pomlouvačnou domovnicí a soudruhem z uličního výboru. Prostě debilita in natura.

Už jen za blbost by zasloužil vymetení ze všech funkcí a absolutní opovržení. Pro ODS by to mělo znamenat ránu z milosti. A to si nemyslím, že některá parlamentní strana je na tom lépe. Dokonce si myslím, že třeba ČSSD má těch zištných hlupáků ještě více a horších. A také si nemyslím, že pan Michálek je čistý altruista vedený pouze snahou o vyšší dobro. V té bažině, níž se musel tak vysoko propracovat, to ani není momentálně možné.

Něco se musí stát...a nebude to ani pád jednoho papaláše ani případný pád jedné vlády...