Kdepak akcie na jméno, nýbrž paní Topolánková

Pecina pustil další vějičku na prostodušší část populace. Kromě práskačů (kajícníka a roznětčíka) si vzal na paškál údajně neprůhledné vlastnické struktury zejména akciových společností.

Socanům se z toho podařilo udělat chytlavou kampaň. Kdekterý naivní rozumbrada v tom vidí spásu proti všem podnikatelským neřestem. Chápou to jako kladivo na zloděje. Nějaký zdejší zoufalec „REKINM", který na to naskočil a zjistil si, že jsem v představenstvu akciovek s akciemi na držitele (majitele, doručitele), chtěl mě ve svatém zanícení usvědčit ze proradného skrývání majetku před orlím zrakem páně Peciny a nařkl mě z osočování tohoto svatého muže právě ze strachu o ututlaný lup.

Na svůj majetek jsem hrdý, stejně jako na skoro dvacetiletou historii společností, jejichž jsem byl spoluzakladatelem. Na rozdíl od pana Peciny, kariéristy a politického turisty, který to vzal od ODS přes ČSSD, pozastavené členství, „nestranickou" vládu až k volebnímu žolíku socanů, nemám co skrývat. Od doby, kdy Pecina amatérsky mudroval, aby Topolánek stáhl trestní oznámení, což by neudělal ani právní laik, tento diletant srší dalšími nápady. Jeden škodlivější než druhý, i když mají hezkou legendu.

Ale o tom jsem nechtěl psát. Vůbec tu nejde o nějakého epizodního Pecinu. Chci jen upozornit na to, jakou mlžnou clonou jsou ty akcie na jméno. Samozřejmě, že ministr vnitra by si rád početl, kdyby dostal na zlatém podnose všechny majetkové vazby. Mohl by tahat za správné nitky, aniž by riskoval blamáž. Jenže to není ani technicky možné. Posléze vysvětlím.

Ale kdo především má zájem skrývat majetky? Vždyť jsou to právě politici, kteří se k nim dostali v rozporu se svými příjmy! Oni dobře vědí, že rozkrýt tyto struktury je prakticky nemožné.Vždyť si vezměme, s jakou drzostí dělají, že nemají nic společného se svými rodinnými příslušníky, milenkami, společníky nebo zájmově propojenými osobami. Třeba jako Kalousek se svým švagrem. Nebo Gross s Chrenkem. Není třeba ani bílých koňů, kterých se vždy najde dost (i na dně přehrad).

Přitom samotné strany jsou největším semeništěm nepravostí v hospodaření. Vzpomeňme kauzu úhrad za změnu zákona, kdy naletěli lidovci Šustr a Stodůlka a komunisté Dolejš s Milotou. Posledně jmenovaní ukázali cestu přes inzerci ve spřízněném plátku. Nakonec něco podobného dávno před nimi vymyslel Rath, když si nechal platit od výrobců léků dokonce i za sjednání schůzky, a to prostřednictvím drahé inzerce.

Tady by měl Bohuslav Sobotka především harašit daněmi (viz jeho návrh na trestní daně). Byl bych dokonce tvrdší: U politiků by měl být za majetek, který neodpovídá legálním příjmům, kriminál.

Pokud se týká podnikatelsých firem, nemusíme ani uvažovat o „offshore" v daňových rájích. Metodiku vám dodají renomované auditorské společnosti (viz třeba poslední kauza Beran). Majitelem akcií může být i jiná společnost s neprůhlednou zahraniční strukturou. A pokud nebude pan Pecina respektován třeba na Kypru (viz Bakala), je veškeré tuzemské pinožení k ničemu.

A to jsem ještě ani nenapsal, že si můžete v Londýně pronajmout poštovní schránku na sídlo firmy. Ale akcie také mohou nakoupit zahraniční fondy, jejichž ovládajících společností by se v jejich složité struktuře nedopátrala ani rychlá rota Pecina - B. Sobotka - J. Havel, a to ani kdyby jim pomáhala spojka pro Monte Argentario - Urban.

Myslíte, že se Hušák na Menorce bojí akcií na jméno? Vždyť ve Francii se akciová společnost přeloží jako „societe anonyme", tak o co jde? Přitom stačí založit nadaci a můžete legálně krást. Nebo vypořádat zastarou manželku jako Paroubek. Dobrý fór je také založit občanské sdružení, jehož každá organizační složka dostane samostatné IČ. Pole neorané. Připočtěme k tomu také anonymitu internetu, přes nějž lze přesouvat miliardy kliknutím myši. Ale akcie na jméno? Nedejte se vysmát.

Když jsme se dotkli Monte Argentaria, už se ví, kdo vlastní vilu, v níž Topolánek trávil s Dalíkem dovolenou? Kdepak. I kdyby byly u nás akcie na jméno, zjistil by pan Pecina kulové.

Víte, kdo má větší šanci? No přece zmíněná paní Topolánková, která se nechce a nechce jen tak rozvést. Proč asi? Dobře ví, že to, co jí manžel nabízí z legálních zdrojů jako vypořádání, nebude všechno. Jestli ví i podrobnosti, může se svou advokátkou Topolánkovi řádně zatopit. A tím přispěje k odhalování skrytého majetku mnohem více než chaotický Pecina.

PS Konkrétní důvody pro zachování akcií na doručitele:

1) Velké náklady na změnu formy akcií.

2) Úspornější svolávání valných hromad.

3) Méně nákladná administrativa při změně majitele akcií.