Český knižní trh si zvykl na to, že každý rok před Vánoci vychází kniha Tomáše Halíka, kterou pak zájemci o plytké filosofování a lacinou spiritualitu naleznou pod stromečkem. Takový už je trh: lidé chtějí Harryho Pottera, dostanou Harryho Pottera, chtějí Halíka, dostanou Halíka. Autoři těchto publikací chtějí peníze, dostanou peníze úměrně tomu, jak moc lidé stojí o jejich díla. V souvislosti s Halíkovými knihami je zajímavá jiná věc – nejde totiž jen o komerční meditace na různá témata, ale podle prof. Halíka jde zároveň i o odborné knihy. Jak je to možné? Začneme trochu ze široka.
Adam B. Bartoš ve svém článku Ostuda Tomáše Halíka poukazuje na to, že Tomáš Halík, ačkoliv se například v kauze Putna rozohňoval pro akademické svobody, sám se snaží upřít svobodu přednášet Danielu Solisovi. Protože Solis vyslovil něco, co se Halíkovi nelíbí, napsal Halík dopis rektorovi vysoké školy, kde Solis působí, ve kterém se ptá, jak je možné, že Solis ve svém předmětu nevyvrací “extremistické výplody”, ale naopak je “fanaticky propaguje”. Když odhlédneme od skutečnosti, že Halík ví pravděpodobně o způsobu výuky Daniela Solise velmi málo, zůstává nám rozum stát nad drzostí, s jakou si Halík osobuje právo z pozice vyučujícího na Univerzitě Karlově zasahovat do chodu jiné vysoké školy. Ale o to nejde.
Daniel Solis napsal v reakci na Halíkovo kádrování dopis rektoru Univerzity Karlovy, v němž mimo jiné žádá uvést na pravou míru, jak je to s Halíkovou profesurou na UK, když je zřejmé, že Halík kromě svých upovídaných meditačních knih, které slouží jako vánoční dárky, nevykazuje žádnou publikační činnost. A nyní jsme u jádru pudla.
Když nahlédneme do Rejstříku informací o výsledcích (dále RIV), v Hodnocení za rok 2012 (nejedná se o publikace napsané v roce 2012, ale v roce 2012 hodnocené, hodnocení za rok 2012 tedy obsahuje nejkompletnější informace o publikační činnosti dané osoby), nalezneme u Tomáše Halíka 14 výsledků z toho 3 kapitoly v monografii, 1 časopisecký článek v pochybném periodiku (Dingir) a 10 odborných knih. Problémem je, že knihy, které Halík v RIVu uvádí, nejsou žádné obborné knihy, ale jeho vánoční meditační knížky (v češtině a jiných jazycích) včetně jednoho rozhovoru:
- Divadlo pro anděly – v češtině a polštině
- Noc zpovědníka – v maďarštině
- Co je bez chvění, není pevné – v češtině
- Dotkni se ran – ve slovinštině
- Stromu zbývá naděje – v polštině
- Vzdáleným na blízku (Trpělivost s Bohem) – v polštině a němčině
- Tomáš Halík: smířená různost: rozhovor – v češtině
Ve výčtu je uvedeno 9 různých knih (započítány jsou i překlady). Jméno desáté “monografie” nedokážeme rozšifrovat, neboť u ní v názvových údajích v RIVu nacházíme tuto sekvenci znaků: ??? ?????????? : ????????? ????? ???? ? ???????????????? ?????
Je zcela zřejmé, že žádná kniha Halíkem vykázaná jako odborná kniha nesplňuje ani v nejmenším kritéria tohoto žánru, která byla nastavena pro RIV, neboť odborná kniha
…prezentuje původní výsledky výzkumu, který byl uskutečněn autorem knihy nebo týmem, jehož byl autor členem. Kniha je neperiodická odborná publikace o rozsahu alespoň 50 tištěných stran vlastního textu bez obrazových, mapových apod. příloh vydaná tiskem nebo elektronicky a recenzovaná alespoň jedním obecně uznávaným recenzentem z příslušného oboru (ne však z pracoviště autorů knihy). Týká se přesně vymezeného problému určitého vědního oboru, obsahuje formulaci identifikovatelné a vědecky uznávané metodologie (explicitně formulovaná metodologická východiska i v monografiích směřujících k aplikacím a/nebo formulace nové metodologie opírající se o dosavadní teoretická bádání v dané oblasti. Formálními atributy odborné knihy jsou odkazy na literaturu v textu, seznam použité literatury, souhrn v aspoň jednom světovém jazyce, eventuálně poznámkový aparát a bibliografii pramenů.
[...]
Odbornou knihou dále nejsou: metodické příručky, katalogy, normy, cestopisy, beletrie, texty divadelních her, výběrové bibliografie, výroční zprávy, proslovy, reportáže, soubory studentských soutěžních prací, turistické průvodce, komerční překlady z cizích jazyků nebo memoáry, informační materiály, popularizující monografie, biografie, autobiografie, účelově monograficky vydané závěrečné zprávy z grantů.“
http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=650022
Původní výsledky výzkumu, recenze, metodologie, formální atrituty, to vše u Halíkových vánočních knížek zcela chybí. Přesto za každou z knih Halík v RIVu obdržel 40 bodů, jako by se o odborné knihy jednalo. Nasbíral tak díky laxnosti posuzovatele 400 bodů. Nutno podotknout, že na základě bodů v RIV jsou rozdělovány finance výzkumným institucím. 1 bod = 1.500 Kč. Halík tedy pro svoji katedru svými vánočními knížkami získal 600 000 Kč z peněz daňových poplatníků.
Je vidět, že Halík se vyplatí. Tedy jak komu. Nakladatelům a Univerzitě Karlově určitě. Méně pak české vědě a daňovým poplatníkům.
Jiří J. Stodola
