Česká odborová republika

Česká republika právě prochází kulminačním bodem svého úpadku. Ne, nechci tady hovořit o celodenní stávce, ohlášené na 8.prosince. Jde o něco horšího.

Druhým nejvyšším ústavním činitelem v zemi se stal prostřednictvím zvolení do funkce předsedy Senátu bývalý komunista a nedávný předseda odborových svazů Milan Štěch. Tak tomu se říká úpadek. Dalších slov netřeba, jen uvedu, ža na tuto druhou nejvýznamnější funkci ve státě mu stačí strojní průmyslovka.

Nebylo by to tak tragické, kdyby reputaci Senátu zachraňovali aspoň místpředsedové. Ale ouha! Podívejme se na ně:

Zdeněk Škromach je dalším bývalým odborovým předákem. Tento bodrý jihomoravan se dostatečně vyprofiloval už v Paroubkových časech. Připadal mi jako jeho žoviálnější dvojče. Určitě si jej dovedu představit jako místopředsedu, ba klidně i čestného předsedu, konsorcia vinných sklípků. Ale se Štěchem v Senátu? Uff!

Alena Gajdůšková je bývalá učitelka a personalistka, nyní socialistka a eurofilka. To je ta potrhlá dáma, která chtěla prezidenta Klause zcela nesmyslně obvinit z vlastizrady, ačkoliv takový čin se dle Ústavy prezidenta vůbec nemůže týkat, nadto když právě vlast hájil svým odporem vůči Lisabonské smlouvě. Nevím, čím to je, ale mám vždy s její politickou osobností spojenu neodbytnou a utkvělou asociaci krůty.

Přemysl Sobotka je lékař, bývalý předseda Senátu. Je to onen licoměrník, jenž vyhlašoval měkké ANO euroústavě, ale původně tvrdil, že se nevztahuje na Lisabonskou smlouvu, která je až do změny rozhodnutí Irů mrtvá. Jeho pozdější rozbředlé ANO „Lisabonu“ a kritika prezidenta nakonec demonstrovaly nejlépe, že není schopen udržení žádných principiálních názorů. Vždy jen mlátí prázdnou slámu, je strojeně korektní, prostě „kam vítr, tam plášť“. Než se dostal Štěch do stejné funkce, mohli bychom si hlavu ukroutit, jak se do takového postavení mohl se svou výbavou vůbec dostat.

Petr Pithart je, ačkoliv nyní za lidovce, pohrobkem OF, OH, SD, SD – LSNS a jiných zkrachovalých politických uskupení. Je sice reprezentantem antipragmatismu, ale vždy takového, že neomylně vždy vsadí na špatnou kartu. Nemůžeme se tedy divit ani tomu, jak lidovci dopadli v parlamentních volbách. O jeho dvojdomku Čechů a Slováků ani nemluvě.

Alena Palečková je další místopředsedkyní se zdravotnickou kvalifikací. O této dámě zatím nemohu říci nic více, než že byla zvolena za kdysi – snad – pravicovou ODS.

Až teprve teď úplně rozumím argumentům, že by bylo lepší, kdyby Senát Česká republika neměla.