Hokejistům bych nechtěl nic vyčítat. I všechny posily chtěly bojovat. Některé jako Plekanec a Židlický přijely, i když se to nečekalo. Plekancovi patří absolutorium, nejen za výkon. Ale snažili se i ostatní, jimž se třeba tolik nedařilo.
Já však vyčítám trenérovi, že příliš míchal sestavou a neměl žádnou trvalou osu mužstva. Však si to projděme:
V prvním zápase s Bělorusy se ukázalo, že z posil z NHL se chytil zatím jenom Voráček. Nehrála naopak špatně evropská řada Hubáček-Novotný-Irgl, která potvrdila dobrou formu z přípravných zápasů, ačkoliv byla až ve čtvrté formaci.
Ve druhém zápase s domácími Švédy zklamala opět zámořská řada Fleischmann-Hanzal-Vrbata, s příchodem Kováře se rozehrála i řada Tenkrát-Kovář-Hertl, kde zejména Hertl opět hrál výborně. Dobře hrála také řada Tlustý-Hudler-Voráček, hlavně Hudler, ale i Voráček. Hubáček-Novotný-Irgl dostávali málo příležitostí, ačkoliv to neodpovídalo výkonům z prvního zápasu.
Ve třetím prohraném zápase se Švýcary (ten ve skupině) se potvrdilo vše, co platilo v předchozím zápase. Vynikl Hudler dvěma góly a také Hertl, na němž se vyfaulovalo v dosavadním průběhu MS několik hráčů. Řada Vrbata-Hanzal-Fleischmann znovu byla nejhorší.
Ve čtvrtém zápase s Dány, kde jsme utrpěli jednogólovou výhru, rozházel Hadamczik kromě první řady Voráček-Hudler-Tlustý úplně všechno, takže rozbil řadu Vrbata-Hanzal-Fleischmann tak, že je rozdělil každého do jiné řady. Byla to křečovitá snaha, aby se chytili, ale místo toho potopili i dosud jakž takž hrající formace. Nepochopitelné bylo, že výborně hrajícího Hertla po druhé třetině stáhnul ze hry.
Trápení pokračovalo v pátém zápase se Slovinci, kde v první řadě nahradil Tlustého Vrána a Hadamczik se vrátil ke kompletní evropské řadě Irgl-Novotný-Hubáček. Hanzal s Vrbatou se propadli do čtvrté řady, což mělo nastat už dávno. Dobře hrál Hudler a chytil se Koukal. Úplně nepochopitelně zase místo Hertla začal hrát Vrána. Ten však ve druhé třetině utrpěl otřes mozku, Hertl jej nahradil a hru první řady ještě oživil.
Teprve v šestém zápase proti Kanadě se setava konsolidovala asi do optimálního složení s útoky: Voráček, Hertl, Hudler - Irgl, Novotný, Hubáček - Fleischmann, Kovář, Tlustý - Vrbata, Hanzal, Koukal. Bohužel to po zlepšeném výkonu na Kanadu nestačilo.
V sedmém zápase proti Norům posílil tým Plekanec, nahradil Kováře a z třetí řady se stala první, a to i výkonem. Mužstvo posílil v obraně také Židlický a vysoká výhra nad Nory sice byla povinností, ale nebylo ji možné přeceňovat.
Ve stejné sestavě jsme nastoupili i do čtvrtfinálového zápasu, opět se Švýcarskem, které bez porážky vyhrálo naši skupinu. Před zápasem jsem tipoval výsledek 2:1, ovšem v náš prospěch. Věděl jsem, že Švýcaři jsou na rozdíl od nás sehrané, urputné a dobře vedené mužstvo. Proto jsem tipoval málo gólů, ale vlastenecké srdce mi nedovolilo pomýšlet na prohru a vyřazení (tedy 7. místo).
Nechci naše mužstvo kritizovat, dělali co se dalo a dokonce mohli i vyrovnat. Kontrastovala však jistá nesehranost a slabá forma některých zámořských hráčů, zejména Vrbaty. A tady musím opět zkritizovat našeho trenéra za koučování v poslední fázi zápasu. Nechápu, proč tolik prostoru ke konci dostával Vrbata, a to i v přečíslení. Když se střelecky nedostal z útlumu ani proti Norům, nelze se divit, že selhal i v samostatném nájezdu pár minut před koncem. Bylo už delší dobu jasné, že dnes gól nedá.
S odstupem pár hodin ovšem musím konstatovat, že spravedlnosti bylo učiněno zadost. Kanadský trenér pracoval koncepčně. Za pozornost stojí, že stavěl téměř jenom na evropských hráčích z méně prestižních soutěží a zatím dokázal zvítězit už v osmi zápasech. Zaslouženě. I když nehrají nijak atraktivní hokej, jejich hra je velice účelná. Hadamczik naproti tomu všechno vsadil na formu zámořských posil a místo sehranosti a koncepce sázel na individuality.
Ano, hokejisty máme zatím ještě lepší než Švýcaři. Ale mužstvo měli lepší oni. A začalo to u trenéra.
Před OH bychom se měli zamyslet, jestli by se základ kolektivu neměl formovat delší dobu. Hvězdy nejsou všechno.
