V březnu má být podepsána Dohoda o rozpočtové odpovědnosti, která de facto zřizuje fiskální unii. Vůbec nejde o rozpočtovou odpovědnost – však se podívejme na naši vládu „rozpočtové odpovědnosti“ – leč o další plíživý krok ke Sjednoceným evropským státům pod nadvládou Německa.
Nečasovo lavírování sprostě napadl ministr zahraničí Schwarzenberg, který staví vždy cizí zájmy nad ty domácí a vždy kosmopolitní servilitu nad loajalitu ke svému premiérovi a dokonce i prezidentovi. Měl by i s Kalouskem abdikovat a teprve potom vyskakovat. Prezidentovi se teď vymstívá jeho benevolence, že takového trojského koně vůbec do vlády jmenoval. Nebýt zásadový se v takových záležitostech nevyplácí.
Podle iDnes Schwarzenberg hřímal: „Tím znemožníme Českou republiku, je to proti státnímu zájmu a poškodí nás to. Je to nemožný postup. Zůstáváme osamoceni... Je to jen ze strachu před národněsocialistickým křídlem ODS. Všechno je to jen z čistě vnitropolitických důvodů“.
Českou republiku dlouhodobě znemožňuje jako suverénní stát právě Schwarzenberg. Vnitropolitické důvody jsou přece tím nejlepším argumentem. Nejde tady ale jen o nějakou skupinku v lavírující ODS, jde tady o názor domácí veřejnosti, která po podvodu s Lisabonskou smlouvou se začíná přiklánět k názoru, že novodobý europeismus je jen zástěrkou novodobého germanismu. Poslední události kolem krize eura to jednoznačně dokazují. Dokonce i umírněná Merkelová si vysloužila přezdívku Merkel-Bismarck.
Jestli by mi chtěl někdo oponovat, že taková nálada ve veřejnosti není, tak ať si zároveň odpoví na otázku, proč se tak TOP 09 a paradoxně i ČSSD bojí referenda. Ale všichni by si měli uvědomit, že stávající EU už dávno není touž, jíž občané dali po bezprecedentní Špidlově masáži souhlas. Už jim zdaleka nestačí ani podfukem protlačený „Lisabon“.
TOP 09 se socany už chystají kolaborantskou koalici. ODS už nemůže lavírovat. To by ale musela mít jiného předsedu než je suchý hadr Nečas. Tím nemyslím ani Topolánka, který dělal ramena a pak dopadl jako pes, který štěká, ale nekouše, a který zásady vyměnil za podrbání za ušima (viz jeho jméno vyvedené v lisabonském kameni).
A zase slyšíme nářky eurofanatiků, že se dostaneme na periferii. A kde proboha budeme, až podepíšeme všechno, co nám Němci předloží? Ti budou brát – omezeně – zřetel nanejvýš na Francouze. To ostatní je jen šaškárna a přesvědčovací mašinérie. Když mluvím o přesvědčování, mám na mysli vydírání a vyhrožování (nedozírnými následky postavení mimo hlavní proud).
A tak mám strach, že se Nečas zase podělá, jak je jeho přirozeností, nejpozději začátkem března. I taktika a legenda už je jasná. Vyjednáme nějaké „úžasné“ vylepšení typu, že nás ke konzultaci s poradním slovem přizvou nikoliv jedenkrát, ale dvakrát ročně. No nekupte to!
Tady vůbec nejde o rozpočtovou kázeň ani o euro. Tomu nasvědčuje přece to, že se mají podvolit i země mimo eurozónu, které nemohou hlasovat ani případně těžit ze záchranných zdrojů.
Tak jsem zvědav, jak bude Nečas postupovat, i když si iluze nedělám. Asi to dopadne jako s půjčkou pro MMF. Rád bych se mýlil, pak bych se Nečasovi omluvil. Nejdřív by ale musel vyhodit z vlády neloájální ministry za TOP 09.
Ceterum autem censeo Unionem Europaeam esse delendam!
