Nač korupce? Stačí přece vhodný zákon. Kalousek je v politickém patře, kde obálky přenášejí jen amatéři. Peníze, o které jde, by se nedaly nacpat ani do batohu. A tak trestní odpovědnost by připadala v úvahu jen při zásadní změně poměrů.
Církevní „restituce“ jsou ilustrativním příkladem. Není nic důležitějšího, co by drželo Kalouska ve vládě. Částka blížící se dvěma stům miliardám korun přece stojí za to.
A to není vše. Drábkova důchodová reforma je kšeft století. Tady už v konečném součtu může jít už o řád biliónů korun. Takové, zákonem legalizované letadlo, to je požehnáním pro všechny spřízněné spekulanty. A poznejte rozdíl mezi spekulantem a defraudantem v situaci, kdy až za nějakých třicet let kasírování, z něhož nelze vycouvat, se uvidí, jaký reálný obsah tají ta naleštěná bublina, zajišťující na dvě generace přepychové životy nikoliv pojištěncům, ale finančníkům. Kde tehdy budou Kalousek s Drábkem?
A připomeňme si další penězovody zainteresovaným firmám, které bohatnou na úkor našich daní nebo cenových výdajů prostřednictvím bionafty nebo solární elektřiny. Hádejte, jak hlasoval Kalousek? Bez výjimky podpořil vždy všechny zákony, které pod maskou životního prostředí jsou výrazem čirého klientelismu. Že jsou i protiekologické, už je jen kouzlem nechtěného.
Když si vzpomeneme na Kalouskovu úlohu při „zdaňování“ hazardu nebo při postoji ministerstva financí k privatizaci Mostecké uhelné společnosti, je to stále stejná písnička o drancování státní pokladny na úkor zájmových skupin. Myslíte, že Kalousek není insider?
A tento člověk chce mluvit o odporném slizu? Leda by dostal záchvat sebereflexe, což v jeho případě nehrozí. Diskutéři pod mým minulým článkem, který Kalouska přirovnával k Jidášovi, měli pravdu, že to je urážkou Jidáše.
Kalousek je za více než dvacet let parazitování na veřejném sektoru skutečný profík. Profesionál v politikaření, klamání, úskocích, mesaliancích a zradách. Nedá se vyvést z míry, ani když je přistižen při lži. Proti němu opravdu vypadá naivní Jarolím jako amatér.
O vedení Věcí veřejných a jejich ministrech si můžeme myslet co chceme. Ale ve které politické straně se mohl stát místopředsedou člověk jako Jarolím, který se sice neumí pohybovat v politice, ale zato mu věřím, že to myslel převážně poctivě, nepodléhá stranickému drilu a do politiky nešel jen z osobních pohnutek. Ruku do ohně ani za něj sice nedám, zvláště si nejsem jist jeho talentem, ale raději několik Jarolímů než jeden Kalousek.
Velké strany jsou natolik propojeny se stávajícím systémem i praxí, že každé volby, pokud se zásadně nezmění volební zákon, dělají z voličů jen užitečné idioty, zajišťující kariéry pro pár šíbrů s jejich lobbistickými strukturami. V nich žádní Jarolímové, kteří nedrží basu, nemají místo. Proto si ani zdegenerovaná justice nemůže poradit se všemi těmi neřádstvy a neřády, jejichž vynikajícím reprezentantem je právě Kalousek.
Nemám na mysli konkrétního Jarolíma. Ale kdyby se podobných lidí do stran dostalo více, neměli by to bafuňáři tak jednoduché. Bárta sice jistě měl osobní ambice. Dostali se tam i intrikáni typu Kočí, Škárky či Jankovského. Ale nelze vyloučit, že některým lidem ve Věcech veřejných šlo i o věc. To se zdá ve velkých stranách jako utopie.
Proto, pokud nemá dojít k revoluci, vidím naději v malých stranách. V nich je reálnější vyhlídka, že se do vedení dostanou také poctiví lidé. Jistě tam budou i prospěcháři. Ale to už bude odpovídat prostě obrazu naší společnosti. Pokud bychom si ten obraz měli odvodit z poměrů ve velkých stranách (vč. TOP 09), tak by nám to evokovalo situaci někde mezi Moskvou, Palermem a Bogotou.
