Věřím, že pan Fischer je slušný člověk, asi slušnější než politici, kteří jej na statistickém úřadu vyhrabali. Zároveň je třeba vidět, že je typicky česky „zásadový". Je to sice pravděpodobně takový neškodný pán, jenž málokoho dráždí a popuzuje, žádný kazisvět. Je však třeba jasně vidět, že to nebude ani žádný „ledoborec" nebo tank, který by dokázal neochvějně kráčet za tím, co považuje za správné.
Není pochyb o tom, že se dosud jeví jako „Mr. Konsensus". Nejsnadněji se dosahuje shody, když ustoupíte ze svého. Tak se stalo i po počáteční mediální „vzpouře", kdy si dovolil navrhnout vlastní ministry. Razantní prohlášení byla vystřídána ústupem politickým stranám. Vzhledem k jeho kariérnímu členství v KSČ mě to nepřekvapilo. Není to člověk pevných zásad, čelných střetů a odvahy prosazovat své v nepříznivé nebo nejisté situaci.
Ve čtvrtek jsem si v rozhovoru pro Právo přečetl jeho proklamaci „S příkazy u mne politici neuspějí". Usmíval jsem se nad tím u vědomí jeho předchozího lavírování s personálním složením vlády. Na druhý den mě smích přešel, když mu Paroubek předal 27 úkolů a on nejenže jej neposlal někam za Prčice, ale ještě v televizi státotvorně promlouval, kterak se vláda bude bod po bodu těmi požadavky zodpovědně zabývat. Prostě úlet a trapas.
Paroubek zkouší, co si může dovolit. Dokonce vydírá nedůvěrou vládě, kterou téměř z poloviny navrhnul. Prohrál parlamentní volby i pozdější bitvu o vytvoření vládní koalice, ale chová se, jako by mu krajské volby daly mandát poroučet uprostřed volebního období. Nezastaví se před ničím, jak dokládají zmatky kolem zdravotních poplatků. Chce tady v nejnevhodnější krizové době implantovat socialistické a populistické nesmysly, které popírají smysl vývoje po roce 1989.
A kdo mu to umožnil? No samozřejmě Topolánek. Nejenže svou arogancí a křupanstvím popudil proti pravicové politice značnou část voličů. On, když jeho vláda padla, se zachoval zcela nepochopitelně. Místo aby řekl „Když jste si mě upekli, tak si mě i snězte" a místo aby udělal z Paroubka nezodpovědného kazisvěta, který nemá žádnou variantu, tak mu otevřel dokořán dveře k moci ve volebním poločase.
A to vše jen kvůli jeho nenávisti ke Klausovi, z jehož účasti na výběru vlády měl větší strach než z Paroubka. To Topolánek přepustil zcela zbytečně Paroubkovi podíl na moci a dal mu do ruky hůl, kterou bude mlátit po zádech nejen Fischera. Umožnil mu tento mocenský nástroj a ještě postavení, v němž může Paroubek sbírat předvolební body, místo aby jako kazisvět zůstal mimo hru a v izolaci, kterou zasloužil.
Koho chce Paroubek vydírat nedůvěrou vládě, již pomohl na světlo? Zboří se svět, když vláda dovládne bez důvěry do voleb? Vadilo by, kdyby byl prázdninovým premiérem někdo jiný? Jistě by to nemuselo ODS vadit, navíc by mohla případné zmatky před volbami připisovat původci. Jenže zjevně jde o něco jiného. Co nejdéle si prostřednictvím svých lidí zachovat vliv aspoň v části ministerstev. Že jde o toky financí, netřeba zdůrazňovat.
Jiný důvod se vymyslet nedá. Cenu zaplatíme po volbách.
