Kdože je zábavný provokatér?

Hlava státu jím zcela jistě není ani být nemůže. A to hned z několika důvodů, jež uvedu níže. Nehodí se toto označení kouzlem nechtěného lépe právě na Schwarzenberga, a to přímo příznačně?

Bavič Schwarzenberg

Klaus je hlavou státu a mělo by být přímo šlechtickou ctí, aby mu byl „kníže“ loajální. Když však jde o zahraniční politiku, v níž jde Schwarzenbergovi o elitářský kosmopolitismus a nostalgii po Evropě před 1. světovou válkou, tak šly ohledy k hlavě státu stranou. A nejen k hlavě státu, ale i k premiérovi, když zřídil tructajemníka pro Evropu. Ještě aby mu tak někdo mluvil do rozvíjení přátelských svazků s Kosovem a paktování s válečnými zločinci! Velká Abánie by přece byla v duchu nejlepších šlechtických tradic.

Mimo tyto zájmy, má-li Schwarzenberg pracovat, tak spí. Toho obratně využívá šíbr Kalousek. Schwarzenberg v postavení předsedy dobře plní funkci stranického maskota TOP 09. A jsme u toho, kdo je oním zábavným provokatérem.

Tuto úlohu plní Schwarzenberg velmi dobře. Když kolem projde nějaký zástupce médií, velmi často se probudí a ochotně se ujímá role baviče. Má podobně charakteristickou dikci jako dříve třeba Felix Holzmann. U těchto komiků se snese občas i sprostší slovo, takže jej často k pobavení publika používá. Dnes bych tohoto „knížete“ přirovnal k „valašskému králi“ Bolkovi Polívkovi, jejich repertoár je obdobný. Jenže Polívka není tak nebezpečný a drahý.

To, že Schwarzenbergovi není rozumět, jeho interesantnost ještě zvyšuje. Všimněte si, že komik bez této manýry nemá šanci. „Kníže“ má k tomu všestrannou výbavu, kterou si hned tak někdo neopatří. A to je celé kouzlo jeho popularity. Lid, který nemá chléb, si žádá aspoň hry.

A tuto jeho potřebu prezident Klaus zcela jistě nesplňuje. Bavičem je prachmizerným. Tak suchopárného člověka aby pohledal. Trumfnout ho snad může už jen Nečas.

Také si myslím, že neprovokuje Klaus, ale mnohem více všichni ti, proti nímž se vymezuje. Zdravý rozum – i (vlastně především) v zahraniční politice – je zcela v menšině. Naposled jsem se rozčílil, když jsem si zapomněl kvůli dovolené koupit šedesátky žárovky. Člověk není chvilku ve střehu a hned mu ti novodobí spasitelé připraví další a další šílenosti, o nichž se mi opakovaně už ani nechce ani psát. Pragmatik Klaus, který nechce před tím – jakož i v jiných případech – strkat hlavu do písku, není vůbec zábavný, ale zato má pravdu.

Je naším údělem, že pravdu mívá menšina, zvláště ve zlomových okamžicích. To je také vadou dnešní demokracie. Stačí do čela strany nasadit rázovitého komedianta a většina bude na jeho straně tím více, čím si z nich bude dělat větší srandu. Za jejich peníze a na úkor jejich vyhlídek.