Hned zkraje důrazně upozorňuji, že můj článek nemá šířit nesnášenlivost k menšinám. To však neznamená, že by stejných svobod neměla požívat většinová orientace a že by stejně svobodně nemohli šířit své názory konzervativně smýšlející.
Už jednou jsem se pokoušel vyslovit se k exhibující homosexualitě jako konzervativně smýšlející autor. Nebudu dávat odkaz na tento článek, protože byl administrátory odsunut ze stránek idnes na můj soukromý blog pro údajné porušení kodexu. Doufám, že nebude chápáno jako provokace, že vysvětlím ta svá tvrzení, která byla částí čtenářů špatně pochopena.
Na úvod chci prohlásit, že jsem vůbec netušil, jaké emoce a poprask vzbudím. Prostě mě ani nenapadlo, že by v tom mohl kdokoliv cítit něco špatného, natož nějakou nesnášenlivost nebo nebo dokonce útok. Jak se říká : „Čistému vše čisté". Kdybych chtěl být jedovatý, tak by mi to připomínalo rčení: „Podle sebe soudím tebe".
Nejvíce emocí vzbudilo, že jsem homosexualitu přiřadil jako obdobu pedofilie, gerontofilie, nekrofilie, zoofilie, voyerismu nebo exhibicionismu. Výslovně jsem uvedl, že nehodnotím, nakolik je tato odchylka od normálu škodlivá nebo přímo nebezpečná. Teď chci dodat, že pokud jsem homosexualitu nazval deviací nebo aberací, neměl jsem na mysli žádné sexuologické kategorie, ale obecný význam slova jako úchylka nebo odchylka. Dodatečně jsem si zjistil, že korektní termín je porucha sexuální orientace. Nechceme přece zavírat oči nad tím, jde o abnormalitu. Řekl jsem také výslovně, že nejsem odborník, a proto ani teď si netroufnu spekulovat, je-li tato porucha podmíněna biologicky či přímo geneticky, nebo jde o psychicky danou preferenci.
Velice se mě dotklo, že moje volné srovnání s postiženými bylo vnímáno pejorativně. Tuto paralelu jsem použil jen proto, abych doložil, že žádné skupiny není možné vylučovat ze společnosti. A nakonec to vypadalo, jako by se obhájci homosexuality toho odkazu na jinou menšinu štítili. Proti tomu se musím důrazně ohradit. A přál bych si, aby postižení měli stejně zapálené zastánce jako homosexuálové.
Dále bych chtěl podtrhnout, že jsem už v titulku použil pojem exhibující homosexualita. Výhradně mi tedy šlo o - podle mě - společensky nežádoucí spektakulární propagaci menšinové orientace. Dokonce bych řekl, že v některých případech je toto předvádění na hranici mezi nevkusem a veřejným pohoršením. Žádná menšina by neměla svou orientaci okázale vnucovat jiným nebo tím druhé obtěžovat.
Moje prohlášení o tom, se může jednat i o jakousi „rozežranost" přesyceného člověka navazovalo výhradně na úvahu o možném vlivu společenské situace, zejména v komunitě VIP. Víme přece všichni, jak někteří, zejména mladí lidé, mají tendenci přebírat módu a preference svých vzorů. Některé tzv. celebrity toho umějí využívat i k propagaci své sexuální orientace. Nedá se vyloučit, že někdo se pak stane kvazihomosexuálem nebo falešným bisexuálem, kdy náhražku neodliší od standardu. Možná někteří mohou mít přitom i pocit jakési výlučnosti. Takto - kopírováním vzorů - se šíří třeba anorexie.
Pedofilie vzbudila největší pohoršení. Proto explicitně prohlašuji, že umím dělat rozdíl mezi trestným činem a sexuální orientací. Odborně jsem měl obě odchylky nazvat poruchou sexuální orientace (F654, F659). Ačkoliv jsem to původně vůbec neměl na mysli, přece jen, aspoň pokud se jedná o mladé chlapce, tak tito byli od starého Řecka a potažmo i Říma předmětem zájmu homosexuálů nebo bisexuálů. Heterosexuálovy sexuální zájmy se z podstaty věci netýkají mladých chlapců, ale případně jen mladých dívek.
Nyní se vyjádřím k podpůrným argumentům, u nichž jsem podcenil, že bez bližšího výkladu mohly vyznít nepatřičně:
- „Neplní biologickou funkci rozmnožovací." Odvolával jem se jen na poznatek, že vše v přírodě má o svou funci, tedy i láska. Samozřejmě, že nezastávám názor, že pohlavní akt, který nemá za cíl plodit děti, je z lidského hlediska nepatřičný.
