Po volbách se ukázalo, že sebereflexe velkých tradičních stran zůstala v oblasti scifi. Odklon voličů se ukázal jako oprávněný, jen byl ještě příliš laskavý.
Když jsem ve svém minulém článku „Epochální vítězství levice podruhé odvráceno“ jako pozitivum uvedl, že „velké tradiční strany dostaly zaslouženě za vyučenou“, ještě jsem netušil, že by zasloužily, zejména ČSSD, potrestat mnohem více. Přestože jsem si o nich nedělal žádné iluze, ještě jsem podcenil, jak hluboko jsou v nich zakořeněny stereotypy politikářů a zájmy dinosaurů, jež absolutně ani nepřihlížejí k zájmu svých voličů.
Podraz v ČSSD
Sobotku nemám rád a nepřál jsem mu silnou vyjednávací pozici. Ale to, co provedl za jeho zády Hašek podporovaný Tejcem a Škromachem, to byl prostě zákeřný podraz a opovrženíhodné svinstvo. Ještě v polední debatě v ČT Hašek na přímou otázku potvrdil podporu Sobotkovi, přitom už byl se Zemanem domluvený na scénáři puče. Lidský hnus!
Zeman potvrdil, že vyznává jen své ego a je mistr světa v podrazech. Stranu se svým jménem zničil tím, že zradil strůjce Šloufa, jenž ho vynesl od objímání stromů až do prezidentského úřadu. Po neúspěchu dává ruce pryč i od svého kancléře Mynáře. Zároveň ničí ČSSD, kde si pěstuje v podobě Haška, Škromacha a Benešové pátou kolonu.
Ti lidé, zejména Hašek, by se měli ohlédnout, jak dopadly Zemanovy vztahy se všemi původními spojenci Buzkovou, Špidlou, Grossem, Drymlem, a Šloufem. Teď směřuje k roli užitečného idiota Mynář a nakročeno do ní má Hašek. Zeman, až dosáhne svého, nebude mít žádné morální zábrany potopit své oddané.
Jestli se chce ČSSD zachránit a nechce se stát novou stranou Zemanových apoštolů, měla by využít této situace a vypořádat se rozhodně se zrádci ve vlastních řadách. Sobotka to bude mít těžké, ale vzhledem k odporu veřejnosti proti zjevné křivdě z nízkých pohnutek má ještě šanci. Ale musí se zachovat jako chlap.
Než si to ČSSD vyřeší, prokázalo se, že volební výsledek byl pro ni ještě příliš lichotivý. Strana takových intrikánů a podrazáků měla dostat za vyučenou více.
Ideový rozval v ODS
ODS byla potrestána rozhodněji. Ale místo, aby v kritickém postavení hledali funkcionáři a členové svou spásu v návratu ke kořenům, dělají pravý opak. Úpadek ODS začal už za Topolánka, který na jedné straně dal zelenou kmotrům, zejména ve svém okolí, na druhé straně se však dle vlastních slov začal ideově „rozkračovat“, až doslova nadbíhal pravdoláskařům. Opustil pravicové i národní hodnoty a zpronevěřil se základním idejím pravice.
Nečas byl submisivní slaboch, který svou seberealizaci našel pouze v prosazení církevních „restitucí“, nechal sebou vláčet TOP09 (i Nagyovou) a zcela rezignoval na zájmy České republiky. Úpadek ODS ještě dovršil.
Po volebním výprasku by člověk řekl, že by se mohli vzpamatovat a vrátit se k obraně svobod, liberálních hodnot a národních zájmů. Místo této terapie však vylézají z děr neschopní, nevyhranění a nespolehliví politici typu Pospíšila (jenž si dokonce myslí na předsedu!), B. Svobody a dnes i Němcové. Jako by si neuvědomili, že Unie svobody i další podobné projekty už dávno zkrachovaly.
Pozor na ANO
Jen přízemnost, krátkozrakost, kariérismus a intrikánství politiků velkých stran způsobily, že vznikla poptávka po staronových nebo úplně nových mesiáších. Jen proto se mohli do politiky v čele nových subjektů vrátit Zeman se Schwarzenbergem a vynořit Babiš s Okamurou.
Komu není rady, tomu není pomoci. Holt budeme mít širší spektrum menších stran, což by mi tolik nevadilo. Nikdo nebude dost silný, aby za zády voličů privatizoval stát. Nebezpečné by to začalo být v situaci, kdy by Babišovo ANO posílilo příliš.
