Hušák přivedl Sazku, kterou by normálně nešlo přivést k úpadku, až do konkurzu. Nešlo, pokud by se nekradlo nebo na firmě neparazitovalo. Nešlo, pokud by se vedení a především Hušák chovali s péčí řádného hospodáře.
Společnosti za způsobenou škodu ručí členové představenstva celým svým majetkem. Jestliže způsobí předlužení a včas nepodají insolvenční návrh, osobně ručí nejen podle obchodního zákoníku, ale i podle insolvenčního zákona. Tohleto pochopil jen chameleón Roman Ječmínek, bývalý místopředseda představenstva. Teď, když Sazka v konkurzu má insolvenčního správce, má zároveň zástupce, který jménem poškozeného může škodu uplatnit a vymáhat.
Na místě Hušáka a jeho kolegů ze statutárního orgánu bych měl o svůj majetek docela strach. Při dobré vůli by se důkazy jistě našly. Přinejmenším by se mohlo jednat o nestandardní desetimiliónové faktury, které při stavbě Sazka arény byly propláceny spřízněným fyzickým osobám nebo jejich firmám třeba za poradenskou činnost. A byly platy, konkrétně více než miliónový Hušákův měsíční příjem, přiměřené hospodářské situaci Sazky?
Dám krk za to, že toho bude za ta léta mnohem více, jen by to chtělo důsledně vše prověřit. Nepochybuji o tom, že už jen z informací z veřejných zdrojů je zřejmé, že by se mohlo jednat nejen o majetkovou, ale i o trestní odpovědnost. Namátkou mě mapadá třeba trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku či zneužití informací v obchodním styku. Určitě by to příslušným orgánům mělo stát za námahu.
Proto nechápu Hušákovu aroganci. Buď úplně ztratil soudnost nebo se z nějakých mi neznámých důvodů cítí nepostižitelný. Jinak by si nedovolil téměř každý den ještě provokovat. Ten poslední mejdan pro zaměstnance už hraničí s nebetyčnou drzostí a je výsměchem veřitelům i veřejnosti, když už nechci psát v pojmech psychiatrů.
Být insolvenčním správcem, tak bych Hušáka na hodinu propustil. Že se zaštiťuje jakýmsi jmenováním, které bez jeho souhlasu představenstvo nemůže odvolat? Že je funkce generálního ředitele ve stanovách? No a co? Je to pracovně-právní vztah a insolvenční správce by jej měl ukončit. Ať se Hušák soudí a případně se pak postaví do fronty věřitelů, jež Hušák nashromáždil.
Přitom vůbec není jisté, že by vyhrál. Takováto ujednání jistě nejsou v souladu s dobrými mravy ani nejsou obvyklá v obchodním styku. A když uvážíme, jaké za jeho vedení vznikly škody a kam firmu přivedl, soudce by musel být moc velký formalista, aby jeho nárokům přisvědčil. K čemu je totiž generální ředitel bez kompetencí, které ze zákona právě převzal insolvenční správce?
V tomto kontextu jsou také zajímavé informace o „zlatém padáku“ (viz iDnes) údajně ve výši desítek milonů korun. Tak to už je nějaký surrealistický žert. Hušák to prý popírá, že jde jen o blíže neurčenou konkurenční doložku. Dovedu si to představit. Po odvolání by mu Sazka měla zaplatit za to, že se nenechá zaměstnat u konkurence, která by jeho informací a znalostí mohla, jak uvádí, zneužít ve svůj prospěch.
Tak to je opravdu železný argument. Za informace, jak přivést firmu do krachu, se jistě platí zlatem. A za know-how, jak na tom ještě vydělat při platu 15 miliónů ročně, dvojnásob. No nekupte to!
Vraťme se k druhé části titulku: Jak tedy honorovat krach Sazky? Nejsem právník, ale podle mého laického názoru by se nemělo počítat v miliónech, ale v letech.
PS Vzpomínáte, jak se kdysi Stehlíkovi hnulo ve vazbě svědomí a poslal akcie Poldovky "darem" ministru Rumlovi? Inspirující...
