Havel zničil Baťu s lidskou tváří!

V srpnu 1990 „Sametová revoluce“ na Václavském náměstí zaskřehotala – „Krajně temné slušovické žilky nenápadně prorůstají celým naším potravinářstvím... Znovu a znovu se tím potvrzuje, že naše revoluce není dokončena. Naopak to hlavní se musí teprve stát!“

Vzápětí Havel či přesněji Timurova parta vyslali do Slušovic 500 kontrolorů včetně agentů (tehdejší) BIS a uvažovalo se dokonce o přepadu Slušovic vrtulníky s jednotkou zvláštního nasazení (Viz Slušovický zázrak ZDE ). Proti předsedovi Františku Čubovi byla rozpoutána doslova štvanice! Vedení bylo prověřováno, vyslýcháno, sledováno; Zlínsko křižovali informátoři shánějící na Čubu jakoukoli kompromitující informaci, sám Čuba byl 66x policejně vyslýchán přičemž jeho výslech trval i 30 hodin nonstop a později úspěšně čelil dvěma soudním žalobám! Dokonce byl (S. Devátým) kritizován za to, že zavádí kapitalistické vztahy! Agrokombinát byl paralyzován, systematicky rozbit a během několika měsíců z něj nezbylo vůbec nic.

Zmatený Čuba si nechal od profesora Tvrdoně vypracovat zprávu, proč byl zničen. Tvrdoň mu ji dal třikrát přečíst, pak ji skartoval a Čuba se téměř na dvacet let odmlčel... Až 28. října 2010 poskytl iDNES rozhovor, kde odpovídá takto: „Stálo tam, že Slušovice vybudovaly skutečný socialismus...“ ZDE . Nyní se ukazuje, že jde o nedorozumění, a že Havel střelil na lišku - a trefil Maryšku: nezlikvidoval totiž socialistu, ale slušovického Baťu s lidskou tváří!

V pondělí 19. září proběhlo ve Slušovicích setkání občanské iniciativy Alternativy zdola, vedené její koordinátorkou doc. Ilonou Švihlíkovou se zakladatelem a bývalým předsedou Agrokombinátu Slušovice, doc. Františkem Čubou. Za družstevní skupinu AZ a jako mluvčí stínové družstevní komise ČSSD se schůzky účastnil i autor této informace. ZDE

Pětasedmdesátiletý agronom hýřil pozitivní energií a na otázku novináře Z. Fialy – Jaké podnikání by doporučil zavést v regionech s vysokou nezaměstnaností? – reagoval slovy, že jenom ze zemědělství vyjmenuje sto příkladů... A začal pěstováním květin, které jsou dnes výnosným artiklem... Jeho představy o moderním zemědělství, které počítají s každým litrem uspořených popř. vyrobených pohonných hmot, s každým kilojoulem tepelné energie i každým litrem vody, jsou vskutku pozoruhodné. Českým zemědělcům prospívá i přes Československou společnost pro moderní zemědělství (ČSSMZ), jejím členem může být každý občan.

Mírného šoku se dočkali stoupenci družstevnictví, když na otázku – Zda ví něco o baskické Mondragonské družstevní korporaci? – odpověděl F. Čuba záporně... Pokud jde o typy obchodních společností, doc. Čuba nepreferuje žádnou: s vysvětlením, že všechny typy, které fungují, jsou prospěšné a na družstvu vidí přednost v tom, že ho lze obtížněji vytunelovat.

Zmíněný šok je zcela na místě, poněvadž se ukázalo, že František Čuba není ani družstevník, ani socialista, ale tělem i duší zemědělec, podnikatel a humanista. Znamená to, že velkolepé úspěchy, kterých pro blaho zaměstnanců družstva i zlínského regionu dosáhl, jsou výsledkem jeho moudrého, obětavého, ušlechtilého a veskrze humánního přístupu k lidem i zaměstnancům firmy.

Čuba je tedy jakýmsi Tomášem Baťou s lidskou tváří, a onen rozdíl je evidentní! Když Baťa zřizoval své „spolupracovníky“, odůvodnil svůj krok slovy: „Poskytujeme vám účast na zisku ne snad proto, že bychom cítili potřebu vydat nějak peníze mezi lidi jen tak z dobrého srdce. Sledujeme tímto krokem docela jiné cíle. Chceme pomocí tohoto zařízení snížiti ještě dále výrobní náklady...“ Předseda slušovického JZD se choval podobně pragmaticky, když poskytoval družstevníkům např. traktor do individuální péče s tím, že peníze, které z rozpočtu ušetří, zůstanou traktoristovi. František Čuba však šel ve své laskavosti ještě dál než Baťa! Šel dokonce na hranu zákona: když zjistil, že nějakého pracovníka nemůže za jeho práci podle stávajících předpisů dostatečně ohodnotit, tak ho např. vyslal na „zahraniční stáž“ do kapitalistické země...

Takových podnikatelů je dnes ve světě jako šafránu a čím dál méně... Čuba navíc nezatrpknul a nic nevzdává. Ve zmíněném rozhovoru podotýká, že Slušovice by dnes, „...měly tržby 150 miliard korun,“ a dodává, „...Kdyby nám dal někdo 10 miliard korun, tak do jednoho roku by vzniklo nové družstvo, které by fungovalo na stejných principech jako před lety.“

Není tedy na čase, aby se i Sametová revoluce po těch 20 letech konečně trochu vzpamatovala i hluboce zastyděla? Není na čase pozvat slušovického Baťu s lidskou tváří na Pražský hrad a doc. Františku Čubovi udělit důstojné státní vyznamenání?

Například obuvník Tomáš Baťa dostal Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy, který prezident republiky uděluje, nebo propůjčuje osobám, které se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidských  práv. Zcela právem, byť současně bojoval o vlastní majetek, který mu bolševik zestátnil. Čubovy zásluhy zase spočívají v úsilí o rozvoj humanity a lidských práv zaměstnanců a současně ve velkorysých  přiíspěvcích k rozvoji regionu. Takové počiny jsou dnes – kdy si manažeři státem sanovaných bank vypisují sta milionové odměny, kdy podnikatelé své zisky převádějí do daňových rájů a kdy se propastně rozevírají nůžky mezi nejnižším a nejvyšším příjmem –  hodny i opožděného ocenění; byť jde mnohdy o základní hodnoty kapitalismu viktoriánské éry...

Nu a poněvadž Řád Tomáše Garrigua Masaryka se uděluje 28. října a 1. ledna a vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN vyhlásilo příští rok jako Mezinárodní rok družstev, tak by jeho udělení 1. ledna 2012 bylo vskutku symbolické. Doc. František Čuba si takové ocenění – za svou obětavou a vysoce efektivní práci pro občany i pro tuto zem, i za perzekuci, kterou podstoupil – nesporně zaslouží!

Slušovický zázrak (1)

Slušovický zázrak (2)

Slušovický zázrak (3)

Slušovický zázrak (4)