- „Nemůže být základem rodiny výchovávající děti v normálním prostředí s matkou a s otcem." Na tomto názoru tvám a děsí mě představa dětí, vychovávaných bez matky nebo bez otce, pokud by se to mělo stát legitimní a zákonem podporovanou normou. Na tento konzervativní názor mám právo a stejně tak i na jeho prezentaci.
- „Styk mezi muži je nehygienický." Nechtěl jsem rozvíjet, že mám na mysli anální styk. Samozřejmě, že takový styk je stejně „nehygienický" i mezi heterosexuály. Nikomu ho nezakazuji, je to jen otázkou osobního vkusu. Jenže mezi homosexuálními muži jaksi není na výběr...
- „Tato komunita je silně promiskuitní, prostituce v ní vede často ke zločinům." Můj subjektivní názor má mnoho co dělat právě s tím exhibicionismem a frivolní prezentací intimností. Sami se mnohdy předvádějí jako přelétaví motýli. To přitahuje prostituty, kteří jsou sami heterosexuální, avšak chtějí finančně těžit z nižší nabídky v homosexuálním prostoru. Není pochyb o tom, že prostituující se muž, pokud navíc nemá sám stejnou orientaci, je častěji pachatelem třeba loupeží než prostitutky. Homosexuálové zde bývají oběťmi.
- „Promiskuitní homosexuálové šíří pohlavně přenosné nemoci včetně HIV." Nenapsal jsem, že by promiskuitní heterosexuálové AIDS nešíříli rovněž. Mohu doložit statistiku „O způsobu přenosu HIV", zdroj Národní referenční laboratoř pro AIDS ke dni 30.4.2008: Homo/bisexuální styk 54,6%, heterosexuální styk 30,7%, drogy-injekčně 4,9%. Homosexuálové tuto statistiku svádějí na bisexuály, ale v tom já - stejně jako národní laboratoř - nehodlám rozlišovat, když homosexuální styk je součástí bisexuality.
- „Těla nejsou uzpůsobena ke styku jednoho pohlaví navzájem." A jsou snad? Člověk není hermafrodit jako žížala, ale vše je uzpůsobeno na principu klíče a zámku, abych použil laskavé metafory. Konec trávicí trubice opravdu není k sexu primárně určen, a to ani u heterosexuálů.
- „Většině lidí je byť i pomyšlení na tento typ vztahů odporné." Uznávám, že mluvím jen za sebe a většinu lidí, které znám. Často se proti tomu argumentovalo tím, že se muži rádi dívají na lesbické porno. Já si zase myslím, že tady vůbec nejde o homosexualitu - konzumentů ani hereček - ale prostě o více objektů mužské fantazie.
- „Homosexualita se stále častěji pojí s exhibicionismem a určitou společenskou agresivitou." Znovu zde je odkaz na nežádoucí předvádění jakékoliv sexuality na veřejnosti. Pokud jsem hovořil o společenské agresivitě, tak jsem měl na mysli stupňující se legislativní nároky, netoleranci ke konzervativním názorům. Pak se vytváří společenská atmosféra takové nesnášenlivosti, že konzervativní článek vzbudí pohoršení, které neměl autor v úmyslu.
- „Mění nežádoucím způsobem společenské normy (viz mateřství transsexuála)." Poukazuji zejména na výstřelek, kdy transsexuál si nechal změnit exteriér z ženského na mužský, načež tato vousatá žena porodila dítě. Všechny noviny psaly o tom, že muž porodil...Opravdu nepovažuji za žádoucí, aby takové dítě mělo matku i otce v jedné osobě.
- „Jde vlasně o politikum spojené s postmodernismem, multikulturalitou, politikou „korektnosti", pozitivní diskriminací, kavárenskou politikou, sociálním inženýrstvím, elitářstvím, vizemi sjednocování, militantním feminismem a agresivní ekopropagandou." Potvrdilo se to i v diskusi. Jde o střet hodnot konzervativních a racionálních s postmoderními a iracionálními. V politice bychom tento střet mohli personifikovat jako názorový střet Klaus - Havel, třeba v biologii jako střet Darwin - Portmann.
Hlásím se v tomto smyslu k tradičnímu vidění světa a jsem přesvědčen, že mi nikdo nemůže upírat právo ho tímto uměřeným a nenásilným způsobem i šířit. Budou-li omezovány polemiky tohoto druhu, příležitost vycítí opravdu agresivní skupina odpůrců.
