Faktu, že si dnes velká většina politiků i řadových občanů plete účel a význam evropské integrace, si všímám již delší dobu. A co hůř, politici zcela chybně a zaslepeně podporují její prohloubení, na což pak všichni doplácíme. Z prostředku prohloubení mezinárodních vztahů se bohužel stala nutná (a taky hloupá) móda, která je příčinou mnoha zbytečných problémů v Evropské unii, se kterými se dnes a denně potýkáme v ulicích měst, která obýváme a na jejichž "řešení" vyhazujeme miliony z peněz daňových poplatníků. Náš prezident si naštěstí fatální dopad tohoto hloupého trendu prohlubování mezinárodní integrace uvědomuje, na rozdíl od prezidenta Evropské komise José Manuela Barrosa.
V sobotu prezident Klaus proti Barrosovi otevřeně vystoupil na schůzi Visegrádské čtyřky, kde zpochybnil jeho názor a přístup k evropské integraci. A udělal jenom dobře. Pan Barroso se totiž v poslední době nesmírně činí, aby ještě více omezil svobodu členských států EU. Ne že by tomu v minulosti bylo jinak, ale teď se jeho snaha nějak podezřele zvýšila. V neposlední řadě tím, že by si přál, abychom si třeba vedle barokního kostela Nejsvětější trojice na náměstí v mém rodném městě postavili muslimskou mešitu s minarety, abychom co nejvíce podporovali začleňování Romů do naší komunity atp.. A o jiných velmi (ne)chytrých utopických představách pana Barrosa ani nechci mluvit. Jestli to tak půjde dál, začnu mít strach nejen o Evropu, ale i o svoji vlastní svobodu.
Klaus má pravdu. Integraci nelze považovat jako řešení ekonomických ani jiných problémů, se kterými se teď EU a všechny její státy potýkají. Integrace je pouze nástrojem, který má vést k řešení. Mnoho českých i zahraničních politiků si to ale neuvědomuje a snázorem "Baroleona" (José Manuel Barroso) sympatizuje. Minulý týden v neděli například Jiří Paroubek (tehdy ještě za ČSSD) v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že stejně jako Barroso vidí v integraci jediné řešení evropské krize a že ji bude podporovat vždy a všude. Ještě že to na panu Paroubkovi nestojí. Při veškerém rozhodování o věcech integračních je třeba vědět, že integrace řešení přinést může, ale není řešením samotným.
