Církev měla historicky svěřen majetek k činnostem, které jí přenechal stát (abstrahuji se od majetku prostě uloupeného). Tento majetek neměl z hlediska historicko-právní relevance formu, jak by se dnes řeklo, soukromokapitalistickou, nýbrž veřejnoprávní. To zaprvé. A za druhé stojí otázka, zda církevní „služby" jsou pro stát žádoucí. Ono totiž nejen, že by si tyto služby za desítky miliard vynákladaných na církev zajistil stát levněji, ale ještě by přestal preferovat ideologii, která nemá ve společnosti dostatečné zastoupení.
Zbavili jsme se konkurenční komunistické ideologie, ačkoliv má ve společnosti 2-3 krát vyšší podporu než ta náboženská. Komunistická ideologie byla zcela oddělena od státu. Majetek jim byl odebrán zákonem, přestože část majetku si pořídili z vysokých členských příspěvků. Nedá se říci, že by tomu vždy bylo právně čistým způsobem, jako v případě sídla ÚV KSČ, které jim asi záměrnou „chybou", způsobenou Ministerstvem dopravy, stát po zaplacení vyvlastnil. Prostě politická situace umožnila, že se podařilo vliv komunistické ideologie redukovat na nějakých 13%. A teď se ještě těšíme z toho, že členové KSČM vymírají a v mladé generaci jejich popularita činí jen kolem 1%.
Lidová strana osciluje kolem 5% podpory. Je tu však rozdíl v tom, že byla zastoupena v každé vládě a v koaliční logice vždy svůj vliv zvyšovala vyděračskými praktikami a výměnnými obchody. Tak se jí podařilo neustále udržovat při životě náboženskou ideologii v rozsahu, jenž neodpovídá podpoře veřejnosti. Ovšem majetkovou forsáží také dosáhla toho, že ta podpora přece jen neklesá, jak by v 21. století mohla a měla. Podporou církevních škol se například oddaluje onen generační faktor, jaký se projevuje u komunistů. Naštěstí aktivity kardinála Vlka a peripetie předsedy Čunka už mohou negativně nepůsobit jen na opravdu vymyté mozky.
Lidové straně se však podařilo většinu lidí oblbnout dilematem, že buď budeme církve platit navěky, nebo jim musíme platit nějaké gigantické náhrady. Dokonce to podkládají absolutně nesmyslnými čísly, která naprosto zmátla i bloggera Libora Novotného: „270mld církvím? Proboha (resp. pro Boha), nezbláznili jsme se?" Dopočítal se, že díky „restitucím"bychom na platech ušetřili 585 miliard. Protože však má klesat tento roční příspěvek ve výši 1,3 miliardy každý rok jen o 5%, tak za 20 let ušetříme jen něco přes 10 miliard, za dalších 40 let jen 52 miliard. Úročit ty peníze se nepatří, protože se vydávají postupně. Takže si za 270 miliard máme „koupit" něco přes 62 miliard a k tomu ještě dostaneme navrch náboženskou masáž, na níž všichni nedobrovolně přispíváme už dnes.
Řešením by bylo, kdyby se rozpadla tato vládní koalice a lidovci by se v dalších volbách nedostali do parlamentu. Najednou by se přišlo na to, že církve nezaslouží opravdu, ale opravdu žádný protekčnější přístup než třeba zahrádkáři nebo včelaři. Je svoboda, každý ať dbá o svůj duchovní svět podle svého uvážení, ale za své peníze. Nevím, proč mám ze svého platu přispívat na ideologii, kterou považuji za škodlivou. Já jsem nikomu nic neukradl, mé děti a budoucí vnukové tím méně, takže právě církvi nemáme co vracet. Naopak nás všechny minulý režim připravil o kus produktivního života, který se restituovat nedá.
Nečekám - ani bych nepřijal - od církevních institucí žádnou pomoc. Domnívám se, že daně platím proto, aby potřebující v sociálně nezbytné míře zabezpečil stát. Všichni ti kaplanové a církevní kurátoři jsou kromě svého poslání hlavně šiřiteli náboženské ideologie. Dávat na to peníze a ještě přispívat k sebepropagaci církví se mi opravdu příčí. O církevních školách ani nemluvě. Dovedete si představit, že bychom z daní podporovali třeba školy marxismu a podporovali tak jeho výhonky?
Jak komunistická, tak náboženská dogmata jsou jenom ideologiemi, jež soupeří o podíl na moci. Komunisté i církev slibují spravedlnost a hojnost pro chudé - komunisté v pozemském životě a církve po smrti, což je mnohem zákeřnější. Přitom jde jen o ovládání mas lidmi, kteří své učení považují za nástroj a sami kážou vodu a pijí víno. Nevím, zda by třeba katolická církev, kdyby byla vedoucí silou ve společnosti, byla ke komunistům alespoň tak „tolerantní", jako komunisté k nim. Situace třeba v Polsku tomu nenasvědčuje.
Pozor, já jen na příkladu módního odsuzování poražených komunistů dokládám, že obě ideologie jsou stejně společensky škodlivé. A nic na tom nemění, že většina věřících jsou dobří a poctiví lidé, kteří si berou proklamovaná přikázání desatera k srdci. Ale stejně tak bylo mnoho poctivých - nikoliv prospěchářských - komunistů, kteří věřili v lepší svět pro všechny a byli třeba ochotni za vlast obětovat život. Obě ideologie v historii pak požíraly své děti, které chtěly brát svá učení vážně.
Takže řešení by bylo snadné. Stejně jako komunistům nepřispívat ani církvím. Pak by se zjistilo, kolik duchovních jsou si ovečky ochotny zaplatit. Společnost by se samozřejmě musela postarat o veškeré sociální služby, na kterých církev tak ráda zakládá svou nepostradatelnost. Potom by se přišlo na to, že tak drahé služby, jako jsou církevní, si nemůžeme dovolit.
Chtělo by to jednu věc. Nezvolit KDU ČSL do parlamentu. Nedávat státní dotace školám s jakoukoliv ideologií. Postarat se o památky, které stát považuje za své kulturní dědictví. Pak by se přišlo na to, že žádné dilema kolem financování církví neexistuje. A bez toho miliardového penězovodu bychom zakrátko shledali, že nám věřící vymírají stejně jako komunisté.
O tématu jsem již psal zde, zde a zde.
