Finální debata: Paroubek za 4, Nečas za 2-

Tato poslední předvolební debata odkryla bídu hlavních kandidátů na premiéra. Nic jsem sice od ní nečekal a nemohla ovlivnit mé rozhodování, přesto jsem byl zklamán.

Vzhledem k tomu, že účastníci mohli být připraveni pouze na témata a nikoliv na konkrétní otázky, ukázala se zvláště u Jiřího Paroubka jejich bída. Měl jsem pocit, jako bych se díval na ústní maturitní zkoušku, kde se potí dva nepříliš nadaní studenti.

A protože šlo vesměs o mlácení prázdné slámy, zaměřím se více na jejich schopnost vypořádat se v logických souvislostech s tématem než na obsah jejich odpovědí. Nakonec po osekání nepříliš lákavého obalu z vaty, obsah se dá shrnout do dvou vzkazů: »růst« (Paroubek) a »úspory« (Nečas).

Paroubek působil opravdu jako parní válec. Takto se nedávno chlubil, že přejel Nečase v předchozí debatě. Tam ovšem vydával zaplacenou povykující klaku s oranžovými šálami za svůj úspěch. Teď se ukázalo, že parní válec v moderním světě nestačí hlavně svou nepohyblivostí, nepružností a anachronismem.

Téměř každou odpověď začal „Tak podívejte se“, „Tak to je dobrá otázka“ a podobně. Vršil na sebe panelovým způsobem, jaký známe z totality, slova bez širšího významového kontextu. Jako by se člověk díval na prázdná hesla budovatelských nástěnek, které někdo předčítá megafonem. A to není vše. Často utíkal od otázek k předem prefabrikovaným frázím, které si zjevně nachystal v domácí přípravě a používal tato klišé bez ohledu na to, zda se právě hodí. Většinou odpověď zakončil nějakým trapným šťouchancem protivníkovi.

Vůbec působil nesympatickým dojmem křupana, jehož navlékli k maruritě do drahého obleku. Být zkoušejícím, tak ho nenechám žvanit o ničem a moc bych si rozmýšlel, jestli mu neprospěje postupná zkouška. Tím, že nebyla možnost ke křížové prověrce jeho znalostí, nakonec tento „nejlepší debatér“ mohl dostat dostatečnou. Konečně mají ve straně ještě větší zabedněnce, jako jsou třeba Škromach nebo Jandák.

Nečas působil o poznání sympatičtěji, a to říkám jako člověk, který nebude volit ODS. Také neprojevil zvláštní talent, ale bylo vidět, že je dobře připraven, není hloupý a nemyslí to zle. Dokázal se uvolnit i pousmáním.

Působil dojmem šprta, jehož vědomosti všichni respektují, ale který nikdy nebude neformálním šéfem třídy. Až se budou řešit „vážné“ věci jako nějaké recese, holky nebo fotbal, nechají ho raději stranou. Na druhé straně vědí, že je nepráskne. Hodný kluk, ale někdy bez entuziasmu, který by mohl strhnou druhé.

Ano, Nečas prospěl chvalitebně. Topolánek by dostal horší známku a nejen proto, že on chodil rozbíjet i ta okna. Jenže v ODS jsou i jiní grázlíci a na druhé straně také oportunisté bez idejí; a tady mám obavy, že introvert Nečas na ně bude slabý.

Z věcného hlediska u obou aktérů zmíním jen jednu věc, která mi obsahově vadí nejvíce:

Paroubek přitakal, že sociální demokracie je natolik pro evropskou integraci, že může jít i nad rámec Lisabonské smlouvy. Tím se myslelo, že v tom tkví lék na euro. Tak to je absolutně šílené! I „Lisabon“ byl protlačen uměle, podfukem a vyděračsky. Další centralizace by už byla „rouháním“ proti společenským zákonům. Příliš utažené šrouby by praskly s nepředvídatelnými následky. O vstupu do takové Unie přece referendum nebylo. Proto takový přístup považuji za kolaborační.

ODS udělala jinou chybu, i když mimo tuto debatu. Tady se ukázalo, že Nečas nemá věci pevně v rukou. Část poslanců ODS totiž sebevražedně pomohla přehlasovat dva dny před volbami prezidentské veto na biopaliva. Nepochopitelně tak pomohla komunistům, socialistům, zeleným a lidovcům, od nichž se mohla vymezit. Bylo to hloupé. Mohli nasbírat politické body a hlasovat zásadově proti nesmyslu, jak jsem o tom psal včera zde: „Máme tady velkou koalici už před volbami: Žlutou“. Voliči nejsou tak hloupí, aby neocenili, pokud by někdo nenáviděnou bionaftu zarazil. A z těch zelených fanatiků stejně nikdo neocení u voleb zrovna ODS. Ocení to maximálně Babiš a ten dobře ví, kterou stranu potřebuje.

Čím více o tom uvažuji, tak vzhledem k úrovni kandidátů na premiéra by se politici měli testovat, zda na správu země mají předpoklady. Už jsem to jednou naznačil tady: „Kéž by politika byla aspoň tak spravedlivá jako hokej“.

Volby budou naše vizitka. Ale některé figury si opravdu nezasloužíme ani my. Nastanou těžké časy i bez nich.