Církev – zejména katolická - je mocenská instituce. Nedemokratická!

Alternativně by mohl být tento článek uvozen titulkem »Co Nečas s Kalouskem zamlčují, když protěžují církevní „restituce“«.

Mocenská ideologická centra vždy ohrožují demokracii

Rád bych, aby si i věřící uvědomili jednu věc. Můj článek nesměřuje proti jejich víře, kterou považuji za součást jejich individuální svobody. Pokud se však považují za členy jakékoliv církve, neměli by zapomínat, že se „upsali“ mocenské struktuře, jež je z principu nedemokratická.

Názor věřícího není ničím. Z jedné strany je determinován dogmaty a na druhé straně papežem, který má být zástupcem Ježíše Krista na Zemi. Považte však absurditu, když Božího náměstka volí pozemští kardinálové. To je ovšem jediný demokratický instrument v církvi. Církev svou organizací a nedemokratickými strukturami ustrnula ve středověku.

Vatikán je tak nepochybně mocenským centrem, u něhož deficit demokracie zvyšuje jeho akceschopnost, a to i napříč státy. Svým způsobem rozmělňuje v Evropě i moc Brusele. A teď jsem myslím uhodil hřebíček na hlavičku, hledáme-li vysvětlení názorového obratu prezidenta Klause, který jako premiér srovnával církve se spolky zahrádkářů.

S tím však zásadně nesouhlasím. Tak jako není možné vyhánět čerta ďáblem, není možné Brusel eliminovat Vatikánem. Obě mocenská centra mají ambice co nejvíce zasahovat nejen do suverenity států, ale i občanů. Velmi případné je, že církve své věřící nazývají ovečkami.

Já nechci být ovečkou Vatikánu ani ovčanem řízeným z Brusele. Nevidím žádný rozdíl, zda za nitky tahá Moskva nebo jiný protektor. A teď přijde to zásadní – vždy se jedná o bolševické snahy: »Kdo nejde s námi, jde proti nám«. Vždy je v pozadí nějaká „jedině správná“ ideologie utopického typu. Je lhostejné, zda jí je komunismus, náboženství nebo integrační mánie. Jedni slibují budoucí ráj na zemi, druzí posmrtný ráj nebeský a třetí solidární a prosperující Evropu.

Všimněte si, že kladné efekty jsou vždy odloženy za horizont života „tady a teď“. Jenže motivaci potřebují udržet v přítomném čase, a tak komunisté straší imperialismem, církve peklem a eurofilové válkami a komunisty, s nimiž mají mnoho společného. Všechny ideologie totiž mají hodně společného ve své rigiditě, strnulosti, ambicích, falši a vytěsňování nejvyšší lidské přednosti – rozumu. K tomu potřebují zmanipulované a poslušné „ovečky“.

Faleš církevních „restitucí“

A teď se vrátím k církevním „restitucím“. Předešlu ještě, že z nás dělají úplné hlupáky už v argumentech, které bychom mohli nazvat „důvodovou zprávou“:

Zaprvé není pravda, že co bylo ukradeno, musí být vráceno. V realitě to tak nefunguje, jinak by se v Americe proháněli Indiáni a třeba Ďáblovu bibli by nevlastnili Švédové, ale Češi. Pokud je okraden zloděj, také se mu nic nevrací. Obecně: nikdy se nelze dopátrat, kde má nespravedlnost svůj historický počátek, nikdy nelze křivdy napravovat, aniž by nevznikal řetězec křivd nových. Evoluce nejde podle lidských měřítek spravedlnosti, která se také v čase proměňují.

Zadruhé, není pravda, že se nám církevní „restituce“ vyplatí. V článku „Když jde o církevní „restituce“, fyzik Nečas neumí počítat“ jsem vyčíslil, že finanční kompenzace by se „vyplatily“ za nějakých 135 let. Navíc není nikde psáno, že se nemůže změnit zákon, dle něhož se platí duchovní, který reflektoval situaci, kdy bylo méně církví, méně duchovních a paradoxně i více věřících. Nevidím žádný důvod, proč by měli nevěřící ze svých daní přispívat na pro ně cizorodou ideologii. Ať si církve platí věřící, kteří je potřebují. Pak by se vidělo, kolik jich ve skutečnosti je. Neměl bych nic ani proti daňovým asignacím, aby každý uplatnil své preference.

Zatřetí, argument blokovaných pozemků se dá také řešit jejich odblokováním. Zákonem bych převedl nemovitosti, které církve historicky používaly ke své religiózní či liturgické činnosti. Ostatní by mohlo být odblokováno. Není žádný důvod k tomu, aby se katolická církev stala komerčním hospodářem na nemovitostech a největším vlastníkem lesů v České republice, když tyto majetky i před únorem 1948 měla jen ve správě.

Nechci přispívat na misijní činnost a rekatolizaci

A dostávám se k závěru svého článku. Vezmu si na pomoc odpovědi Kalouska z velkého rozhovoru v Právu ze dne 10. listopadu. Mimo jiné řekl: “Tím, že přestanou církve být závislé na státní moci, získají větší manévrovací prostor a vliv. Tím bude posílena antikomunistická svobodná společnost. O tento symbol se hrálo dvacet let.“

Ano, církve nepochybně peníze od nás všech použijí k upevnění svého vlivu, k jakési rekatolizaci (propaganda, školy, tisk, rozhlas, televize). Už dnes byla odstraněna socha Jana Želivského a obnovuje se mariánský sloup na Straroměstském náměstí v Praze. Už dnes ČT dává věřícím na veřejnoprávním programu prostor, který nekoresponduje s počtem věřících. A podívejme se do Polska s jeho militantním Radiem Maryja a povinným náboženstvím. Tak o tohle jde. Na to se máme skládat.

A Kalousek dále pravil: „Budou financovat školství a sociální služby. Tyto služby už nebude financovat jenom stát, ale i církve. Až jednou budeme umírat v hospicu, bude nám jedno, jestli ho financuje biskup nebo hejtman...“.

Tak mi to tedy jedno není. Nevěřím, že by to církve dělaly zadarmo. Přinejmenším to je sponzoring, jímž si vždy „dobročinné“ organizace upevňují vliv. A průnik do školství je stejně nebezpečný, jako bychom nechali pod záminkou privátního školství zřizovat nebo financovat školy komunisty. A také nechci, až budu umírat, aby mi někdo vnucoval církevní služby.

Zajímavé je, že pod vedením Nečase a Kalouska chce stát rezignovat na stále více služeb, kvůli nímž platíme státu daně. Ne, nejsem levičák. Ale potom ať po mně nechtějí stále více peněz za stále méně služeb. Já nechci, aby se mi do života nabourával stát, ale pokud má mít smysl odvádění daní, měl by mít mimo obrany, bezpečnosti a infrastruktury (silnic, apod.) zodpovědnost také za školství, zdravotnictví a důchodový systém, aspoň pokud na to vybírá peníze, a to ve stále větší míře.

Proto nestojím ani o to, aby se mi do života nabourávala kterákoliv církev. Je to z louže pod okap.