Deset let je příliš tvrdý trest. Asi pan Šebesta už směrem na utíkající Cikány střílet neměl. Ale vžil se soudce do situace, kdy přistihne ve svém vlastním sklepě čtyři zloděje z etnika, o němž je známo, že v přesile klidně použijí mačet, tyčí a kopanců?
Dokáže někdo, kdo to nezažil, objektivně posoudit ten stres? Ano, uznávám, že zřejmě i vztek, protože už byl vykraden opakovaně. I slušný člověk v takovém vypětí a hnutí mysli může v té jedné vteřině ztratit rozvahu a zábrany. Navíc je i podle názoru znalců jasné, že nechtěl zabíjet, protože ačkoliv mířil od pasu, střela směřovala dolů.
Na rozdíl od některých „pistolníků“ se domnívám, že neměl střílet. Ale nevím, jak bych se sám s kuší v ruce v tom stresu zachoval. Je to otázka zlomku vteřiny... Fakt je ten, že kdyby nešli krást, nic by se jim nestalo. Pan Šebesta nestřílel na ulici po náhodných chodcích.
Pohádkám o tom, že to nebyli zloději, ale jen sběrači šrotu, přece normální člověk neuvěří. I když to byl neomítnutý dům, který považovali údajně za zbořeniště, někomu patřil. Takže cokoliv by vzali, jednalo by se o krádež. Mi taky před garáží takoví „sběrači šrotu“ několikrát ukradli těžké kovové plotny sloužící k přejezdu žlabu kolem cesty. Škoda byla dost velká, oni dostanou pakatel.
A to už nemluvím o případech, kdy podobní „sběrači“ zdevastují celou stavbu, že se dokonce zřítí, nebo ukradou nějaké zabezpečovací zařízení a ohrozí veřejnost. Nějak se nemohu přinutit k lítosti, když se takovým něco stane. Měli by s tím počítat. A zákony, ale i moudří soudci by měli mít na paměti příčinu a následek.
Navíc jsem přesvědčen, že se neměří minoritám i většinové populaci stejným metrem. Psal jsem o tom i v předchozím článku „Co je horší, beztrestnost Kalouska, nebo Cikánů? Stejné extrabuřty!“. Jsem zvědav, kolik dostanou mačetáři, kteří úmyslně rubali v Novém Boru hosty do hlavy. Recidivista Demeter dostal za napadení a zabití mladého muže před svatbou pouze dva roky, ačkoliv neposkytl zraněnému pomoc a utekl. Taky tady měl vedle sebe kumpána.
Když člověk čelí přesile v konfliktu, který nevyvolal, mělo by se na něj pohlížet shovívavě. Místo toho je bohužel pravidlem, že soudy se chovají politicky „korektně“, tedy uplatňují pozitivní diskriminaci a exemplárními tresty zastrašují většinovou populaci, aby si to nechala líbit. Nesou tak velký díl odpovědnosti za to, když se protekční minorita chová jako utržená z řetězu.
Doufám, že odvolací soud situaci vyhodnotí pro pana Šebestu příznivěji.
