Uznávám, že formalizovaný přístup k hodnocení slohu některými hodnotiteli nemusel být objektivní a spravedlivý. Nakonec, co je stoprocentní hned napoprvé? Ovšem kampaň, která je proti této části zkoušky vedena, už má všechny znaky společenské psychózy.
Jistě, poškozeným studentům už nepomůže budoucí vylaďování systému. Nakonec, doba jim zase přeje, aby uspěli s odvoláním. Ale skutečnost, že předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn navrhuje, aby záleželo jen na škole, zda sloh bude součástí maturitní zkoušky, považuji za naprosto šílenou.
Řekl bych, že sloh je nejobsažnějším kritériem, jak student mateřský jazyk zvládá. Jak ovládá nástroj k dorozumění, argumentaci i k vyjádření pocitů a kterak k tomu dokáže jako nadstavbu přidat i libou podobu. Často se nedoceňuje to, že sloh není jen stylistika, nýbrž že je i obrazem strukturovanosti studentova myšlení, jeho analytického i syntetického uvažování. Nadto je dokladem, jak to vše dokáže skloubit do logického celku a přitom tomu vtisknout srozumitelnou a vhodnou formu i osobitou tvář. Hodně charakterizuje nejen osobnost studenta, ale i jeho mentální úroveň.
Chápu, že mnoha studentům se můj článek nebude líbit. Ale každému se líbí to, co zvládá, případně v čem vyniká. Jde o to, aby český jazyk co nejlépe zvládalo co nejvíce mladých lidí. Absolventi středních – lhostejno jakých – škol by měli tuto výbavu mít jako samozřejmou součást vzdělání.
Bohužel, úroveň těchto schopností za posledních dvacet let dramaticky klesla. Možná k tomu vedla i forma elektronické komunikace (SMS, e-maily, chaty) a počítačové hry, které odvádějí mládež od četby. Je však třeba připomenout, že tuto laťku nastavují zejména školy.
Vždy se dívám s despektem na někoho, kdo se honosí třeba vysokoškolským titulem a dělá hrubé pravopisné chyby. A není nic neobvyklého, že se ani vysokoškoláci neumějí vyjadřovat. Některé písemné projevy, zejména absolventů přírodovědných škol, jsou tristní. Jak jsem uvedl výše, vždy to vypovídá nejen o vztahu k mateřskému jazyku, ale i o obecné úrovni myšlení.
Naopak, když někdo dobře vládne vyjadřovacím prostředkem, nemůže být úplně hloupý. Takže nezávisle na stupni vzdělání je možné i z písemného projevu usuzovat na inteligenci autora. A jsem přesvědčen, že sloh ji rozvíjí.
Zní to paradoxně, ale mateřský jazyk je obdobným formalizačním systémovým prostředkem jako matematika. Proto nevěřím ani matematikům a fyzikům jejich erudici, když v mateřštině a vyjadřování plavou. Ale to by bylo na složitější debatu. Jen podotknu, že chytré hlavy jako Einstein, Gamow, Feynman, Hawking, Barrow, Reese, Greene, Grygar nebo Motl nejen umějí popularizovat nadmíru složité věci, ale i vládnou schopností poutavě vyprávět. A určitě i Shakespeare, E. A. Poe, A. Clarke, Lem nebo Čapek by z přírodních vět nepropadli.
Řekl bych, že to platí recipročně. Není žádný důvod, proč by se z hlediska osobních předpokladů měly přírodní vědy vylučovat s těmi humanitními. Naopak. Jenže pak platí, že humanitní tlučhuba, jemuž schází logické myšlení, není silný ani ve svém oboru (což můžeme u politologů vidět dnes a denně). Avšak i obráceně, nadaný stylista by měl levou zadní zvládnout i matematiku a fyziku. Pokud tomu tak není, jde jen o předpojatost nebo lenost.
A tím jsem se dostal k postesknutí, že matematika je stále jen volitelným maturitním předmětem. Lze zvolit buď cizí jazyk nebo matematiku. Tato alternativa je, jak jsem se snažil argumentovat v posledních dvou odstavcích, nesmyslná. I vynikající matematik bude potřebovat cizí jazyk. A také lingvista by měl mít základy logického myšlení.
Závěrem tedy konstatuji, že matematika by měla být vždy součástí státní maturity. A jsem také bytostně přesvědčen, že sloh by měl být součástí maturitní zkoušky z českého jazyka. To, že matika není obligatorní součástí maturitních zkoušek, už se za ta léta projevilo na úrovni naší vzdělanosti, kde nám ujíždí nikoliv vlak, ba rychlík. Snad tomu nenasadíme korunu ještě tím, že se naši absolventi nebudou umět ani vyjadřovat.
Rodiče středoškoláků by mě měli podpořit. Nejde přece jen o ten glejt. Jak se říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
