Nemravné hody vymahačů a exekutorů dopustil stát

Vláda sice snížila advokátům a exekutorům tarify za úkony spojené s nejnižšími nároky, nicméně problém tkví v něčem jiném. Nic bych za to nedal, že tak jako třeba u lehkých topných olejů to jsou úmyslně pootevřená vrátka pro obohacování zasvěcených.

Kšefty, navázané na odkupy a vymáhání drobných pohledávek od velkých dopravních podniků, přímo směřují k lidem, kteří jsou s politiky mnohdy propojeni i v jiných neprůhledných, zato výnosných, kauzách. Kdo by „přes kopírák“ nebo elektronicky prostřednictvím jednoduchého editoru a sekretářky nebral ty tisíce korun za jednu žalobu na bagatelní dluhy? Vděčnost, která by vedla až do stranických pokladen, není vyloučena. Samozřejmě až poté, co si nahrabou zainteresovaní aktéři.

Přitom se nejedná jen o pohledávky dopravních podniků, ale i leasingových, úvěrových, telekomunikačních, energetických či jiných obchodních společností. Proč si myslím, že za to je odpovědný stát? Sledujte několik důvodů:

Zaprvé zavedl nebezpečný nástroj známý jako fikce doručení. To je instrument, který možná patří do stanného práva, ale nikoliv do běžných soudních sporů. Argument spočívající v tom, že pár recidivistů si nevyzvedává poštu, nemůže z tohoto excesu vyvodit praxi, kdy jsou ohrožováni bezúhonní občané třeba tím, že jim někdo vytáhne doručenku ze schránky nebo byli v nemocnici či na dovolené. O záměrných machinacích s adresami nemluvě.

Přitom nemusí jít jen o bagatelní pohledávky. Představte si, že vás někdo bezdůvodně zažaluje o milión korun a vaše prohra pro zmeškání je v rukou poctivosti a svědomitosti poštovní doručovatelky a bezpečnosti vaší schránky na dopisy. Vy byste v ní nechali jen tak cenný papír za více než milión korun? Jistě byste neměli klidné spaní. Přesně tak to funguje, klidně můžete o tyto peníze přijít, ani se o tom nedozvíte před exekucí. A nikdo ať mě tady neuklidňuje tím, že u nás zatím platební rozkaz, vystavený nejprve soudní úřednicí, musí být doručen, když pro následné soudní listiny platí fikce doručení.

Druhou nehorázností je, že u žalob nepřesahujících dvacet tisíc korun, nemá žalovaný nárok na odvolání. Prvoinstanční rozsudek je tedy po doručení pravomocný a prakticky nezvratný. Přitom jste toto soudní jednání mohli zmeškat z výše uvedených důvodů, týkajících se doručování. Nebo jste si nemohli dovolit advokáta a tak jste správným způsobem nenamítli promlčení pohledávky. S náklady řízení, příslušenstvím a případným výkonem rozhodnutí se přitom může částka klidně zdvojnásobit. A to už není bagatelní, ale pro někoho likvidační částka.

Nejhorší však je, že stát dopustil, aby naše občany mohly žalovat obskurní firmy, které byly účelově založeny jen jako poštovní schránka v nějaké těžko dosažitelné exotické zemi, jako jsou např. Seychelské ostrovy. Tyto firmy si pouze najmou v ČR advokáty, s nimiž se dělí o výnosy. Jinak u nás nemají žádný majetek, který by riskovaly v případě neúspěšných žalob.

Proto je velmi zavádějící radit dotčeným osobám, aby si také najaly advokáta. Pokud nenajdou advokáta-altruistu, musely by právní zastoupení nejprve zaplatit, protože po vyhraném sporu se vysouzených nákladů řízení nedočkají. Tyto firmy jsou prakticky nedosažitelné a i kdyby člověk podstoupil martýrium soudního vymáhání na druhém konci světa, zůstanou z hlediska výkonu rozhodnutí nepostižitelné, protože ani tam nemají žádný majetek. Za těmito firmami se ale pravděpodobně skrývají české klany.

Pokud by nešťastník našel advokáta-lidumila, aby jej u domácích soudů vysekal z bryndy, tak černý Petr zůstane zase advokátní kanceláři žalovaného, která si vysouzené náklady řízení může strčit za klobouk. A správně by z toho ještě měla zaplatit DPH.

Dalo by se to řešit jednoduše kaucí, kterou by ve výši potenciálních nákladů řízení musel složit žalobce, který nemá sídlo a majetek v ČR, zejména když je zřejmé, že jde o účelově registrované skořápky někde v daňových rájích. Není přece možné, aby vyděrači parazitovali bez rizika na našich občanech, ale když se ukáže, že nebyli v právu, aby je to nic nestálo a žalovaný aby přisouzené částky nezískal.

Pokud by se skládala kauce (třeba na základě rozhodnutí soudce), nikdo by se neodvážil masově žalovat dávno promlčené pohledávky a zatěžovat tak naše přetížené soudy. Chtělo by to jen malou úpravu Občanského soudního řádu.

PS Pro ty, kteří uspěli u soudu proti takovýmto žalobcům, lze poradit poněkud detektivní alternativu poddlužnické žaloby a přikázání pohledávky.

PPS Zbystřete, pokud narazíte na firmy: Tessile, Tessile ditta services, Grato, WLG Invest, Bazcom, Loan Park I., Stay Active INC., PPK Finance Ltd.