Základní matematické dovednosti by měl mít každý maturant, říká matematik Jiří Herman

Státní maturita z matematiky bude od školního roku 2020/2021 pro gymnázia a lycea povinná. O rok později se přidají také odborné školy. Výjimku dostaly školy umělecké, sociální a zdravotní. Matematik Jiří Herman rozhodnutí vítá.

Brno – Maturitní zkoušce z matematiky se žáci letošních devátých tříd za čtyři roky nevyhnou. Minimálně ti, kteří míří na gymnázia a lycea. Ostatní, mimo studentů uměleckých, sociálních a zdravotních škol, se ke gymnazistům připojí hned další rok. Tak 20. února rozhodla vláda. Podle matematika a ředitele gymnázia Jaroška Jiřího Hermana se jedná o krok správným směrem.

Od roku 2020/2021 bude státní maturita z matematiky povinná pro gymnázia a lycea. Rok na to se přidají i odborné školy. Výjimku dostaly pouze umělecké, sociální a zdravotní obory. Jaký je to krok?

Myslím, že správným směrem. Má-li někdo maturitní vysvědčení, měl by také umět prokázat, že disponuje znalostmi z českého jazyka, cizího jazyka a matematiky.

Maturitní test z matematiky bude standardizovaný. Může to být problém?

Státní maturitu z matematiky považuji za zkoušku, která ověřuje spodní hranici základních matematických dovedností.  Mně se skoro až příčí používat spojení maturita z matematiky. Nazval bych to spíše zkouškou ze základů, protože ona opravdu testuje naprosto elementární matematické dovednosti, které by měl mít každý absolvent střední školy s maturitním vysvědčením. Maturita však nesestává jen ze společné, neboli státní části, ale také z části profilové. Školy mají tudíž možnost nastavit si v profilové části taková kritéria, která by maturanty srovnala na úroveň, jež oni považují za důležitou. Problém je dle mého jinde.

Kde?

V tuto chvíli existuje celá řada oborů a profesí, u nichž je maturitní zkouška zbytečná. Česká legislativa vyžaduje pro výkon některých živností, například kosmetičky, maturitu. Nechápu proč. Diskutovat by se mělo spíše nad nastavením klasifikace jednotlivých profesí než nad povinnou zkouškou ze základů matematiky. 

Jaký vliv bude mít povinná maturita z matematiky na odbornost úzce zaměřených oborů?

Některé školy budou muset drobně úpravit své školní nebo rámcově vzdělávací programy. Nejedná se ale o nic dramatického, neboť i na těchto školách se dříve matematika vyučovala osm hodin týdně. Teď ten počet stoupne na deset, což není natolik závažný nárůst, aby šel na úkor odborných předmětů.

Matematika by tedy podle vás měla být součástí ukončení středoškolského vzdělání s maturitou bez ohledu na vysokoškolskou profilaci studenta.

Přesně tak. Ona opravdu zkoumá jen základní gramotnost, jako je například schopnost počítat s procenty. Část české populace se dnes topí v dluzích vzniklých na základě nesmyslných půjček a úvěrů od nejrůznějších pochybných institucí. Přitom by stačilo mít právě elementární matematické znalosti, aby si člověk přeložil, co se může stát, když se zpozdí s jednou splátkou. Domnívám se, že tohle by měl umět každý maturant.

Takže by z matematiky měly maturovat i zdravotní, umělecké a sociální školy?

Ne. Umím si představit úzkou skupinu oborů, kde by matematika být nemusela. Třeba takový umělecký kovář nebo operní pěvec. Ostatně na konzervatořích se, pokud mám správné informace, matematika ani nevyučuje. Tam by na to prostor opravdu nebyl. U zdravotních sester je to na druhou stranu diskutabilní, neboť umět aplikovat léky ve správném poměru a množství je záležitost života a smrti. 

Odpůrci povinné státní maturity z matematiky argumentují tím, že u ní spousta studentů propadne. Dlouhodobě je to předmět s nejnižší úspěšností.

Tato statistika je zavádějící. Minimálně ve srovnání s maturitou z cizího jazyka, kde je hranice úspěšnosti nastavena níž, než by měla být. To znamená tak, aby maturanti měli úroveň, kterou požaduje v „sjednocená Evropa“. Kdyby se tam hranice zvýšila, počet studentů, kteří z cizího jazyka neuspějí, by byl srovnatelný s matematikou.

O kolik stoupne náročnost maturity?

Nedomnívám se, že by jeden předmět navíc náročnost výrazně zvýšil. Časově ano, zkouška bude delší. Nicméně o žádný enormní tlak na žáky nepůjde. Koneckonců na naší škole se před několika lety z pěti předmětů maturovalo. Nebyl v tom zásadní problém tehdy a nevidím jej ani teď.

Co se změní pro učitele?

Pro nás nic. Za dlouhou řadu let jsme měli pouze dva případy, kdy žák u zkoušky neuspěl. Obecně se však samozřejmě něco změní. Učitelé se budou muset matematice více věnovat a hledat nové metody, jak ji žáky naučit. S matematikou je to jako s jazykem. Musíte mít dobré základy a na nich stavět. Každá neznalost základních principů se vám dříve či později vrátí. A na tohle se učitelé musí zaměřit – budování pevných základů.  K tomu snad dopomohou i jednotné přijímací zkoušky na střední školy, které budou tlačit školy základní, aby se výuce více věnovaly.

Jak vnímáte skutečnost, že gymnázia a lycea budou povinně maturovat z matematiky o rok dříve než ostatní školy?

Negativně. Jde to proti původním prohlášením paní ministryně Valachové. To nám, asociaci ředitelů gymnázií, vadí. Co nám ale vadí ještě více, je skutečnost, že paní ministryně lže do médií. V nich tvrdí, že to projednala se všemi asociacemi a všichni souhlasili. To není pravda. Dokonce existuje prohlášení Unie školských asociací (CZESHA, pozn. red.), kde se doporučuje jednotný náběh. Další problém je, že paní ministryně nešťastně spojila otázku povinné maturity z matematiky s reformou financování středních škol. V médiích to pak vypadá, že se snad povinné maturitní zkoušky z matematiky bojíme. To je nesmysl, právě naopak.

Podáte ústavní stížnost, o níž hovořil senátor Růžička?

Za čtrnáct dní budeme mít konferenci asociace ředitelů gymnázií v Karlových Varech. Tam se o tom bude diskutovat. Nicméně podání ústavní stížnosti nepovažuji za příliš aktuální. Tyto úvahy se vedly především proto, že existovalo jisté nebezpečí, že se na ostatní obory zapomene. Podmínky pro ukončení studia na gymnáziích a lyceích by pak byly výrazně jiné než na všech ostatních středních školách. V takovém případě bychom ústavní stížnost podali. To se ale nestalo a vláda ostatní střední školy zařadila do druhé vlny. Senátor Růžička se však snažil o něco jiného, a to vrátit vše do původního stavu. To se mně osobně nelíbí. Já povinnou maturitu ze základů matematiky podporuji.

Kdo je Jiří Herman?

RNDr. Jiří Herman, Ph.D. je matematik a ředitel brněnského gymnázia na třídě Kapitána Jaroše. Zároveň vyučuje na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Vystudoval obecné otázky matematiky a informatiky na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Titul RNDr. získal v roce 1981 za učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů se zaměřením na matematiku. Působí též jako zástupce jihomoravských gymnázií v asociaci ředitelů gymnázií.

Pavel Podešva