Věříte v Boha? Ne, ale věřím v Klause

Jako racionálně uvažující člověk a pragmatik nevěřím v nadpřirozené síly ani nic podobného. Věřím ve zdravý selský rozum, v racionální úsudek, přirozenou inteligenci a především věřím sobě a svým schopnostem, protože jedině na to se člověk v životě může spoléhat. Pokud ale dojde na lámání chleba a je mi kladena otázka, jestli věřím v Boha, pak odpovím: Ano věřím! Jmenuje se Klaus a na rozdíl od Vašeho Boha není smyšlený.

Nesmírně mě mrzí, že náš nadčasový a sympatický prezident nemůže na Hradě zůstat ještě jedno volební období a křivit svou přítomností obličeje nemalé skupince domácích i zahraničních politiků. A ať se teď všichni jeho odpůrci a skeptici třeba propadnou vzteky do země! Bohužel si vůbec nejsem jistý, zda-li máme v naší republice tak silnou osobnost, která by Václava Klause na jeho prezidentském postu nahradila. Po pravdě si myslím, že nemáme. Na rozdíl od některých politických i státnických figurek je profesor Klaus skutečným prezidentem, i když někdy více reprezentuje sebe než republiku. To už prostě přísluší jeho povaze, kterou všichni známe. Rád si udělá reklamu a upozorní na sebe jako každý z nás. No bože, tak miluje kravaty, diamantová pera a jako svobodný člověk (Bůh) se rozhodl neprojít bezpečnostním rámem, co je na tom? Taky jsem sbíral vojáčky, neuznávám EU  a nebylo mi příjemné, když mě u takového rámu na letišti skoro svlékli do naha kvůli kovovému knoflíku na košili. I Klaus je jen člověk, i když někdy s božskými pohnutkami a myšlenkami.

Webové stránky Václava Klause navštěvuji pravidelně. Čtu jeho knihy a ekonomické texty. Pravidelně sleduji jeho aktivity a pročítám jeho zajímavé zápisky z cest, kterým věnuji tento článek. Opět mě v nich přesvědčil o svojí nadčasovosti, kterou tentokrát okořenil značnou dávkou humoru. Obyčejný smrtelník je vůbec rád, že se do Austrálie někdy podívá. Klaus je v Austrálii již podruhé a dívá se na ni z pozice konzervativního politika, který i na obyčejných věcech hledá známky pravičáctví, ale hlavně jím nenáviděného levičáctví.

Ze zápisků vyplývá, že jel prezident do Austrálie hlavně proto, aby přesvědčil svého poradce Petra Hájka o existenci Austrálie. Hájek si totiž myslí, že žádná Austrálie neexistuje. Prezident se domnívá, že by se nad tím občané ČR měli zamyslet.

Dále zde zmiňuje velmi podstatnou a pro něj potěšující informaci, že Austrálie do EU vstoupit nechce. Prezident se domnívá, že by se nad tím občané ČR měli zamyslet.

Lístky na večeři s naším prezidentem údajně stojí více než lístky na ragbyový zápas v Sydney. Proto Klause potěšilo, že se 80 000 lidí nejprve hlásilo k večeři s ním, ale pro nedostatek lístků zvolili ragby.

O ragby prohlásil, že je zvláštním sportem, když se tam lidé jen tak honí se šišatým míčem v ruce a na konci hřiště upadnou. Prezidentovi tento pád na konci hry přijde zbytečný a je si jistý, že on by rozhodně neupadnul. Prezident se také domnívá, že by se nad tím občané ČR měli zamyslet.

Dále byl prezident nadšen z pštrosů emu a vzkazuje, že si tuto zkratku nemáme plést s EMU (Evropskou měnovou unií).

Obyčejný člověk bude rád, když vůbec někdy klokana uvidí. Klaus toto však neřeší. Klokani jsou taky v ZOO v Troji. Jeho pohled je čistě konzervativní. Vidí klokana jako levičácké zvíře, a tak i potenciální nebezpečí. Každý klokan má totiž stejně velkou kapsu a to je známka nežádoucího levičáckého rovnostářství. Asi bychom se nad tím měli zamyslet.

Když jsem prezidentovy čerstvé zápisky dočetl, nevěděl jsem, jestli se mám smát nebo jásat nad tím, jak nadčasového a božského prezidenta máme. Jen si Klause zase kritizujte za jeho, i když zvláštní, tak obdivuhodnou nadčasovost, milí skeptici. Já jsem za takového prezidenta vděčný a už teď se děsím toho, jaká figurka Václava Klause nahradí. V tom, co děláte, pane prezidente, se Vám nikdo nemůže rovnat. "Je šokující být normální," jak by řekl Giulio Cappellini, a proto Vám děkuji, že normální nejste!

Autor: Jáchym Stolička | pátek 29.7.2011 11:55 | karma článku: 22,62 | přečteno: 2446x