Konzervativec - liberál - socialista. Co nám to ti kluci předvádějí?

Všichni dohromady by měli do vývoje společnosti vnášet rovnováhu. Naše realita to ale zpestřila některými bizarnostmi a rovnováha poněkud ztrácí stabilitu.

Představme si, že konzervativec, liberál a socialista spolu budou pěstovat ovocný strom. Konzervativcova doména jsou zdravé kořeny. Liberálova doména je košatá rozvíjející se koruna. Socialistova doména je sklizeň ovoce, z níž musí dostat všichni a pokud možno stejně.

Pokusil jsem se o neumělý obrázek takového stromu s připodobněním k hodnotám konzervativním, liberálním a socialistickým. Je to samozřejmě velmi zjednodušené:

A co na to dnešní realita?

Konzervativec ví, že aby strom byl zdravý a nesl ovoce, musí se občas prořezat. I za cenu toho, že koruna se trochu zmenší a sklizeň bude první rok po prořezání slabá.

To se liberálovi moc nelíbí, protože má s korunou velké plány, všechny větve se musí svobodně rozvíjet (včetně menšinových, které musí mít stejná práva) a navíc by na ni rád narouboval i jiné ovoce z jiných pěstíren (a to musí mít stejná práva jako naše původní ovoce). S tím konzervativec nesouhlasí.

Socialistovi se prořezání nelíbí už vůbec, protože ho zajímá jen to, aby si všichni mohli rozdělit co nejvíc ovoce. Úrodu v dalších letech teď přece řešit nebude.

Liberál by se nakonec s prořezáním smířil, ovšem přidají se k němu jiní, kteří byli původně socialisty, ale zalíbila se jim myšlenka různých druhů ovoce na stromě.

Konzervativec se zasekne, protože představa multiovocné koruny, navíc se stejným právem i pro ty nejmenší větvičky, je pro něj nepřijatelným przněním stromu. Přidají se k němu jiní, kteří se o strom zatím nezajímali a taky se začnou označovat za konzervativce. Najednou je konzervativcem kdekdo. Přestanou se zabývat kořeny a soustředí se na boj o korunu.

Socialista začne být ze všeho poněkud zmatený, protože by na jednu stranu chtěl dál česat a rozdělovat ovoce, na druhé straně se v něm probouzejí zapomenuté internacionalistické sklony, které volají po multiovocné košaté koruně. Hrozí mu schizofrenie a zřícení do propadliště dějin.

Všichni se nakonec zhádají, už vůbec neřeší strom jako celek a svou energii vybíjejí na vzájemném osočování. Do hádek vstupují další, kterým dřív byly nějaké konzervativní, liberální či socialistické hodnoty ukradené, ale teď si na boji o korunu začnou honit triko a popularitu.

Koruna se ani neprořeže, ani nerozšíří o jiné odrůdy, sklizeň sice nezaznamená výrazný propad, ale je rok od roku o něco nižší. Ovoce se musí dokupovat jinde a to na dluh.

Co bude dál?